Maďarská centrální banka, která před pár týdny slibovala, že sazby (tou dobou na 13 procentech) výše nepůjdou, byla před několika dny nucena otočit. Zavedla novou jednodenní depozitní sazbu, která dosud základní sazbu fakticky nahradí, a její výši stanovila rovnou na 18 procent! Tímto panickým růstem úroků se snaží zastavit kolaps forintu, jenž se v letošním roce propadl na historická minima. Říkáte, že nebe je vysoko a Budapešť daleko? Že v Praze se nic takového stát nemůže? Hm.

Česká ekonomika je nyní, stejně jako Maďarsko, ve dvojím deficitu – ke třistamiliardovému deficitu rozpočtu se přidává (nyní již skoro stejně velký) deficit běžného účtu platební bilance. Česká spotřebitelská inflace není daleko od 20 procent, což je hranice, kterou inflace maďarská právě překonala. Míra nezaměstnanosti v Maďarsku (3,5 procenta) je jen o procentní bod vyšší než u nás, což je na úrovních, o kterých se bavíme, irelevantní – a masivně proinflační. Růst nominálních mezd je v Maďarsku sice rychlejší (15 procent meziročně) než u nás, ale jak pozoruji naši vládu (nedávný růst platů o 10 procent ve veřejném sektoru) či odborářské požadavky, je jen otázkou příštího roku, kdy se s dvouciferným tempem růstu mezd „seznámí“ i Česko.

A tak jediným důvodem, pro který koruna na rozdíl od forintu či zlotého letos neoslabila, je ČNB. Stalo se tak ale jen díky odhadem 25–30 miliardám eur, jež na její obranu od května do září ČNB vynaložila. Ano, s devizovými rezervami na úrovni 140 miliard eur se to nezdá být problém. Zatím.

Proti ČNB, zamčené do slibu, že sazby již zvedat nebude, však dnes hraje vícero faktorů. Zaprvé devizový trh, na němž musí kvůli onomu slibu neustále intervenovat. V situaci prudce rostoucích sazeb amerického Fedu, které nejspíše vyrostou nakonec nad šest procent, není slib stabilních sazeb dlouhodobě udržitelná pozice. Zadruhé deficit běžného účtu znamená, že se devizové rezervy ČNB budou s vysokou pravděpodobností zmenšovat i v případě, že ČNB proti oslabování koruny intervenovat nebude.

Koruna se v dalších měsících bude dostávat pod rostoucí tlak, jemuž během prvního pololetí 2023 nemusí být ČNB schopna čelit. Intervenční flinta pak půjde rychle do žita a sazby rychle do maďarských výšin.