Dirigent Hrůša bude hudební ředitel Královské opery v Londýně. ‚Dvořák i Janáček se tam už hrají,‘ říká
Světově uznávaný český dirigent Jakub Hrůša získá jeden z nejprestižnějších postů na světě. Od září roku 2025 se stane novým hudebním ředitelem Královské opery v londýnské Covent Garden. Tu před ním jako jediný Čech v 50. letech minulého století řídil krátce Rafael Kubelík. Co to pro něj znamená? A jak proběhne předání postu? Přečtěte si rozhovor Radiožurnálu s dirigentem Hrůšou.
Dirigujete velmi úspěšně po celém světě, jste šéfdirigentem Bamberských symfoniků, hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie. Je vám 41. Řekněte, co pro vás znamená křeslo hudebního ředitele londýnské Královské opery?
Je to velká výzva, výzva toho nejsprávnějšího typu s institucí, která má absolutní top kvalitu a vyzařuje velkou prestiž a způsobuje velký respekt.
Poslechněte si rozhovor s dirigentem Jakubem Hrůšou, budoucím hudebním ředitelem londýnské Královské opery
A navíc je to dům, do kterého všichni, kdo ho poznali a kdo ho poznají, jezdí a budou jezdit nesmírně rádi, protože v něm panuje úžasné prostředí, profesionálně velmi lidské.
Pro mě to navíc i na osobní rovině znamená úžasný posun, zkoncentruji se na jedno místo.
Londýn je opravdu nádherné místo, kde člověk může být. Navíc, protože tam částečně společně s Českou republikou žijeme a děti tam chodí do školy, se tím i prohloubí můj rodinný život do takové správné nové fáze, na kterou se strašně těším.
Kdo je Jakub Hrůša?
- šéfdirigent Bamberských symfoniků
- hostující dirigent České filharmonie a orchestru Národní akademie Svaté Cecílie v Římě
- stane se druhým Čechem, který bude Královskou operu řídit
- v Královské opeře dirigoval Carmen a inscenaci Lohengrina Richarda Wagnera
V Královské opeře, která patří mezi nejlepší operní domy světa, vystřídáte dlouholetého hudebního ředitele Antonia Pappana. Jak bude samotné předání toho postu vypadat? Stejně jako vy, tak vlastně i Pappana nastoupil jako čtyřicátník. Budete si to předávat celé ty tři roky, nebo to je rychlý proces?
Ne. Všechno, co se děje na poli klasiky, tady v tom osvětí, ve kterém já se pohybuji, se plánuje hodně dopředu, takže Tony tam byl skutečně 22 let.
A teď už odcházím za dalšími svými plány a proběhne to tak, že on ještě do roku 2023–2024 bude řídit dům. Pak proběhne jedna sezona, kde se budeme o ty umělecké kompetence, takříkajíc, dělit. Budu tam hostovat s jednou operou, to bude Janáček shodou okolností.
A pak od roku 2025–2026 začnu skutečně už naplno sám. Celou tu dobu budeme připravovat budoucnost, budeme jednat, budeme plánovat, budu tam hodně chodit, abych dům z gruntu poznal.
Samozřejmě že moje zkušenost s nimi už je velká, protože jsem tam dirigoval dva velké tituly, ale pořád je kam dál jít, aby člověk opravdu dům poznal do všech detailů.
Potom se budu opravdu každý rok domu intenzivně věnovat a dirigovat zhruba tři tituly ročně a s velmi univerzálním repertoárem, ve kterém ale nebude chybět ani česká hudba.
Můžeme už teď říct, že mezi vašimi prioritami bude, aby tam bylo více českých autorů, více českých interpretů?
Není to úplně priorita, spíš je to pro mě samozřejmost. Jak by to bylo jinak? Prostě pocházím z Česka, miluji tu hudbu a máme to štěstí nebo to privilegium, že mezi nejznamenitějším operami světa jsou i takové, které jsou v českém jazyce, a pochopitelně že je budu chtít dělat.
A je třeba říct, že na rozdíl od jiných míst světa a jiných prestižních domů, institucí, tato královská opera se české hudbě věnuje už dlouho.
Dvořák, Janáček se tam hrají, jsou velmi oblíbení tradičně v Británii, takže vlastně nebude muset jít o žádný převrat z mé strany, jako spíš o prohloubení toho kontaktu s repertoárem, který oni stejně velmi rádi provádějí a rádi poslouchají.
