Mistři bednáři smolili velké ležácké sudy, přijali mezi sebe nového člena

  18:32
V Plzeňském Prazdroji dokončili podzimní smolení 14 velkých dubových ležáckých sudů, aby v nich mohl, stejně jako před 180 lety, zrát proslulý Pilsner Urquell. Zároveň bednáři po čtyřech letech mezi sebe přijali nového člena.

Plzeňští bednáři jsou zřejmě posledními pokračovateli tradičního pivovarského řemesla, kteří pracují přímo v pivovaru. Na starosti mají více než sto ležáckých dřevěných sudů. Ty udržují a opravují. Vždy na jaře a na podzim část z nich vyvalí ze sklepů a vysmolí.

„Smolení je tradiční postup údržby sudů a jde v podstatě o jejich dezinfekci před opětovným naplněním pivem,“ vysvětlil vedoucí bednářské party Karel Hofman s tím, že velký sud má objem až 40 hektolitrů a prázdný váží 800 kilogramů. Práce tak vyžaduje, aby u jednoho sudu byla celá parta a musí být při tom hodně opatrní.

Do sudu nejprve nalijí smolu ohřátou na 200 stupňů Celsia a jeho převalováním ji rovnoměrně rozlijí po celé vnitřní ploše. Tím se zajistí, že se pivo nedostane do přímého kontaktu se dřevem a nenasákne do sebe nežádoucí vůně a chutě.

Smolení sudů v Plzeňském Prazdroji

Novým členem plzeňských bednářů se stal Milan Kubizňák. Přivítal ho emeritní vrchní sládek Václav Berka (vpravo) a šéf bednářů Karel Hofman (vlevo). (18. 10. 2022)

Než dostanou bednáři všechny sudy ze sklepa ven, nasmolí je a pak zase vrátí zpátky, zabere jim to dva týdny. V historických sklepích pak nechávají Prazdroj kvasit v otevřených kádích a v dřevěných sudech následně zrát ležák. Ten pak porovnávají s tím, který zraje a kvasí v moderních cylindrokonických tancích. Díky tomu má stálou chuť jako před 180 lety, kdy ho sládek Josef Groll poprvé navařil.

Milan Kubizňák se dnes stal dalším, sedmým členem významné bednářské rodiny. Nejprve musel projít tříletým učením v pozici tovaryše a poté složit mistrovskou zkoušku. To znamená, že musel sám vyrobit dřevěný soudek, naplnit ho pivem a podle tradice ho představit vedoucímu bednářské party.

„Je to starý zvyk, který ale nejlépe ukáže, jestli se tovaryš naučil všechna specifika zpracování dubového dřeva a výroby sudu. Pokud jeho soudek těsní a pivo z něj neteče, je správně vyrobený a tovaryš uspěl,“ popsal Karel Hofman, který nováčka osobně pasoval.

Podle něj zájem o specifickou práci je velký, hlásilo se kolem 20 až 30 uchazečů. Důležité je mít minimálně 10 až 15letou praxi v tesařině či v podobném oboru. Samotný sud tvoří takzvané dužiny, nikde není žádný šroub, vrut, matky či lepidlo a tmel. Sudy jsou pouze utěsněné orobincem a obručemi.

„Já jsem vyučený truhlář. Jedenáct let jsem pracoval v továrně a pak jsem viděl inzerát, že sem budou nabírat. Zkusil jsem to, byla to šance. Dostal jsem se do dobré party. Tahle práce má svá specifika, které v truhlárně dělat nemůžu,“ přiznal nový bednář z Hrádku u Rokycan.

Nový bednář obdržel vandrovní knížku. Tu dostávali bednáři v 19. století a byl to nejen výuční list, ale i jakýsi doklad s osobními údaji včetně výšky, nebo barvy očí. Knížka obsahovala také reference od mistra bednáře „Díky tomu mohli být najímání na práci po celém Rakousku-Uhersku. My jsme tuto tradici před lety obnovili,“ uzavřel předák party bednářů Hofman.

Práce plzeňských bednářů je natolik unikátní, že byli v roce 2018 zapsáni na národní seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury. Usilují také o zápis na seznam UNESCO.