Dá se říci, že je andělem strážným českých kamioňáků i řidičů další velké techniky. Se svým žlutým autem, kterému děti říkají Burák, vyráží s nadšením ke kolizím i porouchaným nadměrným vozidlům v noci i v tom nejhorším počasí. Nikdy neví, co ho během pracovního dne čeká za úkoly a kdy skončí. „Práce je moje druhá láska, moje manželka je k ní tolerantní a naštěstí to chápe,“ smál se Václav Sýkora.
Začínal jako řidič kamionu v jednadvaceti letech. „Jezdil jsem do zahraničí, hlavně po Evropě s chladícím návěsem. To jsem dělal asi pět let a pak jsem se dostal na nadměrnou přepravu,“ popsal své začátky.
Osmatřicetiletý technik Václav Sýkora žije v malé obci na Českobudějovicku s manželkou a dvěma dětmi, pochází ale z Bechyně na Táborsku. Denně se vydává do různých míst republiky, jezdí i za hranice. Pracuje u odtahové služby Šimánek Automotive Assistance, která má bohatou tradici a je široko daleka známá. Rodinná firma o asi deseti zaměstnancích sídlící ve Štěpánovicích disponuje třemi vyprošťovacími speciály s originálním značením, k tomu vlastní jeřáb, tři podvalníky i nějaká malá auta. Při posledním srazu kamionů Truck Show v Lužnici u Třeboně v roce 2019 jeho „Burák“ vyhrál 1. místo v kategorii Nejhezčí speciál. Lidé si je mohou zavolat prostřednictvím čtyř fungujících asistenční služeb, nebo i přímo, aby vše urychlili. Nepotřebují placenou reklamu, protože jich je denně třeba hned na několika místech.
Jednou se dostal do problému, který je teď jeho chlebem. Roli hrála tedy náhoda. „Jednou mi přestalo jet auto, přijeli kluci z odtahovky. Říkali mi: Ty seš šikovnej, pojď k nám,“ dodal, jak se dostal na stávající místo. Od té doby se věnuje jenom vyprošťování. „Šel jsem si to zkusit, všechno se postupem času naučil, vypracoval se. Chvíli jsem jezdil pro konkurenci a pak jsem dostal skvělou nabídku od Petra Šimánka,“ naznačil.
Sehraný kolektiv
Zastává čestné místo ředitele odtahové služby. „Spíše jsem ale technik, na funkce si moc nehrajeme. Na kluky, s kterými pracuji, jsem moc hrdý. Můžu říct, že když je někam pošlu, tak je na ně stoprocentní spoleh,“ přiblížil.
Jsou sehraná parta ve volném čase i během vyprošťování. „Kolikrát se v lokalitě kolize sejde celý tým, dva i tři vyprošťováky, auto na překládku, jeřáb i majitel. Šéf na nás totiž pořád myslí a přiveze nám třeba i oběd, nebo večeři. Všichni si ho za to, jak se o nás stará, vážíme, je to férový chlap.“ Schází se pak i mimo pracovní dobu a pořádají společné akce jako třeba grilování.
Nehody jsou podle něj vždy specifické. „Nikdy nevyjíždí všechny speciály naráz, na malé auto stačí malá odtahovka. U kamionů a zemědělské techniky vznikají složitější situace, každá nehoda je jiná, nelze říct, že se opakuje rutina,“ shrnul pro představu.
Miluje výzvy
Zazvoní telefon. Ozve se: "Potřebovali bychom vyprostit kamion." Jak to tam vypadá? "Je jen lehce nakloněný,“ tvrdí zákazník. Člověk ale přijede na místo a zjistí, že auto leží na boku. „Pak je nutné jej kompletně vyložit a přeložit třeba. Každá nehoda je specifická, pokaždé musíte řešit něco jiného,“ konstatoval dále.
Nikdy práci neodmítl a hledat řešení je dle jeho vyjádření zábava. „U nás jsme nikdy neřekli, že tohle dělat nebudeme. Vždycky se snažíme najít způsob, jak pomoci. Člověk se stále učí, máme rádi výzvy,“ prohlásil.
Doba vyproštění může trvat několik minut i hodiny. „Záleží na povaze a druhu nákladu, místu kolize i dalších okolnostech. I kamion převrácený mimo vozovku tvoří stále překážku v provozu, poutá pozornost, vadí ve výhledu a podobně, proto je nutné pracovat rychle a efektivně,“ dodal Sýkora.
Osmatřicetiletý Václav Sýkora je strážným andělem kamioňáků už 12. rokem. Svou práci považuje za koníček a každé náročné vyprošťovaní nadměrných automobilů je pro něj výzvou. Foto: archiv firmy Automotive Šimánek, odtahová služba
Za nejveselejší příhodu považuje vyproštění kamionu v Třeboni. „Ten tenkrát přistál přímo v Hradecké bráně, tam jsme řešili, jak ho dostat ven, abychom nepoškodili ani auto, ani historický objekt,“ zavzpomínal.
Zadostiučinění i s aplausem
Na místě se pohybovala spousta přihlížejících. Nakonec se vše ale podařilo. "Nejlepší na tom všem pak byl ten pocit úspěchu, když jsme slyšeli potlesk všech těch lidí. Když takhle pomůžete, tak vás u srdce zahřeje i poděkovaní majitele auta za to, že jste nic nepoškodili. To vás pak práce opravdu naplňuje,“ podotkl.
Nejzáživnější podle něj byl odtah pásového kombajnu. „To byla fakt výzva a veliký zážitek. Čím je něco náročnější, jdu do toho více naplno. Vezli jsme ho z Klatov do Plzně, převáželi jsme ho kompletně šest hodin, protože se nedalo jet rychleji než třicet kilometrů v hodině,“ sdělil Václav, kterého všichni znají jako Vendu.
Nejlepší jsou kamiony
Nejhůře se podle Sýkory manipuluje s autobusy. „Ty jsou za trest. Co kus, to originál. Nejlepší na odtah je klasický kamion, člověk přijede, chytne to, cvakne to, sundá kardan a jede pryč. Autobusy jsou nízké, nedá se pod ně vejít, ty opravdu nerad vozím,“ prozradil.
U Třeboně odváželi vyhořelý traktor. „Tam došlo k nějaké technické závadě, hasiči to museli vyšetřit. Chytlo to hrozně rychle, že byl řidič rád, že stihl utéct, přesto se popálil,“ konstatoval s tím, že jde o výživnou a nárazovou práci a nemůže ji dělat každý. „Člověk si nemůžu nic plánovat, jsme 24 hodin na telefonu 365 dní v roce,“ připomněl.
Řeší hlavně poruchy a běžné nehody
Nejčastěji jezdí k technickým závadám, ale najdou se i kuriozity. „Většinou je to nějaká porucha motoru, převodovky, občas bouchnutá guma, když silnice řidiče neudrží, to může dopadnout i katastrofou, pokud jsou hodně naložený,“ popsal Sýkora.
Na úzkých silnicích se kamioňáci dostávají do komplikací většinou kvůli řidičům osobních aut. „To jsou takové běžné nehody, v zimě občas někam sklouznou, také pomáháme třeba lesákům z bahna, nebo když vyklopí někde dřevo, a tak dále,“ dodal.
Nejtěžším nákladem, který kdy táhnul, byl 75 tun těžký jeřáb. „To byl nadměrný náklad, to bylo také hodně zajímavé, protože jsem měl i policejní doprovod s majáky,“ uzavřel řidič odtahovky.
13
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
