Hraje, ale vlastně pořádně nehraje. Vytížení jedničky posledního draftu NHL Juraje Slafkovského je momentálně v Montrealu tématem le numéro un. Čtvrtá lajna, žádná přesilovka, v průměru deset minut za večer a nulové bodové konto. „Prochází adaptačním obdobím,“ hájí slovenského mladíka trenér Martin St. Louis. Mluví se o tom, jestli by pro forvarda nebyl lepší přesun na farmu do AHL.
Narovinu si můžeme říct, že očekávání byla jiná. Ne tak od samotného Juraje Slafkovského, který si logicky musí teprve zvyknout na nejlepší ligu světa, ale spíše od přístupu jeho Montrealu.
Když už se trenéři a vedení rozhodli nechat draftovou jedničku pro start sezony v prvním týmu Canadiens, čekalo se, že dostane výraznou roli. Prostor, aby ukázal, co dovede a zda opravdu má na to, aby strávil celý ročník nahoře. Jenže v úvodních čtyřech duelech budí jeho vytížení všeobecné rozpaky.
Slafkovskému momentálně patří místo ve čtvrté lajně s Jakem Evansem a Mikem Hoffmanem. Nechodí na přesilovky, ani oslabení. Oprávněně se začínají množit otázky, zda by osmnáctiletému mladíkovi nedala více farma v Lavalu, kde by na ledě trávil dvojnásobek času, navykl si na zámořský led a styl. Měl by prostor k učení i k chybám. Tohle byl mimochodem přesně důvod, proč zpět do juniorské OHL poslali Canadiens jeho slovenského parťáka Filipa Mešára.
Zápasy | 4 |
Body | 0 |
Plus/mínus | -1 |
Střely | 1 |
Hity | 8 |
Průměrný čas na ledě | 10:41 |
„Slaf musí postupně pochopit, jak ve hře správně využít své tělo. Při jeho síle a velikosti nejde jen o hokejové schopnosti, které má bezesporu velké. Způsob, jakým se v NHL dávají góly, je specifický. Musíte se rvát kolem branky, chodit do brankoviště, prát se o puk po rozích. Pro teenagera, který byl doteď zvyklý hrát mnohem více s pukem na holi, je to určitě těžké. Musí si projít adaptačním obdobím,“ popisuje kouč Habs Martin St. Louis, sám bývalý vynikající útočník.
Jako by chtěl nejdříve mladíka otřískat a otestovat ve hře pět na pět. Není však pochyb o tom, že v Montrealu tuhle otázku řeší. Škála možností je široká. Dát Slafkovskému více prostoru v ofenzivní formaci? Zkusit ho na přesilovce? Nebo nechat talent, aby se pomalu přizpůsobil a nenakládat mu na bedra přehnaná očekávání? Případně zvolit sešup do AHL.
Vůbec nejde o hráčovy výkony ve čtyřech duelech, ani o body. Kritika mladíka není absolutně na místě. Ano, je jedničkou draftu, ale není Connorem McDavidem. Těžko mohl kdo očekávat, že bude hned po svém nástupu na velké pódium psát body hráběmi.
A co na to sám Slafkovský? „Podobnou výzvu jsem před sebou měl i v TPS Turku. Pořád jsem na sobě pracoval a věřil, že to bude lepší. Musím o místo bojovat. Když se zlepším, dostanu na ledě víc času. Ale jsem pokorný. V pondělí jsem hrál proti Crosbymu, v sobotu proti Ovečkinovi. Pořád to vnímám jako sen, jako bych hrál PlayStation. Užívám si každou sekundu na ledě NHL.“
Kapitán Nick Suzuki o Slafkovském zase řekl, že je na sebe místy až příliš tvrdý a náročný. To připustil i mladý Slovák. „Rád vyhrávám, vždy chci být nejlepší. Myslím, že takovou mám prostě mentalitu. Někdy ale potřebuju věci řešit klidněji,“ přidává. Situaci mu navíc může zkomplikovat fakt, že se brzy po zranění vrátí forvard Joel Armia. S ním budou mít Canadiens patnáct NHL útočníků. Někdo bude muset z kola ven.
A jak si vedou další slovenští borci, kteří se v létě odebrali za oceán?
Nejlépe sezonu odstartoval Pavol Regenda, který v utkání proti Rangers získal premiérové dvě asistence. V dalším duelu však v sestavě Anaheimu chyběl. Na farmě pak ročník načal exboleslavský Miloš Kelemen, který se ve dvou zápasech za Tucson radoval z jedné trefy.
Po Slafkovském je však jednoznačně největší pozornost upřena na Šimona Nemce, dvojku nedávného draftu. Byť to u něj zprvu vypadalo, že zůstane mezi beky New Jersey, nakonec byl odeslán na farmu.
„Na to, aby se dostal do prvního týmu má ještě rezervy. Má ale fantastický ofenzivní talent a instinkty, které se nedají naučit. I tak by měl hrát ještě nějakou dobu na farmě. Hokej v zámoří je odlišný. Je to běžný proces, který věřím, že mu pomůže. Taky jsem si tím prošel. Nechtěl jsem, nakonec jsem ale musel uznat, že mi to velmi pomohlo,“ říkal o Nemcovi v rozhovoru pro sport.sk Patrik Eliáš.