EKOFILM zná své vítěze. Porota rozhodla o nejlepších snímcích z finálové pětadvacítky. Dokumenty byly oceněny ve třech kategoriích – Krásy přírody, Středoevropské filmy a Krátké filmy. Byla také udělena Hlavní cena ministryně životního prostředí za nejlepší film a Cena prezidenta festivalu. Informovalo o tom ministerstvo životního prostředí.
Hluboko: pravá cena těžby v oceánech je název nizozemského filmu, který letos obdržel Hlavní cenu ministryně životního prostředí za nejlepší film. „Hluboký oceán je největším, nejméně prozkoumaným a posledním nedotčeným ekosystémem. Není jen místem života milionů druhů neuvěřitelně pestrých organismů, ale také ložiskem vzácných kovů, které jsou v hledáčku těžebních společností. Komerční hlubokomořská těžba by pravděpodobně vedla k nenávratné devastaci skrytého srdce planety, bez kterého by nebyla Země domovem pro živé organismy. Tedy ani pro člověka. Vítězný dokument je vztyčeným ukazováčkem pro to, aby hlubokému oceánu zůstala zachována jeho nedotčenost, na ní závisí i naše existence,“ řekla k udělení ceny ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).
Vypalování bolívijských lesů
Cenu prezidenta festivalu obdržel dokument Incendios. „V Bolívii je vypalování lesů stále legální a rozsáhlé ničivé požáry často sužují zemi. Český dokumentarista Martin Trabalík a bolivijská režisérka Geraldine Zambrana Velez se s kamerou vydali do první linie boje s ohněm mezi dobrovolné hasiče, kteří dělají vše pro to, aby oheň udrželi pod kontrolou. Hasiči nestojí pouze proti přírodnímu živlu, ale především proti bezohlednému odlesňování. Film je velmi sugestivním mementem pro naši společnost,“ uvedl prezident festivalu Laco Miko.
Mizení Aralského moře
V sekci Krásy přírody zabodoval film Bylo jednou jedno moře… pojednávající o mizení Aralského moře. Autorkou slovenského dokumentu je Joanna Kozuch. „Bylo jednou jedno moře… je mozaikou vzpomínek, z nichž režisérka Joanna Kozuch skládá působivý obraz jedné z největších ekologických katastrof posledního století. Krátký animovaný dokument nevypráví jen o umírání Aralského jezera, ale obecněji také o varovných důsledcích nedomyšlených lidských zásahů do přírody a bezmoci jednotlivců vůči bezohledným politickým rozhodnutím,“ řekl porotce Martin Šrajer.
Východisko pro klimatickou krizi
Kategorii Krásy přírody ovládl snímek íránského režiséra Farshida Azariho Kapky života. „Jedná se o meditativní observační dokument, který v překotné době nabízí, co všichni potřebujeme – zpomalení. Zároveň nabízí východisko pro krizi klimatu. Dokládá totiž nejen propojenost mezi světem přírody a světem člověka a také to, že změna může a musí přijít od každého z nás,“ uvedl porotce Jan Svatoš.
Mýtus o recyklaci
Tématem recyklace se zabýval snímek, který porota ocenila v kategorii Středoevropské filmy. Mýtus o recyklaci vznikl v Německu pod taktovkou režisérů Toma Costella a Benedicta Wermtera. „Německý dokument Mýtus o recyklaci poutavou formou investigativní reportáže rozkrývá, kde ve skutečnosti končí odpad určený k recyklaci. Znepokojivá odhalení ukazují, jak velké společnosti překrucují fakta o recyklování a šálí spotřebitele, aby mohly dál růst a pokračovat ve znečišťování životního prostředí. Film nabízí varovný a cenný vhled do světa velkého byznysu a greenwashingu,“ doplnil Martin Šrajer.