První vakcínu dostaly husy v polovině února. Šlo o první očkování proti nákaze v komerčním chovu v Česku.
„Nouzovou vakcinaci považujeme za jednoznačný úspěch. Jde totiž o geneticky významný a jediný šlechtitelský chov českých hus. Proto veterinární správa využila možnosti udělit výjimku a souhlasila s nouzovou vakcinací, aby se zamezilo opakovanému zavlečení nákazy do chovu,“ vysvětlil ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád.
Vzácný chov hus z Nových Hradů |
Druhou dávku podali veterináři 18. března. Pak odebrali vzorky, které vyšly negativně. Krajští veterináři proto 1. dubna ukončili všechna mimořádná opatření, jež platila kvůli dvěma ohniskům nákazy ptačí chřipky kolem Nových Hradů.
Husy se tak mohly vrátit do volných výběhů a na rybníky. Výsledky testů po očkování z minulého týdne jsou dál negativní, a tak je chov zachráněný a zdravý.
Nezahodili práci šlechtitelů
I přesto musejí být chovatelé obezřetní. „Myslíme si, že husy budou mít dostatek protilátek, díky čemuž budou odolné. Přesto ale dodržujeme opatření – používáme speciální LED dezinfekční světla, začínáme i s vápněním cest, abychom zamezili případnému šíření nemocí,“ řekla Naďa Hrvolová z Rybářství Nové Hrady, která má chov hus na starosti.
Husy by podle veterinářů měly být chráněné alespoň 12 měsíců. Očkování snižuje riziko, že se ptáci nakazí, chrání je před těžkým průběhem a snižuje množství vylučovaného viru při onemocnění.
Preventivní a plošná vakcinace drůbeže proti ptačí chřipce je však obecně v České republice zakázaná. Udělit výjimku je možné jen v odůvodněných případech, mezi něž patří genetické rezervy. Ani očkování však nemusí být stoprocentní ochranou.
„U běžných chovů se to nedělá. Tady je to výjimečný případ. Zachová se padesátiletá tradice, to je obrovský kus práce šlechtitelů. Nebylo by dobré vše zmařit. Proto jsme pečlivě zvažovali, jaké máme možnosti,“ poukázal na postup veterinářů ředitel jihočeské veterinární správy František Kouba.
Letos měli jen devět tisíc housat
S podobnou katastrofou se museli místní chovatelé vypořádávat poprvé. „Loni v prosinci přiletělo na Byňovský rybník asi 300 kormoránů a nějaké divoké kachny a labutě. Tam jsme měli mladý chovný materiál, který byl samozřejmě nejvíce zranitelný,“ popsal již dříve začátek problémů Lubomír Zvonař, ředitel Rybářství Nové Hrady. Právě tam nákaza vypukla.
Před nutným vybitím čítala hejna téměř pět tisíc kusů. Finanční škody se tak počítají v milionech. Zánik tohoto vzácného chovu by však znamenal nevyčíslitelné škody. Znemožnil by například dalším chovatelům nakupovat vyšlechtěná mláďata na výkrm i k dalšímu rozmnožování.
„Jen samotné náklady na utracení hus, dezinfekci hal, ochranu zaměstnanců a na další mimořádná veterinární opatření stály osm milionů korun,“ potvrdil ekonom Rybářství Nové Hrady Michal Trčka. Chovatelům se navíc letos kvůli inflaci razantně zvýšily náklady za energie a krmiva.
Ze zbylých zdravých hus lze podle vyjádření chovatelů poskládat tři šlechtitelské linie a chov úspěšně obnovit. Návrat do běžných čísel však bude podle odhadů trvat minimálně tři roky.
„Každý rok vyprodukujeme 50 tisíc housat. Letos jich bylo jen devět tisíc. I to je ale velký úspěch,“ zhodnotila situaci Hrvolová.
