Praha - Pod novým názvem a na novém místě ode dneška působí jedna z největších tuzemských kulturních institucí, Památník národního písemnictví (PNP). Ředitel instituce Zdeněk Freisleben novinářům řekl, že nový název Muzeum literatury vychází mimo jiné z toho, že památník se v zahraničí vždy prezentoval jako muzeum české literatury. Označení památník podle něj evokuje cosi zakonzervovaného, čímž instituce rozhodně nechce být. Poté, co léta sídlila ve Strahovském klášteře, najdou ji návštěvníci v Bubenči v Petschkově vile v Pelléově ulici.
Fotogalerie
PNP vznikl v 50. letech poté, co byli premonstráti komunistickou mocí donuceni opustit Strahovský klášter. V roce 1952 v něm byl založen Památník národní kultury, jenž převzal Strahovský klášter včetně fondů jeho knihovny a fondů klášterních knihoven. PNP jako muzeum české literatury z něj vzniklo v roce 1953.
Počátkem 90. let byl klášter řádu vrácen. "Památník se ocitl v roli, kdy byl postupně bez svých expozic a de facto bezdomovcem. Vznikl tehdy program, aby mohl památník získat své sídlo, protože v klášteře byl v pronájmu. Hledaly se možnosti zakoupení pozemku a postavení nového muzea nebo hledání prostor, které by mohly muzeu sloužit po rekonstrukci. Nakonec padla volba na Petschkovu vilu. Tady jsme dostali možnost vykročit do nového tisíciletí," řekl Freisleben.
O převodu objektu bývalého čínského velvyslanectví v Bubenči rozhodla vláda v roce 2005 a v roce 2006 ještě přidala blízký objekt v Pelléově ulici. Oba objekty i s pozemky v roce 2006 památník převzal. Zahájení rekonstrukce Petschkovy vily ale oddalovaly soudní spory, na objekt si dělala nároky i Praha. Opravy začaly v roce 2017. Otevírá se o několik let později, než se plánovalo, práce zdržely mimo jiné problémy se statikou domu. Rekonstrukce stála podle ředitele 320 milionů korun.
Nové expozice představí téměř tisícovku exponátů v deseti sálech. Součástí muzea je kavárna, programový sál, studovna, odborná pracoviště a rozsáhlá zahrada. Badatelé a odborníci, kteří sbírky památníku či muzea literatury využívají, budou podle ředitele jezdit především do Litoměřic, kde má instituce depozitář. Některé často používané fondy pak budou moci studovat i v Petschkově vile, která by ale měla sloužit zejména veřejnosti. Do 23. října bude vstup do muzea volný a nabídne mnoho pořadů pro dospělé i děti.
Nová stálá expozice Rozečtený svět představuje v deseti tematicky zaměřených výstavách sbírku Muzea literatury. Nemá žádnou konkrétní vyprávěcí linii, klade si otázku, co je literatura a jaké jsou možnosti její vizualizace, uvádějí její tvůrci. Literaturu expozice představuje ukázkami rukopisů, knih, filmových adaptací, videoartem, zvukovými nahrávkami i výtvarnými díly. Základním orientačním prvkem v expozici je QR kód ke každému exponátu, jímž návštěvník vstupuje do on-line katalogu.
První z desítky částí expozice se podle její autorky Aleny Petruželkové věnuje kromě českých autorů také tvůrcům německým či židovským, kteří jsou součástí české literatury. Další části se věnují třeba osobnosti a tvorbě Karla Hynka Máchy, Otokaru Březinovi, poetismu, solitérům jako byl Josef Váchal nebo druhé polovině 20. století a vlivu politických okolností na literaturu.
Sbírky PNP čítají na sedm milionů archiválií. Dělí se do čtyř oddělení, které zahrnují výtvarné umění, knihy, písemnosti a tisky a exlibris. Součástí PNP je také Letohrádek Hvězda, Malá vila v Pelléově ulici, Česko-francouzské kulturní centrum Petrkov a Centrální depozitář v Litoměřicích.
