Moskva/Kyjev - Ruské úřady v okupovaném Mariupolu odstranily památník obětem hladomoru z 30. let 20. století, který byl v centru města na jihovýchodě Ukrajiny postaven v roce 2004. Nejprve o tom napsala ruská média a jejich informaci později potvrdil i list Ukrajinska pravda. "Okupanti odstranili památník za pomoci autojeřábu. Okupanti prohlásili, že žulu recyklují na stavební materiál," uvedl. Během hladomoru podle odhadů historiků přišlo o život několik milionů Ukrajinců.
Památník v podobě dvou žulových bloků, černého a červeného, na kterém spočívaly kovové klasy a ostnatý drát, stál u mariupolského divadla, které v březnu za ruského obléhání města zasáhla bomba z ruského letadla. Rusové po dobytí Mariupolu tvrdili, že divadlo, kde se ukrývaly stovky civilistů, vyhodili úmyslně do vzduchu Ukrajinci.
Rusko odmítá ukrajinský pohled, že hladomor v 30. letech minulého století byl úmyslnou genocidou rozpoutanou sovětským režimem, který zabavoval rolníkům obilí a vyvážel jej, aby získal prostředky na industrializaci země. Podle odhadu historiků způsobil hladomor v celém Sovětském svazu smrt podle nejpesimističtějších odhadů až deseti milionů lidí, polovina z nich podle kyjevských badatelů zemřela na Ukrajině.
"Podle historických zdrojů hladomor postihoval jižní oblasti Ruska a pak Sovětského svazu pokaždé po několika desetiletích. Hladomorem z let 1932 až 1933 nejvíce utrpěl Kazachstán, Povolží a severní Kavkaz," tvrdil dnes do kamer prokremelských médií historik Arťom Bobrovskij z univerzity v Doněcku, baště proruských separatistů, který asistoval při odstranění památníku.
"Nebojujeme s památníky, ale odstraňujeme symbol dezinformací na státní úrovni," prohlásila Jevgenija Krotovová z vedení mládežnické organizace Molodaja Respublika. Ukrajinska pravda Krotovovou označila za kolaborantku.
Přístavní město Rusové oblehli krátce po začátku letošní invaze z 24. února, ale dobýt se jej podařilo až v květnu, po týdnech masivního ostřelování a bombardování, které si vyžádalo tisíce obětí a zničení části města, připomněla agentura AFP.
Součástí války Ruska proti Ukrajině, která dnes pokračuje 238. dnem, je i "válka pomníků", uvedla ruská redakce BBC. Připomněla, že odstraňování sovětských památníků začalo na Ukrajině již po rozpadu Sovětského svazu a po roce 2014 znamenalo odstranění více než 1300 Leninových pomníků. Po vypuknutí nynější války začaly z ukrajinských měst v rámci "derusifikace" mizet i pomníky ruského básníka Alexandra Puškina a sovětského spisovatele Maxima Gorkého. Od 24. února do června tak bylo odstraněno přinejmenším 80 pomníků postavených v sovětské éře, deset Puškinových památníků a šest památníků Gorkého, jakož i pomníky ruskému vojevůdci Alexandru Suvorovovi a knížeti Alexandru Něvskému. V Ruskem okupovaných městech se naopak znovu objevily pomníky vůdce bolševické revoluce Vladimira Iljiče Lenina.
"Památníky jsou zpravidla zapotřebí, aby upevnily nějaký symbolický systém. Aby lidé viděli, jak je postaven svět a kdo si v tomto světě zasluhuje vzpomínku a vděčnost, a kdo ne," objasnil symbolický rozměr "války pomníků" historik Ivan Kurilla z Evropské univerzity v Petrohradu. Připomněl, že sovětská vláda vedená Leninem v roce 1918 přijala speciální dekret a rozhodla, že je nutné odstranit památníky carských vládců a postavit pomníky revolucionářům. "Ti, kdo postavili pomník, a ti, kdo jej odstraňují, mu připisují jistý význam, který nemusí být vždy stejný," dodal Kurilla a připomněl, že Leninovy památníky jedni vnímají jako památku komunismu a revoluce, zatímco druzí ji vnímají jako symbol sovětského a ruského imperialismu, čili neruší památník vůdce komunismu, ale představitele ruského či sovětského impéria. Podobně si podle znalce kultury Jana Levčenka sovětský režim "zprivatizoval" básníka Puškina a stavěl mu masově pomníky. "Puškin nikdy nepobýval na Ukrajině, ale za sovětských dob mu automaticky postavili pomník v Užhorodu či Ternopilu," řekl. Odstranění daného památníku pak podle Kurilly představuje symbolické vítězství nad symbolem impéria.
