Česko zatrhne vstup Rusům s krátkodobým vízem, rozhodla vláda. A jak pomůže při obnově Ukrajiny?

Kabinet začal jednat kolem čtvrt na čtyři, o začátku pravidelného jednání informoval na twitteru premiér Petr Fiala (ODS). Tisková konference se konala poměrně brzy, jen necelou hodinu a půl po setkání kabinetu. Členové vlády informovali o těchto novinkách:

• Kabinet projednal a schválil možnost půjčky z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši až 350 miliard korun. Podmínkou pro čerpání peněz je předložení seznamu investic a reforem, které by se z částky hradily.
• Analýzu k půjčce i to, co by se z ní mohlo hradit, připraví do konce listopadu zmocněnec vlády Tomáš Hruda.
• Vláda schválila možnost, aby si běloruští studenti mohli na základě stipendia zažádat o vízum. Zájem mají vyšší desítky osob.
• Ukrajinci budou mít nově možnost zažádat o pobytové tituly kvůli studiu v ČR. Doteď neměli jistotu dlouhodobějšího studia.
• Vláda schválila zákaz vstupu ruských turistů s platným schengenským vízem do ČR. S platností od 25. října nesmí občan Ruské federace na území ČR pobývat kvůli sportovním, kulturním či turistickým záležitostem.
• Schválil se strategický plán společné zemědělské politiky na období 2023-2027. Čeští zemědělci, potravináři i lesníci mají zajištěné financování v příštích pěti letech v objemu 200 miliard korun. Hrazeno to bude v kombinaci prostředků z EU a ČR.
• Vláda nechala zrušit zákon o zemědělských skladních listech. Nebyl používán celých 14 let.

Rusové prchající před mobilizací: Podle Lipavského nesplňují podmínky pro vstup do ČR. Německo je uvítá

Co se týče zákazu vstupu pro ruské občany s platným schengenským vízem, jedná se o opatření, které již přijalo Finsko, Polsko a některé pobaltské země. „Mají k tomu důvod,“ poznamenal ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti), který o novince informoval. „V situaci, kdy se ruský režim hlásí k bombardování civilních cílů, nad tím nemůžeme zavírat oči a musíme vyslat opatření, která vyšlou jasný vzkaz Ruské federaci,“ dodal.

Lipavský také zmínil, že na vládě panovala jednoznačná shoda při projednávání tohoto bodu. „Vyjadřujeme tím jasný postoj,“ konstatoval.

Ministr zahraničních věcí na tiskové konferenci informoval i o zjednodušení studijních víz pro občany Běloruska a Ukrajiny. Podle něj ze strany Běloruska trvá zájem vyšších desítek lidí. V případě Ukrajiny se jedná o opatření, jež zajistí Ukrajincům jistotu, že zde mohou studovat dlouhodoběji.

Vláda také schválila využití půjčky ve výši až 350 miliard korun na zajištění energetické soběstačnosti. Vládní zmocněnec pro odolnost a modernizaci ekonomiky Tomáš Hruda do konce listopadu zpracuje analýzu, poté kabinet rozhodne o podpořených projektech a výši půjčky. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Kabinet by měl rozhodnout do konce roku, sdělil už v úterý na dotaz ČTK mluvčí ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) Marek Zeman. „Možnost požádat o tuto půjčku již využilo sedm evropských zemí včetně Polska nebo Slovinska. Pokud bychom chtěli toto využít, musíme se na to dobře připravit, protože je nutnou podmínkou předložit seznam reforem a investic, které mají být z půjčky financovány,“ doplnil Fiala.

Ukrajině půl miliardy každý rok

Na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině by mělo Česko mezi lety 2023 až 2025 každý rok dát půl miliardy korun. Program, který předložila ministerstva zahraničí a průmyslu a obchodu, na dnešním zasedání schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Větší část programu je pokračováním pomoci poskytované letos a navazuje na dlouhodobé stabilizační a transformační působení Česka na Ukrajině. Zbytek by měl přispět k zapojení českých firem do rekonstrukce země napadené Ruskem. Vyplývá to z materiálu, který má ČTK k dispozici.

Plánované výdaje byly zahrnuty do rozpočtu ministerstva zahraničí. Na humanitární, stabilizační a rekonstrukční asistenci Ukrajině by mělo z programu jít ročně 415 milionů korun. Na zapojení firem do obnovy země má jít 85 milionů ročně, program bude využívat stávající nástroje podpory vývozu.

Jak bude vypadat poválečná obnova Ukrajiny? Státníci se shodli na 7 principech

Strategický plán Společné zemědělské politiky EU určuje pravidla rozdělování dotací, na něž by mělo podle ministerstva zemědělství od příštího roku směřovat 40 miliard korun ročně. Nastavení dotací vyvolalo letos několik protestů organizovaných hlavně Agrární komorou ČR, která kritizovala přesun větší části peněz k menším farmářům. Výhrady k plánu mají také ekologické organizace, například Hnutí Duha. Plán musí ještě schválit Evropská komise.

Kabinet měl na programu i zrušení zákona o zemědělských skladních listech z roku 2000. V praxi se podle předlohy používal zhruba tři roky a kabinet ho chtěl zrušit v souladu se svým plánem zbavit právní řád zbytečných předpisů. Současně s ním by se měly zrušit související části v několika dalších předpisech i příslušná vyhláška. Ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) potvrdil na tiskové konferenci, že tento 14 let nepoužívaný zákon z předpisů mizí.