Ohavné ruské zločiny na Ukrajině. Artem popsal mučení elektrošoky a vraždění nevinných
Ukrajinská armáda osvobodila části severovýchodního území, a získala tak nazpátek část svého teritoria. Nicméně v osvobozených oblastech se střídá úleva se smutkem. Začaly se totiž vynořovat zprávy o dalších ohavných ruských zločinech. Obyvatelé vypověděli o mučeních a zabíjeních ruskými vojáky během několikaměsíční invaze. Informovala o tom společnost BBC.
Artem, který žije ve městě Balaklija v Charkovské oblasti, řekl, že ho Rusové zadrželi na více než 40 dní a mučili ho elektrošoky.
Město Balaklija bylo osvobozeno 8. září poté, co bylo půl roku okupováno. Epicentrem brutality byla tamější policejní stanice, kterou ruští vojáci používali jako své hlavní sídlo.
Artem řekl, že slyšel výkřiky bolesti a teroru, které přicházely z ostatních cel.
Okupanti se už postarali o to, aby výkřiky byly slyšet, vypověděl Artem, vypnuli totiž hlučnou ventilaci. „Vypnuli ventilaci, takže každý mohl slyšet ostatní, jak křičí bolestí, když je okupanti zasahovali elektřinou,“ vypovídal Artem. „Některým z vězňů to dělali každý druhý den… Dělali to dokonce i ženám.“
A jednou to udělali také Artemovi. „Donutili mě držet dva dráty,“ řekl. „Byl tam elektrický generátor. Čím rychleji běžel, tím vyšší bylo napětí. Řekli: ‚Když to necháš běžet, jsi vyřízenej.‘ Pak mi začali pokládat otázky. Říkali mi, že lžu, a začali roztáčet generátor čím dál tím víc, a tak se napětí zvyšovalo.“
Artem vypověděl, že ho ruští vojáci zadrželi kvůli tomu, že u něj našli fotografii svého bratra v uniformě. Jiného muže zadrželi na 25 dní kvůli tomu, že vlastnil ukrajinskou vlajku, dodal.
Jeho slova potvrzuje další oběť. Ředitelka školy jménem Tatiana řekla novinářům, že byla tři dny zadržena na policejní stanici a přitom také slyšela výkřiky z jiných cel.
Ukrajinští policisté uvedli, že v celách pro dva bylo zadrženo osm mužů. Dodali, že místní obyvatelé se báli okolo policejní stanice jenom projít, aby je okupanti také nesebrali.
„Povstaňte proti tomu vrahovi“
V centru Balaklije opět vlaje ukrajinská vlajka, zatímco dav lidí čeká u nákladního vozu na dodávky potravin. Mnoho z čekajících jsou staří a vyčerpaní lidé, ale jsou tu také šťastná shledání mezi přáteli, kteří jsou nadšeni z vyhnání ruských jednotek.
Kousek opodál však leží jejich oběti, které narychlo pohřbili sousedé. Nedokončený dřevěný kříž stojí na provizorním hrobě taxikáře jménem Petro Shepel. Jméno jeho pasažéra, který leží vedle něj, je dosud neznámo.
Pach smrti je cítit ve vzduchu, když policisté exhumují jejich ostatky a dávají těla do vaků pro zemřelé.
Úřady tvrdí, že dva další muži byli zastřeleni poblíž ruského stanoviště během posledního dne okupace.
Matka taxikáře Petra přihlížela exhumaci. Rusové zabili jejího jediného syna. „Chci se zeptat Putina, proč zastřelil a zabil mého syna?“ ptala se a plakala. „Za co? Kdo se ho prosil, aby sem přišel s tak hrozivými zbraněmi? Nejenže zabil naše děti, ale zabil taky nás – jejich matky.“
„Teď jsem mrtvá žena. A chci něco říct všem matkám na světě: Povstaňte proti tomu vrahovi,“ zakončila.
Nyní se úřady v oblasti musí postarat o dodávky elektřiny a vody. Bojí se však, že je nadzemní elektrické vedení podminováno. Na otázku, jestli úřady očekávají návrat Rusů, odpověděly: „Jsme ve válce, toto riziko pořád existuje.“
Vítězství nad Hitlerem si připomínali i v dočasně okupovaných částech Ukrajiny. „Vojáci dělostřelecké jednotky Centrálního vojenského okruhu se zúčastnili slavnostního shromáždění věnovaného 79. výročí vítězství sovětského lidu nad nacistickým Německem ve Velké vlastenecké válce,“ píše web Ministerstva obrany Ruské federace.
„Slavnostní akce se konala na Divadelním náměstí ve městě Doněck u pomníku tanku gardového plukovníka Františka Andrejeviče Grinkeviče. Zúčastnili se jí vojáci z dělostřelecké jednotky skupiny Střed, zástupci správy Doněcké lidové republiky a obyvatelé města. Během akce všichni přítomní uctili minutou ticha památku hrdinů, kteří padli během druhé světové války, a položili k pomníku pamětní věnce a květiny. Kromě toho v tento památný den obdrželi vojáci Ústředního vojenského okruhu státní vyznamenání za statečnost a obětavost projevenou během speciální vojenské operace,“ dodalo ministerstvo.
České úřady loni nepovolily výrobci veterinárních vakcín vyvézt do Ruska virus prasečího moru, protože to není v souladu se zahraničněpolitickými zájmy státu. Výrobce podal žalobu, kvůli které se nyní Městský soud v Praze obrátil na Ústavní soud (ÚS). Navrhuje zrušit část zákona upravujícího obchod se zbožím dvojího užití, tedy materiálem, který lze využít pro civilní i vojenské účely. Zákon říká, že rozhodnutí o neudělení vývozního povolení nemohou přezkoumávat soudy. Podle městského soudu je to v rozporu s ústavním pořádkem.
Výrobce chtěl do Ruska dále vyvážet vakcínu proti erysipelu a klasickému moru prasat. Rusko ale jako novou podmínku stanovilo povinnost uložit vzorek viru ve Všeruské státní sbírce kmenů mikroorganismů používaných ve veterinární medicíně a chovu zvířat. Výrobce proto požádal o povolení k vývozu viru na lyofilizačním médiu v 15 ampulích do Ruska.
Ministerstvo průmyslu a obchodu povolení neudělilo. Vycházelo z negativních stanovisek ministerstva zahraničí a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Důvodem byly zájmy Česka, jehož vztahy s Ruskem se zhoršily v roce 2022, kdy ruská armáda vtrhla na Ukrajinu. Existovala zejména obava, že Rusko může takto získané vzorky virových kmenů zneužít při výrobě biologických zbraní.
Ukrajinský parlament (Verchovna rada) odhlasoval odvolání ministra infrastruktury a místopředsedy vlády pro obnovu Oleksandra Kubrakova, informuje The Kyiv Independent.
„Rusko udělá vše pro to, aby se vyhnulo globální konfrontaci,“ prohlásil úvodem tradiční vojenské přehlídky k připomínce porážky nacistického Německa ruský prezident Vladimir Putin.
Na dnešní přehlídce je podle ruských médií k vidění méně vojenské techniky než v letech před invazí na Ukrajinu. Neúčastní se jí také žádní představitelé západních zemí. Rusko uvedlo, že na přehlídku nepozvalo velvyslance takzvaných nikoliv přátelských zemí - v podstatě těch, které podporují Kyjev.
Putinův projev si naopak vyslechli vůdci Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu, ale i Kuby, Laosu nebo Guiney-Bissau. Na Rudém náměstí v centru ruské metropole se jim představilo podle ruského ministerstva obrany na 9000 příslušníků ruské armády, z nichž se jich více než 1000 účastnilo bojů na Ukrajině.
Fotografie z ruského Belgorodu u hranic s Ukrajinou: Drony poškodily 19 věžáků, informuje kanál Nexta TV.
#Belgorod was massively shelled at night. Eight people were injured. Nineteen high-rise buildings and 37 cars were damaged. pic.twitter.com/qD2TL4ra2x
— NEXTA (@nexta_tv) 9. května 2024
Indická policie ve středu zatkla čtyři lidi napojené na mezinárodní síť pašeráků lidí, kteří pod falešným příslibem lukrativního vzdělání na univerzitách a zaměstnání lákala mladé Indy, kteří měli nakonec skončit v boji proti Ukrajině za Rusko. Indický Ústřední úřad pro vyšetřování (CBI) uvedl, že skupina takto zlákala kolem 35 indických mužů.
Mezi čtyřmi zatčenými v jižních indických státech Kérala a Tamilnádu byli překladatel, člověk zpracovávající víza a letenky a dva hlavní „verbíři“. Vyšetřovatelé kromě zatčených prověřují i další osoby. Agentura Reuters hovořila s rodinami dvou indických mužů, kteří v boji na Ukrajině za Rusko zemřeli. Muži podle nich očekávali, že v armádě budou pracovat jako „pomocná síla“.
Indické ministerstvo zahraničí uvedlo, že případy s Ruskem projednává, a Moskva na opakované žádosti novinářů o komentář nereagovala.
Další nálety dronů oznámili v noci na dnešek gubernátoři ruské Kurské a Brjanské oblasti, podle nich si však útoky nevyžádaly žádné škody ani oběti.
Britský ministr obrany David Cameron má dnes přednést řeč o Ukrajině a Rusku. „Ve světě, který vyžaduje odolnost, musíme zaujmout asertivnější postoj. Pokud si z Putinova nezákonného vpádu něco odneseme, mělo by to být pochopení, že váhavost a minimální akce agresory pouze povzbuzují,“ uvede podle zveřejněného přepisu.
Vybrané údaje o referendech na východě Ukrajiny k desátému výročí (11. května) referend ve východoukrajinských proruských oblastech, Luhanské a Doněcké, ve kterých se většina obyvatel vyslovila pro nezávislost:
Rok 2014 byl na Ukrajině ve znamení změn v orientaci země, ruské anexe Krymu, vypuknutí bojů na východě Ukrajiny mezi mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty údajně podporovanými Moskvou. Součástí nepokojů a krize na Ukrajině byla i referenda v Luhanské a Doněcké oblasti, ve kterých se 11. května 2014 většina obyvatel vyslovila pro nezávislost a úřady vyhlásily samozvané státy - Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku.
Otázka pro doněcké voliče zněla: „Podporujete nezávislost Doněcké lidové republiky?“ Luhanští odpovídali na otázku: „Podporujete státní samostatnost Luhanské lidové republiky?“ Podle vůdců separatistů se v Luhanské oblasti vyslovilo 96 procent hlasujících pro státní samostatnost při účasti 75 procent voličů. Podle Kyjeva ale k volbám přišlo jen 24 procent voličů. V Doněcké oblasti podle údajů povstalců hlasovalo pro samostatnost 89 procent lidí při volební účasti 75 procent. Podle Kyjeva volilo 32 procent voličů.
Proruští radikálové den poté na základě referend vyhlásili nezávislost oblastí na Ukrajině. Kyjev ani Západ legitimitu plebiscitů v regionech na východě Ukrajiny neuznaly. Obě republiky následně vytvořily soustátí Svaz lidových republik, pro který se později ustálil název Novorusko, který odkazoval na historické území na sever od Černého moře. Projekt konfederace byl ale v roce 2015 zmražen. Bez výsledku dopadl i projekt státu Malorusko, který v roce 2017 vyhlásil šéf doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko. Obě samozvané republiky se uznaly navzájem a uznala je také Jižní Osetie, která se v roce 2008 odtrhla od Gruzie po rusko-gruzínské válce o tuto republiku. V roce 2016 bylo v Ostravě otevřeno zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky, české soudy samozvaný doněcký konzulát zrušily.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
nejméně osm lidí utrpělo zranění v ruské Belgorodské oblasti po dronovém útoku, který tamní správa připisuje ukrajinskému letectvu. Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na síti Telegram píše o sedmi zraněných dospělých a zraněné 11leté dívce, 37 poškozených vozidlech a několika bytových domech. Většina škod připadá na město Belgorod. Ukrajinské letectvo dnes naopak hlásí sestřelení 17 z 20 Ruskem vyslaných dronů nad Oděskou oblastí.
Jiný údajně ukrajinský dronový útok poškodil několik zásobníků ropy v rafinérii v ruském Krasnodarském kraji, informovala dnes agentura Reuters. Ruské síly údajně šest přilétajících dronů zničily a jejich trosky spadly nedaleko vesnice asi 60 kilometrů vzdálené od Ruskem okupovaného Krymu.
Ruské příhraniční regiony v souvislosti s ruskou invazí do sousední země čelí ostřelování a útokům dronů, které ruské úřady připisují Ukrajině. Kyjev se k nim nevyjadřuje.
Ukrajina se ruské vojenské invazi brání už více než dva roky.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
Západní země v reakci na útok ruských vojsk na Ukrajinu před více než dvěma lety zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 210 miliard eur (zhruba 5,3 bilionu Kč). Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. Právě výnosy z těchto aktiv chce Evropská komise poskytnout Ukrajině.
Celkový finanční příspěvek pro Ukrajinu ze zmrazených ruských aktiv by se letos mohl pohybovat kolem 4,5 miliardy eur (více než 112 miliard Kč). První finance by Kyjev mohl získat už v červenci. Bouřlivé diskuse se vedly rovněž o tom, kolik peněz si Euroclear může ponechat na své výdaje. Částka byla v průběhu jednání snížena ze tří procent – s čímž země EU nesouhlasily – na 0,3 procenta.
Na sociálních sítích koluje video ze školního hřiště v Charkově, kde byly po ruském ostřelování zraněny čtyři děti. Ty si tam přišly dopoledne jen zahrát fotbal.
this morning russians dropped a bomb on kids playing a football in Kharkiv, Ukraine. one kid lost a leg right on that school field. why? just because russia can.
— вареничок.eristavi 🇺🇦🏳️🌈 (@maksymeristavi) May 8, 2024
fascism is russian culture.@suspilne_news pic.twitter.com/J9Rxn0Yrrc
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj dnes po telefonu hovořil s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Informuje o tom server Ukrajinska pravda.
Zelenskyj podle serveru pozval maďarského předsedu vlády na mírový summit ve Švýcarsku, který se koná za měsíc. „Zdůraznil jsem zájem Ukrajiny o dobré sousedské vztahy s Maďarskem a také o rozvoj spolupráce v oblasti obchodu, energetiky a logistiky,“ uvedl. Jednali spolu také o integraci Ukrajiny do EU.
Ruská vojska dnes ostřelovala sportovní hřiště u školy ve východoukrajinském Charkově. Na místě zůstaly čtyři zraněné děti a zraněni byli i tři dospělí, uvedl na platformě Telegram šéf Charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov.
Mezi zraněnými je osmiletá dívka, dva 14letí chlapci, 15letý hoch, jeden dospělý muž a dvě ženy, uvedla podle agentury Ukrinform charkovská prokuratura, jejíž vyšetřovatel je na místě neštěstí. Všechny čtyři děti jsou v nemocnici, dvě jsou ve vážném stavu.
Poškozena byla také škola a blízké obytné budovy. Syněhubov zveřejnil fotografie zasaženého hřiště se stopami krve, poškozeným povrchem s jámou uprostřed a vytlučenými okny v okolí.
Počet obětí ruského úderu na Oděsu z 29. dubna vzrostl na 7, informoval The Kyiv Independent. Počet mrtvých stoupl, protože zraněný muž zemřel v nemocnici, informovala 8. května oděská městská rada.
⚡️ Update: Death toll of Russia's April 29 strike on Odesa rises to 7.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 8. května 2024
The death toll of a Russian missile attack against Odesa on April 29 has risen to seven as an injured man died in the hospital, the Odesa city council reported on May 8.
Estonsko si dnes předvolalo ruského chargé d’affaire kvůli rušení signálu satelitního navigačního systému GPS nad Pobaltím, oznámil na síti X estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. Vyzval přitom k ukončení hybridních ruských útoků v Estonsku i v Evropě. Moskva a Tallinn si před dvěma lety po ruském útoku na Ukrajinu vzájemně vyhostili velvyslance, chargé d’affaire je tak nejvýše postaveným ruským diplomatem v zemi, uvedla agentura Reuters.
„Dnes jsme si předvolali ruského chargé d’affaires kvůli rušení GPS, které je porušením předpisů Mezinárodní telekomunikační unie a které způsobilo vážné škody v estonském letovém provozu. Hybridní aktivity Ruska, které narušují náš normální život v Estonsku i v Evropě, musejí skončit,“ napsal Tsahkna.
„Skupina APT28 tento týden distribuovala škodlivý software, který cílil na polské vládní instituce,“ uvedl úřad NASK. V prohlášení nespecifikoval, které úřady byly terčem nebo zda byl útok úspěšný. Doporučil však správcům sítí, aby si ověřili, zda se malware nedostal k zaměstnancům.
Polsko už dříve uvedlo, že bylo v minulosti terčem skupiny APT28, která má podle členských zemí NATO vazby na ruskou vojenskou tajnou službou GRU. Skupina byla nyní identifikována jako pachatel nového útoku na základě „technických indikátorů a podobností s minulými útoky,“ cituje Reuters z prohlášení NASK.
Zástupci členských zemí Evropské unie se dnes v Bruselu shodli, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě využijí k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na rekonstrukci této země, která se už více než dva roky brání ruské vojenské agresi. Informovalo o tom belgické předsednictví.
Návrh, aby se 90 procent výnosů použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF), v březnu předložila Evropská komise (EK). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci Ukrajiny.
Dnešnímu dosažení shody předcházely dlouhé debaty. Některé země totiž měly problém s využitím peněz na vojenské účely. Belgické předsednictví ale přišlo s kompromisním návrhem, který uspokojil i ty země, které si přály zůstat neutrální, jako například Rakousko, Malta, Kypr či Irsko. Výhrady k posílání vojenské pomoci na Ukrajinu už dříve daly najevo i Slovensko a Maďarsko. Česko naopak podporovalo využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv v Evropě jak na rekonstrukci, tak na obranu válkou zmítané země.
Vládní činitelé dnes na pietním aktu k uctění památky vítězů nad nacismem u pomníku vojákům Rudé armády na pražských Olšanských hřbitovech vyzývali k větší pomoci bojující Ukrajině. Vitalij Usatyj, který nyní v ČR zastupuje Ukrajinu jako chargé d'affaires, připomněl, že mezi vojáky Rudé armády pohřbenými na Olšanských hřbitovech jsou Ukrajinci z jednotek 1., 2. a 4. ukrajinské fronty, které osvobozovaly tehdejší Československo. Uvedl, že nyní ukrajinští vojáci brání se zbraní v ruce před ruskou agresí celou Evropu.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v projevu zdůraznil, že je nutné podporovat ty, kdo bojují o svoji i naši svobodu. „Svoboda a demokracie nejsou zadarmo,“ prohlásil.
Noční útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu byly odvetou za ukrajinské údery v Rusku, uvedlo v prohlášení ruské ministerstvo obrany.
Ukrajinský parlament dnes definitivně schválil zákon, který umožňuje mobilizaci vězňů odsouzených za lehčí trestné činy. Pokud se odsouzení zapojí do bojů na obranu země před ruskou agresí, budou podmínečně propuštěni z vězení, oznámila agentura Ukrinform. Norma by měla pomoci doplnit ukrajinské jednotky a střídat vojáky vyčerpané po dvou letech bojů proti ruské invazní armádě, uvedla agentura Reuters.
Za první čtyři miliony eur (100 milionů Kč) ze slovenské sbírky na nákup munice pro Ukrajinu, která se brání ruské vojenské invazi, bude obstaráno 2692 dělostřeleckých nábojů od českého výrobce STV Group. Oznámili to dnes organizátoři a partneři sbírky, která ještě pokračuje. Na Ukrajinu by tato munice měla být dodána nejpozději do konce léta.
„Válka se bohužel do Evropy vrátila a je jen na nás, abychom naši svobodu znovu ubránili,“ uvedl na sociální síti X prezident Petr Pavel.
Svoboda není samozřejmost. Proto dnes vzpomínáme na oběti 2. světové války, stejně jako na oběti právě probíhajících válečných konfliktů. Miliony vojáků, civilistů a nevinných lidí přišly o své životy, aby další generace mohly prožít svůj život v míru. Válka se bohužel do Evropy… pic.twitter.com/5TFlEp94TA
— Petr Pavel (@prezidentpavel) May 8, 2024
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) připomněla, že Česká republika je silným spojencem Ukrajiny. „Patříme mezi země, které nejen poskytují tu vojenskou materiální pomoc, ale poskytujeme i výcvik na Libavé, kde jsme schopni vycvičit každoročně na 4000 ukrajinských vojáků,“ řekla po ukončení ceremoniálu. „Rozhodně to ale není Armáda České republiky ani ministerstvo obrany, kdo by si přál ten konflikt nějakým způsobem eskalovat. Je tomu přesně naopak. Nejvíc si mír přejí čeští vojáci a ministryně obrany,“ dodala.
Nedaleko je brutální válečný konflikt, může skončit jen tak, že agresor bude poražen a všichni udělají pro úspěch Ukrajiny, co mohou. Po pietním aktu k 79. výročí konce druhé světové války na pražském Vítkově to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). Všichni, kdo bagatelizují nebo nějak zlehčují hrozbu ze strany Ruska, dělají špatnou službu České republice, uvedl.
Kdyby nebylo odhodlanosti spojenců, nebylo by nacistické Německo v druhé světové válce poraženo, což je důležitým sdělením i pro dnešní dobu, míní Fiala. Mír není podle něj možné získat tím, že se na něj bude čekat, je nutné o něj usilovat. Záběry z války na Ukrajině podle něj připomínají scény z druhé světové války, opět umírají civilisté a je prolévána krev.
Rusko se stalo agresorem a rozpoutalo v Evropě válku, která si svojí ničivostí nijak nezadá s druhou světovou. Na pietním aktu k 79. výročí konce druhé světové války to dnes řekl prezident Petr Pavel. Je hrdý na to, že Česko nepolevuje v pomoci Ukrajině napadené Ruskem. Její obránci si podle hlavy státu zaslouží respekt a veškerou pomoc. Ceremoniálu na pražském Vítkově se zúčastnili v hojném počtu politici například z vedení obou parlamentních komor. Historické události si na místě připomněli ale také zástupci církve, veteránských spolků i další desítky lidí.
Slovenský premiér Robert Fico na výročí konce války opět kritizoval EU, že nepředstavila mírový plán ke konfliktu na Ukrajině. Ta se brání ruské invazi.
Pět hodin ráno 24. února 2022. Rusko začalo plnohodnotnou invazi a jeho tanky, obrněnce společně s desítkami tisíc vojáků zaútočily na Ukrajinu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského svět zaspal znovuzrození nacismu právě v tento den. Uvedl to v emotivním videu k výročí konce druhé světové války, které si Západ připomíná. Celý článek čtěte ZDE
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v prohlášení uvedl, že Rusko spustilo masivní útok v den, kdy si Ukrajina podobně jako další evropské země včetně Česka připomíná Den vítězství a konec druhé světové války. „Přes 50 střel a více než 20 dronů,“ uvedl ukrajinský prezident.
On Remembrance and Victory over Nazism in World War II Day, Nazi Putin launched a massive missile attack on Ukraine.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 8, 2024
Over 50 missiles and more than 20 "Shahed" drones targeted infrastructure in Lviv, Vinnytsia, Kyiv, Poltava, Kirovohrad, Zaporizhzhia, and Ivano-Frankivsk… pic.twitter.com/f2yN0gH8Og
Poplach byl podle deníku Ukrajinska pravda v noci vyhlášen ve všech ukrajinských oblastech. Ukrajinské letectvo uvedlo, že řada Ruskem vypuštěných střel s plochou dráhou letu nad ukrajinským územím měnila směr.
Server RBK-Ukrajina s odkazem na místní úřady i vojenské činitele uvedl, že výbuchy se ozývaly v Kyjevě, ve Lvovské a Ivano-Frankivské oblasti na západě země a rovněž v Charkovské, Poltavské a Záporožské oblasti. Není ale jasné, co je způsobilo ani zda exploze způsobily nějaké škody.
Různé místní úřady hlásily nejméně šest zraněných během noci: jednoho v Dněpropetrovské oblasti, jednoho v Kirovohradu, dva v Brovarech nedaleko Kyjeva a nejméně dva další v ukrajinské metropoli, uvedla agentura AFP.
Ruský vzdušný útok v noci na dnešek vážně poškodil tři ukrajinské tepelné elektrárny, uvedl jejich provozovatel, firma DTEK. Noc na dnešek podnik označil za mimořádně těžkou pro energetický sektor. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko předtím uvedl, že napadena byla zařízení na výrobu a přenos elektřiny v Poltavské, Kirovohradské, Záporožské, Lvovské, Ivano-Frankivské a Vinnycké oblasti.
Dobré ráno, čtenáři,
Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, použilo při něm řízené střely a drony. Ukrajinský ministr energetiky Harman Haluščenko uvedl, že cílem byla opět ukrajinská energetická infrastruktura.
„Byla napadena zařízení na výrobu a přenos elektřiny v Poltavské, Kirovohradské, Záporožské, Lvovské, Ivano-Frankivské a Vinnycké oblasti,“ uvedl Haluščenko v prohlášení, které zveřejnilo jeho ministerstvo.
„Následky se objasňují. Energetici již pracují na jejich odstranění,“ dodal s tím, že lidé by měli šetřit elektřinou.
Server RBK-Ukrajina dříve s odkazem na místní úřady i vojenské činitele uvedl, že výbuchy se ozývaly v Kyjevě, ve Lvovské a Ivano-Frankivské oblasti na západě země a rovněž v Charkovské, Poltavské a Záporožské oblasti. Není však jasné, co je způsobilo ani zda exploze způsobily nějaké škody.
Poplach byl podle deníku Ukrajinska pravda dnes v noci vyhlášen ve všech ukrajinských oblastech. Ukrajinské letectvo uvedlo, že řada Ruskem vypuštěných střel s plochou dráhou letu nad ukrajinským územím měnila směr.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Rumunsko je otevřeno diskusi o možnosti vyslat na Ukrajinu systém protivzdušné obrany Patriot, uvedl rumunský prezident Klaus Iohannis.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) úspěšně provedla kybernetický útok na ruskou společnost 1C Company, potvrdil zdroj z agentury deníku Kyiv Independent. Společnost 1C Company se sídlem v Moskvě je vývojářem, distributorem a vydavatelem obchodního softwaru.
Nejméně šest lidí, včetně šestileté dívky a 91leté ženy, bylo zraněno během intenzivních ruských úderů v Nikopolu na jihovýchodě Dněpropetrovské oblasti, informovaly úřady.
Lotyšská premiérka Evika Silinia obvinila Rusko z toho, že používá hrozbu jaderných zbraní k zastrašování zemí, které se účastní mírového summitu ve Švýcarsku naplánoveného na 15.-16. června. Rusko nebylo k účasti na celosvětovém mírovém summitu pozváno a Moskva prohlásila, že by účast bývala stejně odmítla.
Dánské ministerstvo zahraničí oznámilo 7. května nový balíček humanitární pomoci Ukrajině ve výši 33,2 milionu dolarů. Humanitární balíček bude zahrnovat potraviny, léky, vodu a přístřeší pro Ukrajince v nejvíce postižených oblastech. Podle prohlášení je zaměřen na ochranu nejzranitelnějších občanů, včetně dětí a žen, a bude zahrnovat také psychologickou podporu a zdravotní péči o matky.
Ruský výrobce stíhaček Su-30 v letech 2022 a 2023 odkoupil zpět vlastní vojenské vybavení v hodnotě přes 400 milionů dolarů, které dříve prodal zahraničním partnerům, uvedl ruský nezávislý list Moscow Times.
Vláda 7. května podpořila návrh dekretu prezidenta Volodymyra Zelenského o vytvoření samostatné složky ozbrojených sil věnované bezpilotním systémům. „Je to strategický krok pro naši zemi tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska,“ uvedl ministr obrany Rustem Umerov.
Evropská unie navrhla omezení pro 11 lodí, o nichž se předpokládá, že jsou součástí stínové flotily plavidel, která pomáhají Rusku vyhýbat se sankcím, uvedla agentura Bloomberg.
Přibližně polovina severokorejských raket KN-23 odpálených Ruskem se odchýlila od své trajektorie a explodovala ve vzduchu, citovala agentura Reuters úřad generálního prokurátora. Podle zpráv zpravodajských služeb dodala Severní Korea Rusku 50 takových raket.
Rusko letos v bývalé továrně japonské automobilky Toyota Motor v Petrohradu zahájí výrobu luxusních vozů značky Aurus, které používá ruský prezident Vladimir Putin. Uvedl to dnes podle agentury TASS prozatímní ruský vicepremiér Denis Manturov.
Automobil Aurus Senat je oficiálním ruským prezidentským vozem. Putin dnes v limuzíně značky Aurus dorazil na svou inauguraci. V únoru jeden z těchto vozů daroval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi, píše agentura Reuters.
Unijní ministři zodpovědní za rozvojovou problematiku dnes v Bruselu řešili, jak dále podpořit Ukrajinu a jak zajistit doručení humanitární pomoci civilistům v palestinském Pásmu Gazy. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell zdůraznil, že je třeba Kyjev podporovat vojensky, ale zároveň podpořit i reformy, které v zemi probíhají. V souvislosti se situací v Pásmu Gazy Borrell vyzval k obnovení financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), které některé státy pozastavily.
„Všichni jsme se shodli na tom, že musíme pokračovat v podpoře Ukrajiny. Hledat cesty, jak se co nejlépe připravit na rekonstrukci, která přijde po skončení ruské agrese, ale zároveň pomoci Ukrajině k vítězství,“ řekl ČTK náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák, který Česko na jednání zastupoval. „Všechny státy se víceméně shodovaly v tématech, která jsou na stole. Hodně se mluvilo o energetice, infrastruktuře, ale samozřejmě jsme se dotkli i toho, že je potřeba dodávat zbraně,“ dodal Kozák.
Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k režimu v Rusku a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou dnes schválila vláda.
Hnutí podle ministerstva v roce 2023 účelově zneužívalo témata zdražování, energetické a migrační krize, ruské agrese vůči Ukrajině nebo i konfliktu na Blízkém východě. Jeho slabinou je ale podle vnitra "roztříštěnost" a také absence politického programu. I přesto se však některým aktivistům dařilo získávat důvěru občanů pomocí dezinformací a konspiračních teorií, uvádí vnitro.
Bělorusko zahájilo prověrku připravenosti své armády k nasazení taktických jaderných zbraní, informovalo dnes podle agentury AFP ministerstvo obrany v Minsku. Bělorusko nedisponuje jaderným arzenálem, ale na jeho území během již více než dva roky trvající rusko-ukrajinské války rozmístilo své taktické jaderné zbraně Rusko. Dnešní oznámení Minsku přišlo poté, co v pondělí Moskva informovala, že takové cvičení chystá ruská armáda.
„Ozbrojené síly zahájily prověrku sil a odpalovacích zařízení taktických jaderných zbraní,“ uvedl dnes běloruský resort obrany. Běloruský lídr Alexandr Lukašenko podle agentury Reuters před časem řekl, že Rusko v Bělorusku rozmístilo „několik desítek“ taktických jaderných zbraní na základě dohody, kterou loni oznámil společně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Vladimir Putin a čestná stráž prezidentského pluku po jeho inauguračním ceremoniálu. Podívejte se na další nové snímky.
„Teroristický čin, který měl být dárkem k Putinově inauguraci, byl ve skutečnosti selháním ruských tajných služeb,“ řekl Maljuk o plánu na zabití ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Zároveň varoval, že „nepřítel je silný a zkušený a nelze ho podceňovat“.
K Velkému kremelskému paláci dnes ruský prezident přijel luxusní ruskou limuzínou Aurus, zatímco jeho čestná stráž čekala několik hodin ve sněhu a dešti a při teplotě těsně nad nulou, podotkla agentura AP. Dodala, že Putin několik prvních okamžiků svého pátého funkčního období tradičně využil k poděkování „hrdinům“ své války na Ukrajině a k výpadům proti Západu.
Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) dnes uvedla, že informace, které obdržela o údajném použití chemických zbraní na Ukrajině, nejsou dostatečně podložené. Rovněž sdělila, že dosud neobdržela oficiální žádost o prošetření těchto tvrzení, informovala agentura AFP. Spojené státy minulý týden obvinily Rusko z použití chlorpikrinu proti ukrajinským jednotkám a z porušení mezinárodní úmluvy o chemických zbraních.
SBU zadržela pět lidí, mezi nimi dva členy státního bezpečnostního úřadu, který má na starosti ochranu nejdůležitějších úřadů v zemi. Jedním z úkolů agentů bylo vyhledat mezi členy prezidentské ochranky člověka, který by byl ochotný vzít Zelenského jako rukojmí a pak ho zavraždit. Kromě Zelenského prý agenti plánovali zabít také ředitele SBU Vasyla Maljuka a šéfa vojenské rozvědky (HUR) Kyryla Budanova. Podezřelí podle ukrajinských vyšetřovatelů předávali ruské straně informace a také připravili prostředky pro provedení teroristického útoku. Jeden z nich dostal dva drony a munici k nim. Prý je měl předat svým společníkům, aby je použili.
Ruská vláda dnes podle zvyklostí po inauguraci prezidenta Vladimira Putina podala demisi. Odpovídající nařízení podepsal premiér Michail Mišustin. Ruská hlava státu Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, v nejbližších dnech předloží jméno nového šéfa kabinetu; kdo to bude, zatím není jasné, napsal server Meduza.
Rusko k dodávkám vojenské techniky invazním jednotkám na Ukrajině přestalo používat Krymský most, který vystavělo po anexi Krymu. Dnes o tom informuje britský The Independent s odvoláním na ukrajinskou bezpečnostní poradenskou společnost Molfar.
Ukrajinská civilní kontrarozvědka (SBU) dnes oznámila, že odhalila skupinu agentů ruské tajné služby (FSB), kteří údajně plánovali zabít ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a další ukrajinské činitele.
Dnešní inaugurace se zúčastnili členové ruské vlády včetně premiéra Michaila Mišustina či ministra obrany Sergeje Šojgua, moskevský starosta Sergej Sobjanin nebo vládce autonomního Čečenska Ramzan Kadyrov. Francie dříve uvedla, že na ceremoniál vyšle svého velvyslance v Moskvě Pierra Lévyho, ačkoliv odsuzuje represe, které provázely březnové volby.
„Prezident Putin byl znovuzvolen a bude pokračovat ve své cestě, i když se to Západu pravděpodobně nelíbí. (...) Pro Rusko je to stabilita - můžete se zeptat kteréhokoliv občana na ulici,“ řekl agentuře Reuters před ceremonií šéf ruského zbrojařského koncernu Rostěch (Rostec) Sergej Čemezov, blízký Putinův spojenec.
Jedenasedmdesátiletý ruský prezident, který dominuje politické scéně své země už od přelomu tisíciletí, při ceremonii převzal symboly svého úřadu a pronesl k účastníkům v sále krátký projev. V něm uvedl, že dialog se Západem nevylučuje, musí se ale nastavit za rovnocenných podmínek.
Putin složil přísahu a popáté se ujal úřadu ruského prezidenta. Putin označil své prezidentství za „svatou povinnost“.
Putin took the oath of office and assumed the office of the Russian president for the 5th time
— NEXTA (@nexta_tv) 7. května 2024
Putin called his presidency a "sacred duty" pic.twitter.com/5pkLZuwgCs
Putin před příchodem na inauguraci. Podívejte se na video.
Putin's lifetime rule is being extended for another six years today in the Kremlin.
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) 7. května 2024
In the video: on his way to inauguration, Putin stopped to look at a painting.
🔹 International reaction
On April 17, a PACE resolution was passed calling on member states not to recognize… https://t.co/5aT0gaHbrm pic.twitter.com/dK1qp5ctMD
Rusko vede lhář, zloděj a vrah, uvedla dnes krátce před začátkem páté inaugurace ruského prezidenta Vladimira Putina Julija Navalná, vdova po letos zesnulém předním ruském opozičním představiteli Alexeji Navalném. Odpůrce stávající hlavy státu podle agentury Reuters Navalná vyzvala, aby v boji proti Putinově režimu nepolevovali.
„Naši zemi vede lhář, zloděj a vrah, ale jednou to nevyhnutelně skončí,“ uvedla ve videu na sociálních sítích Navalná, která nyní žije v exilu. „S (Putinem) v čele nebude v naší zemi mír, rozvoj ani svoboda,“ dodala.
Ruský prezident Vladimir Putin se dnes v kremelském Andrejevském sále oficiálně ujal dalšího šestiletého prezidentského mandátu. Oznámil to předseda ruského ústavního soudu Valerij Zorkin poté, co hlava státu složila přísahu.
Putina krátce předtím v honosné síni potleskem přivítaly zástupy politiků a významných osobností, mezi kterými však na protest proti stavu ruské demokracie a ruské agresivní válce proti Ukrajině chybí řada západních diplomatů.
Na Putinovu inauguraci již dorazili Steven Seagal, Ramzan Kadyrov či patriarcha Kirill. Soudě podle videa, po „těžkém“ výstupu po schodech došly vůdci Čečenska síly, a tak mu jeho lokajové sundali bundu.
The situation in the Kremlin before Putin's inauguration: Steven Seagal, Kadyrov and Shaman arrived at the ceremony
— NEXTA (@nexta_tv) 7. května 2024
Kadyrov, judging by the video, ran out of power after a "hard" climb up the stairs, so his jacket was taken off by his lackeys. pic.twitter.com/d6dPxfRDin
Ruský prezident Vladimir Putin dnes při okázalé inauguraci v Kremlu zahájí svůj pátý mandát v čele země. Volby hlavy státu vyhrál letos v březnu poté, co v roce 2022 zahájil invazi na Ukrajinu a v podstatě zničil jakoukoliv politickou opozici.
Slavnostní ceremonie začne ve 12:00 moskevského času (11:00 SELČ) a potrvá přibližně hodinu. Putina nejprve do Velkého kremelského paláce podle ruských médií přiveze luxusní vůz, prezidenta pak přivítají hosté v Andrejevském sále - na stejném místě, kde se inaugurace koná už od roku 2000. Putin zde složí přísahu a vystoupí s projevem.
Kreml se s pomocí jaderných hrozeb a diplomatického zastrašování snaží manipulovat rozhodnutí Západu ohledně pomoci Ukrajině. S odkazem na pondělní oznámení Moskvy, podle kterého ruská armáda chystá cvičení zahrnující přípravu rozmístění a použití taktických jaderných zbraní, to dnes v analýze uvedl americký Institut pro studium války (ISW).
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of May 7, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/TFxWvjCTsn
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 7. května 2024
Ukrajinský generál Oleksandr Syrskyj se na síti X pochlubil úspěšným úderem proti ruským jednotkám.
Б'ємо ворога 24/7. Слава Україні! pic.twitter.com/Ru2LSojWnH
— Commander-in-Chief of the Armed Forces of Ukraine (@CinC_AFU) May 7, 2024
Evropská unie plánuje podle agentury Bloomberg ve svém dalším balíku sankcí uvalit sankce na bankovní systém Bank of Russia, který banka začala používat poté, co Rusko ztratilo přístup k mezinárodnímu systému SWIFT.
Ropná rafinérie v ruském městě Tuapse, kterou vlastní společnost Rosněft, byla terčem dronového útoku. Tomu čelila už v lednu a teprve nedávno po něm dokončila opravy. Informuje o tom server The Kyiv Independent.
Ruský opoziční politik Vladimir Kara-Murza, který si momentálně v trestanecké kolonii s maximální ostrahou odpykává pětadvacetiletý trest za kritiku ruské války proti Ukrajině, získal jednu z prestižních Pulitzerových cen za své komentáře psané za mřížemi pro list The Washington Post. Oznámila to média s odvoláním na organizátory udělování cen. Cena byla udělena "za vášnivé komentáře napsané s velkým osobním rizikem z vězeňské cely", uvedli.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes při okázalé inauguraci v Kremlu zahájí svůj pátý mandát v čele země. Volby hlavy státu vyhrál letos v březnu poté, co v roce 2022 zahájil invazi na Ukrajinu a v podstatě zničil jakoukoliv politickou opozici.
Slavnostní ceremonie začne ve 12:00 moskevského času (11:00 SELČ) a potrvá přibližně hodinu. Putina nejprve do Velkého kremelského paláce podle ruských médií přiveze luxusní vůz, prezidenta pak přivítají hosté v Andrejevském sále - na stejném místě, kde se inaugurace koná už od roku 2000. Putin zde složí přísahu a vystoupí s projevem.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov informoval o útoku na ves Nikolskoje, kde při přímém zásahu zahynul civilista a střepiny zranily osmiletou dívku, kterou sanitka převezla do oblastní nemocnice. Ve vsi Ščetinovka podle gubernátora příslušník domobrany vyvázl se zraněním z útoku ukrajinského dronu na vůz, kterým muž jel; po ošetření byl už z nemocnice propuštěn.
Německý kancléř Olaf Scholz chce, aby bylo kolem 90 procent výnosů ze zmrazených ruských aktiv použito na nákup zbraní pro Ukrajinu. Řekl to dnes podle agentury Reuters při návštěvě Lotyšska, a podpořil tak návrh, o kterém uvažuje Evropská unie.
„Je důležité, abychom se také dohodli, že tyto peníze mohou být použity na nákupy zbraní nejen v EU, ale na nákupy po celém světě,“ uvedl dále Scholz po setkání se členy vlád pobaltských zemí.
Při obraně Ukrajiny proti ruské invazi dnes zahynul dvojnásobný mistr Evropy ve vzpírání Oleksandr Pelešenko. Bylo mu 30 let. O jeho smrti informoval ukrajinský vzpěračský svaz. Podle médií přišlo v současném konfliktu o život už přes 400 ukrajinských sportovců. Pelešenko, který narukoval pár dní po začátku války v únoru předloňského roku, je první obětí z řad olympioniků. Na hrách v Riu de Janeiro v roce 2016 obsadil čtvrté místo ve váze do 85 kilogramů.
„S velkým zármutkem vám oznamujeme, že srdce zasloužilého mistra sportu Ukrajiny Oleksandra Pelešenka dnes dotlouklo. Vyjadřujeme upřímnou soustrast rodině a všem, kteří Oleksandra znali,“ uvedl vzpěračský svaz na facebooku.
Čína a Francie dnes vyzvaly k příměří v ozbrojených konfliktech na celém světě v době letních olympijských her v Paříži. Na tiskové konferenci po jednání v Paříži výzvu přednesl čínský prezident Si Ťin-pching a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron mu za to poděkoval. Si také vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a mírové konferenci o Ukrajině, s níž bude souhlasit Kyjev i Moskva.
Estonský parlament prohlásil Moskevský patriarchát za instituci podporující ruskou agresi. Pro prohlášení hlasovalo 75 poslanců, osm dalších bylo proti.
The Estonian parliament has declared the Moscow Patriarchate an institution that supports Russian aggression
— NEXTA (@nexta_tv) 6. května 2024
Seventy-five MPs voted in favor of the statement, while eight more voted against it. pic.twitter.com/CID7zekWeW
Rozšiřování Evropské unie o Ukrajinu, Moldavsko a země západního Balkánu patřilo k hlavním tématům, o nichž dnes v Praze jednala předsedkyně slovinského Národního shromáždění Urška Klakočarová Zupančičová s šéfy obou komor českého Parlamentu. Podle předsedy Senátu Miloš Vystrčila (ODS) by rychlejšímu naplnění podmínek přijetí do EU mohlo přispět společné setkání parlamentních šéfů na evropské úrovni.
Plánované jaderné cvičení bude připomínkou možných katastrofálních důsledků chování západních zemí, uvedla podle agentury TASS ruská diplomacie. „Doufáme, že tato akce zchladí 'horké hlavy' v západních hlavních městech, pomůže jim pochopit možné katastrofické důsledky jejich strategických rizik a zabrání jim jak v pomoci kyjevskému režimu, tak v přímé ozbrojené konfrontaci s Ruskem,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.
The Kyiv Independent píše, že inauguraci Vladimira Putina hodlají bojkotovat například také Británie a Estonsko. „Estonsko nemůže legitimizovat diplomatické vztahy s agresorským státem a rozhodli jsme se neúčastnit Putinovy inaugurační slavnosti,“ cituje server mluvčího estonského ministerstva zahraničí. Spojené státy se zatím nevyjádřily, ale diplomatické zdroje Reuters uvedly, že účast amerického zástupce na inauguraci je nepravděpodobná.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of May 6, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/a3UH9KncHl
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 6. května 2024
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské jednotky dobyly vesnici Kotljaryvka v Charkovské oblasti a obec Solovjove v Doněcké oblasti. Jde o další obce na východě Ukrajiny, kterých se Rusové v posledních týdnech partně zmocnili.
Kyjev se k tvrzení Ruska nevyjádřil, nicméně ukrajinská monitorovací skupina DeepStateMap na svém telegramovém účtu o tom, že Rusové Kotljaryvku okupovali, informovala už o víkendu. Později uvedla, že ovládli i sousední Kyslivku. Obě obce leží u hlavního silničního tahu směrem na Kupjansk.
Obec Solovjove v Doněcké oblasti se nachází nedaleko Očeretyne, jehož ovládnutí Rusko oznámilo v neděli.
Ukrajinská diplomacie dnes vyzvala mezinárodní partnery, aby neuznávali současnou ruskou hlavu státu Vladimira Putina jako legitimního prezidenta. Putina v úterý čeká inaugurace poté, co v březnu dle očekávání vyhrál prezidentské volby.
„Ukrajina nevidí žádné zákonné důvody pro jeho uznání jako demokraticky zvoleného a legitimního prezidenta Ruské federace,“ uvedlo v prohlášení ukrajinské ministerstvo zahraničí.
Za poslední den ztratil protivník 1040 lidí, 5 tanků, 34 obrněných vozidel, 47 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Pražská učitelka Martina Bednářová, která čelila obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině, potrestána nebude. Odvolací soud pravomocně potvrdil její osvobození a zamítl odvolání státního zastupitelství, které pro bývalou češtinářku původně žádalo osmiměsíční podmíněný trest a pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi. Češtinářka, která se tématu ruské invaze věnovala s žáky osmé třídy v hodině slohu, na svých výrocích trvá.
„Na obžalovanou nelze pohlížet jako na Mistra Jana Husa, který byl nakonec pro své názory upálen. Ale co se týče trestněprávní roviny, máme za to, že její jednání nedosáhlo takové úrovně, aby ho šlo potrestat prostředky trestního práva,“ uvedla předsedkyně odvolacího senátu pražského městského soudu Hana Chaloupková. Doplnila, že v rovině etické a v rovině pedagogické lze obžalované vytýkat „spoustu věcí“. Po provedeném dokazování ale nelze učinit závěr v tom smyslu, že by učitelka popírala nějaké konkrétní válečné zločiny či zločiny proti míru. Nenaplnila tak skutkovou podstatu daného trestného činu, vysvětlila soudkyně.
„Nesmíme nechat nevyzkoušený žádný pokus o diplomatické jednání,“ uvedl italský ministr obrany Guido Crosetto, ačkoliv zatím Moskva neprojevila vůli zasednout k diplomatickému stolu. Přitom patří mezi italské vládní politiky, kteří podporují dodávky zbraní Ukrajině.
Podobně jako premiérka Giorgia Meloniová však odmítá úvahy o možném vyslání vojáků, o kterém v uplynulých týdnech mluvil francouzský prezident Emmanuel Macron. „Hrozí nám, že bychom se vydali na cestu, z níž není návratu,“ uvedl Crosetto v rozhovoru pro Il Messaggero. Podobná situace by podle něj nastala, kdyby se Rusko rozhodlo zaútočit na některý ze států Severoatlantické aliance.
Crosetto také varoval před nepříznivým vývojem války pro Ukrajinu. „Kdyby dobyli ukrajinské hlavní město, tak by se otevřel dramatický konflikt,“ řekl. Podle něj by totiž okolní země nemohly přijmout „ruské tanky u hranic“.
I Slovensko loni zaznamenalo více kybernetických útoků na vládní instituce. Kromě toho proruské skupiny pokračovaly v organizování útoků označovaných jako DDoS, jejichž cílem je narušit nebo znemožnit přístup k webovým stránkám, hlavně na úřady, banky a sektor dopravy. Vyplývá to ze zprávy o bezpečnosti Slovenska, kterou zveřejnil úřad slovenské vlády.
„NBÚ pozoroval nárůst aktivity vícero APT skupin, o kterých se předpokládá napojení na vlády cizích mocností, jakož i pokračující útoky skupin hacktivistů v souvislosti s válkou na Ukrajině. V oblasti APT bylo zaznamenáno více útoků na vládní instituce,“ uvedl úřad vlády v hodnocení bezpečnosti Slovenska za rok 2023.
Prohlédněte si luxusní vilu špionů z Vrbětic. Šapošnikovovi prodávali hnízdo agentů GRU
V Česku pomohli s výbuchy vrbětických muničáků, schovávali se ale v Řecku. Manželé Šapošnikovovi podle investigativního magazínu The Insider provozovali na Chalkidiki vilu, kterou nabízeli turistům – ale také sloužila jako špionážní základna. Jak to tam vypadá, se můžeme podívat díky inzerátu v realitní kanceláři, loni totiž dali vilu k prodeji.
Dosavadní chargé d'affaires Jiří Čistecký skončil na velvyslanectví v Moskvě ke konci dubna. Ambasádu nyní vede Jan Ondřejka, dosavadní druhý tajemník. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Koncem května skončí velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka, vláda ho odvolala, řekl v neděli ministr Jan Lipavský (Piráti) v televizi Nova. Pivoňka sice zůstával oficiálně velvyslancem, nicméně delší dobu už pobýval v České republice a v Moskvě působil právě Čistecký jakožto jeho zástupce. Na začátku března se mimo jiné zúčastnil pohřbu ruského opozičníka Alexeje Navalného.
Zda při aktuální ruské vojenské agresi na Ukrajině mít velvyslance v Moskvě, debatují ústavní činitelé delší dobu. Prezident Petr Pavel koncem března uvedl, že jde o záležitost mezi ministerstvem zahraničí, vládou a Hradem. „Dlouhodobě vnímám důležitost toho mít i v Rusku zastoupení na úrovni velvyslance. Otázkou je, zda zrovna v tuto dobu je pro to vhodná situace,“ řekl tehdy prezident.
„‚Rusové jsou vojáci beránka Božího.‘ Velikonoce podle Alexandra Dugina, který vypadá a chová se jako převtělení Rasputina,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. „Jeden z těch, kteří vedou Rusko do neštěstí,“ glosuje ve svém ranním hlášení o radiační situaci Ukrajiny.
"Rusové jsou vojáci beránka Božího." Velikonoce podle Alexandra Dugina, který vypadá a chová se jako převtělení Rasputina. Jeden z těch, kteří vedou Rusko do neštěstí.
— Dana Drábová #KeepCalmAndCarryOn (@DrabovaDana) 6. května 2024
Radiační situace na Ukrajině zůstává normální. pic.twitter.com/PE1g9SviRL