Tento článek je součástí Special reportu: Výzkumné infrastruktury jako klíčový hráč při řešení globálních výzev
Výzkumné infrastruktury jsou pro většinu občanů EU zřejmě neznámým pojmem, pro fungování našeho světa ale mají velmi praktický a konkrétní význam. Bez přispění výzkumných infrastruktur by například nemohly být vyvinuty některé vakcíny proti covidu-19, vysvětluje Ondřej Hradil.
Ondřej Hradil je koordinátorem výzkumných infrastruktur na Masarykově univerzitě v Brně a hlavním organizátorem mezinárodní konference o výzkumných infrastrukturách ICRI 2022. Komentář původně vyšel v anglickém jazyce na EURACTIV.com.
Za tímto poněkud abstraktním pojmem se skrývá klíčový ekosystém EU, který se skládá z nejmodernějších vědeckých zařízení a lidských znalostí. Pokud bychom chtěli parafrázovat název nechvalně proslulého filmového trháku, tak právě zde se vytváří „hrana zítřka“.
A pokud bychom přešli do hokejové terminologie – ve které Češi patří ke světové špičce – tak v současné době nám končí druhá třetina českého předsednictví v Radě EU.
V tomto okamžiku přichází na scénu největší konference českého předsednictví v oblasti výzkumu a vývoje – Mezinárodní konference o výzkumných infrastrukturách (ICRI 2022).
Jak už její název napovídá, věnuje se výzkumu, respektive výzkumným infrastrukturám. Co se skrývá za poněkud abstraktním názvem?
Zjednodušeně řečeno, výzkumné infrastruktury představují ekosystém stovek vysoce sofistikovaných inovativních výzkumných zařízení různých velikostí rozmístěných po celé EU.
Tyto špičkové „inkubátory“ jsou rozhodující hnací silou pokroku v dnešní znalostní ekonomice a představují to nejlepší, co si můžeme představit, pokud jde o špičkovou vědu. Není náhodou, že toto téma spadá v EU pod Radu pro konkurenceschopnost.
Výzkumné infrastruktury jsou také klíčovým pilířem Evropského výzkumného prostoru a nyní aspirují na to, aby se staly součástí kritické infrastruktury zemí EU.
Oprávněnost tohoto tvrzení se potvrdila během nedávné pandemie, kdy významná část vývoje různých vakcín proti covidu-19 probíhala s podporou výzkumných infrastruktur v Evropě i jinde.
Vzhledem k nadnárodnímu charakteru současné špičkové vědy vyžadují výzkumné infrastruktury co nejefektivnější mezinárodní spolupráci, komunikaci napříč obory a odbornou diskusi.
Do ní se musí zapojit jak uživatelé, tak provozovatelé výzkumných infrastruktur, tj. vědci na jedné straně a rozhodovací orgány, včetně politiků a zástupců podniků a financujících agentur, na straně druhé.
A právě strategická diskuse, identifikace úskalí a sdílení osvědčených postupů jsou hlavním smyslem konference ICRI 2022, které se účastní téměř tisíc set špičkových odborníků z různých oborů z pěti kontinentů.
ICRI 2022 se zaměřuje na roli výzkumných infrastruktur při řešení tzv. velkých společenských výzev, zejména v oblasti medicíny, fyziky, výzkumu vesmíru, životního prostředí, ale i změny klimatu a energetiky.
Všechna tato témata jsou globální a vyžadují intenzivní a efektivní spolupráci. Proto bude na konferenci představena „Brněnská deklarace k rozvoji celosvětového ekosystému výzkumných infrastruktur“, kterou již přijaly členské státy EU a Evropská komise.
Výzkumné infrastruktury lze kromě jejich hlavního poslání vnímat také jako nástroj usnadňující vědeckou diplomacii a prostředek k posílení důvěry a spolupráce mezi národy a kulturami, neboť jsou provozovány na základě široké politiky otevřeného přístupu, která umožňuje širším a rozmanitějším uživatelským komunitám dosáhnout výsledků, které by pro jednotlivé výzkumné pracovníky či výzkumné týmy byly velmi obtížné, ne-li nemožné.
V dnešním nestabilním a konfliktním světě je tento přínos důležitější než kdy jindy.
V neposlední řadě mají výzkumné infrastruktury značný hospodářský význam. Vytvářejí pracovní místa a přinášejí prosperitu komunitám, podnikům, městům, celým zemím i EU jako celku.
Dokonalým příkladem je inovační ekosystém, který tvoří několik dříve bezvýznamných obcí nedaleko Prahy v České republice. Dolní Břežany a okolní obce se chopily příležitosti a dnes nabízejí základní i aplikovaný výzkum na evropské, či dokonce světové úrovni ve třech výzkumných infrastrukturách – ELI Beamlines, HILASE a BIOCEV.
Výzkum se zde zaměřuje na pokročilé materiály, regenerativní medicínu, biomedicínu, pokročilou výrobu, integrovanou fotoniku nebo laserové obrábění. Kolem nich zakládají svá výzkumná a vývojová centra inovativní společnosti a pobočky nadnárodních společností. Region je jednou z nejrychleji rostoucích hospodářských oblastí v EU.
Jaké jsou hlavní výzvy pro výzkumné infrastruktury v budoucnosti? Aby mohly dobře sloužit lidstvu a společnosti, musí být především robustní, dobře vyvážené (geograficky i z hlediska svého zaměření) a uznávané všemi zúčastněnými stranami jako strategická investice.
K tomu potřebují stabilní, spolehlivé a předvídatelné prostředí pro dlouhodobé financování založené na pečlivém sledování jejich excelence a požadavků uživatelů, a to i na globální úrovni. Pouze takový přístup umožní efektivní finanční plánování a dlouhodobě udržitelný rozvoj výzkumných infrastruktur ve všech fázích jejich životního cyklu.
Chce-li EU zůstat v čele světové vědy, musí uznat přínosy, které výzkumné infrastruktury přinášejí společnosti, informovat o nich občany a řešit všechny výzvy, kterým výzkumné infrastruktury právě teď čelí.