Trenérská esa ze slavné NHL přednášela v Praze. David Quinn, Geoff Ward a Ulf Samuelsson před zápasy San Jose proti Nashvillu obstarali v zaplněném sále hotelu STEP vydatný předkrm a v rámci Global Series Coaching Clinic nechali české kolegy nahlédnout do kuchyně úspěchu. „Kdo není hloupý, vždycky si z toho něco vezme,“ chválil Miloš Holaň. Večer ho čekal s Vítkovicemi duel v Pardubicích. Seminář si však nenechal ujít. Stejně jako jeho soupeř Radim Rulík či reprezentační kouč Kari Jalonen.
David Quinn je od léta novým koučem San Jose Sharks. Dřív působil v New York Rangers a u reprezentace USA, s níž na letošním šampionátu ve Finsku bojoval o bronz proti českému týmu. Velké úspěchy měl u mládežnických výběrů.
Geoff Ward trénoval Calgary Flames, nyní je asistentem v Anaheimu. V roce 2011 pomohl ze stejné pozice Bostonu ke Stanley Cupu. Bývalý obránce Ulf Samuelsson dělal asistenta ve Phoenixu, New York Rangers a na Floridě, pracoval jako skaut pro Seattle.
Čas si udělali trenéři reprezentace, elitních celků, mládeže i z regionů, spousta hokejových osobností. Tentokrát se zhostili rolí posluchačů, sjeli se ze všech koutů. Kari Jalonen, Libor Zábranský, Josef Jandač, Miloslav Hořava, Rostislav Vlach, Viktor Ujčík, Petr Čáslava, Drahomír Kadlec, Richard Žemlička, Václav Skuhravý, Petr Hubáček, dokonce basketbalista Michal Ježdík.
„Važte si každé práce a pamatujte, že všichni máme pořád co zlepšovat,“ kázal z pódia Quinn. „Myslím, že správný kouč se má umět přizpůsobit hráčům. Pro Filipa Chytila jsem byl v Rangers jako táta, zatímco k Henriku Lundqvistovi jsem přistupoval spíš jako kamarád. Každý hráč by měl ale poznat, že vám záleží na jeho rozvoji. Snažte se vytvořit prostředí, v němž se všichni cítí dobře. Hráči musí trenérovi věřit, že jeho cesta je správná a že dostane příležitost. Pokud třeba v pondělí udělají vaši hráči 72 chyb, a v úterý už jen 71, tak jste začali týden dobře,“ uvedl sympatický Američan.
Prvním přikázáním by pro trenéra měla být schopnost naslouchat hráčům a zůstat trpělivý. I v současném působišti se o tom Quinn určitě přesvědčuje. San Jose nevstoupilo do sezony vůbec dobře. Trpělivost by však trenér měl zachovat za všech okolností. A zvlášť ji mít s hokejisty, kteří jsou hůř koučovatelní.
„U těch nejlepších naštěstí nebývá obvykle vůbec žádný problém, když je upozorníte na chyby nebo něco, na čem je třeba zapracovat,“ pravil Quinn. Po jedné z otázek mluvil o zkušenostech s českými hokejisty. „Co jsem měl možnost vidět, bývají šikovní a silní. V mých očích jste pořád velmi úspěšná hokejová země,“ dodal.
Ptejte se, co rodina, kamarádi...
„Každá šance být osobně na takovém semináři mě ohromně obohacuje. Strašně mě zaujala přednáška o vhazováních. Opravdu vynikající, ty věci jsou parádní. Málokdo pustí úplně všechno, čekal jsem, jestli tam bude nějaký trénink nebo taktika, ale zase chápu, že všechny karty neodkryjí a nebudou to vykládat trenérům mládeže, pro které by to ani nemělo význam. Pro mě to má význam obrovský, proč toho nevyužít. Kdo není hloupý, vždycky si z toho něco vezme,“ liboval si Miloš Holaň po vystoupení Geoffa Warda.
Ten ve svém příspěvku rozebíral různé herní situace a varianty zahrání buly s názornými příklady na obrazovce v podání borců jako Patrice Bergeron, Johnny Gaudreau, Sean Couturier. Přednášel nejen o buly, ale taky o způsobech vyhození puku z pásma, vytváření tlaku na brankáře, procvičování situací na malém prostoru. „Nejvíc mě zaujaly právě tyhle věci. Bylo to přínosné, celkově to však bylo koncipováno víc pro starší kategorie,“ navázal Martin Podlešák, jenž v Berouně trénuje mládež.
„První přednáška (Quinn) byla omáčka, ingredience si nechal pro sebe. Ale práce na malém prostoru a buly byly výborné,“ prohlásil Radim Rulík. Přiznal, že nejvíc čerpá právě z toho, jak provádějí vhazování v NHL. „Mají to propracované, vyhraná i prohraná buly, hlavně v obranném pásmu, což je nejnebezpečnější prostor,“ popisoval.
Zájem vyvolalo i poslední vystoupení, při němž se Samuelsson zabýval chováním na střídačce a taky rozebral, jak postupovat a co hráčům říkat před zápasem i po něm, když se vyhraje nebo jakmile se prohraje.
„Výsledek může ovlivnit i to, co jako kouč děláte s hráči bezprostředně před prvním buly. Ještě jednou si projdete přesilovku nebo oslabení, kdo za co zodpovídá. Při hře přicházíte s okamžitými postřehy, po utkání si vyberete pár jedinců k pohovorům, abyste si dovysvětlili některá jejich herní řešení. Ale s hráči nemluvte jen o hokeji. Ptejte se, co rodina, kamarádi. I tohle ovlivňuje výkon,“ vykládal.
Jeho poslední štací byla Florida. Pod sebou měl i Radka Gudase, který si Švéda velmi pochvaloval. Někdo z pléna se Samuelssona zeptal, proč Panthers v play off dvakrát po sobě vyhořeli s Tampou. „První rok jsme byli vylekaní, že jsme narazili zrovna na ně. Naposledy jsme to nezvládli, nestačili jsme. Byli prostě lepším týmem,“ odpověděl. Na dotaz, jak se hokej změnil, odvětil: „Je rychlejší, tvrdý, i pravidla přispěla k tomu, že hráči se mnohem víc respektují.“
Třeba se změní i české hokejové prostředí, v posledních letech z různých důvodů znesvářené a rozklížené. „Lidi, co hokej dělají, ho mají rádi. O tom jsem přesvědčený. Jen se dlouho nedali dohromady. Naši trenéři jsou ochotní se sejít, zájem byl obrovský. Nemusí k nim vždycky promlouvat koučové NHL. Ale bylo by výborné, kdyby se aspoň jednou ročně trenéři takhle sešli,“ přál si Radim Rulík.
