Inspirativní prostor plný knih. V Praze vzniká první české Muzeum literatury
Po sedmdesáti letech se Památník národního písemnictví stěhuje do nových prostor – do Petschkovy vily v Bubenči. Pro návštěvníky se otevírají stálé expozice, ale současně se hledá zaměření a potřeby instituce v 21. století. Kromě výstavních prostor návštěvníci v muzeu najdou také studovny, badatelská pracoviště, dílnu pro děti a sál pro doprovodné programy. Bývalou Petschkovu vilu navíc obklopuje rozlehlá zahrada.
Rukopisy, archiválie, výtvarná díla i knihy doplněné o díla současných audiovizuálních umělců – nová stálá expozice Muzea literatury umístěná v deseti sálech reprezentuje českou literaturu od národního obrození až do roku 1989. Vystavené archivní materiály a vzácné rukopisy se budou v průběhu trvání expozice nahrazovat dalšími exponáty z fondů Památníku tak, aby vynikl princip proměnlivosti literatury a jejího vnímání v různých kontextech. Jako průvodce expozicí slouží digitální katalog s rozšiřujícími informacemi a průvodcem pro děti, katalog rovněž upozorňuje na nejzajímavější exponáty. Autorkou konceptu stálé expozice Muzea literatury je Alena Petruželková a kurátorsky se na ní podílelo devět autorů.
Petr Šmíd hovoří o celkové vizi muzea s vedoucí Oddělení knihovny Alenou Petruželkovou; o expozicích Čechy národního obrození a 19. století v nás s jejich kurátorem, historikem Janem Boučkem; o expozici Hudba pramenů, věnované Otokarovi Březinovi, s kurátorem, literárním historikem, editorem a básníkem Vratislavem Färberem a o jediné samostatné expozici věnované literární kritice − nazvané V síti − věnované Kritickému měsíčníku a jeho autorům, s jejím kurátorem, literárním vědcem a spisovatelem Lukášem Prokopem.
Související
-
Literatura není svatá. V muzeu je důležitá perspektiva živých čtenářů, ne mrtvých autorů
Saša Michailidis se ptá Zdeňka Freislebena, ředitele Památníku národního písemnictví, a Jonáše Zbořila, editora kultury serveru SeznamZprávy, publicisty a básníka.
-
Namísto lidí ukrýval knihy. Kryt v Kladně fungoval jako depozitář Památníku národního písemnictví
Byl vybudovaný v 50. až 60. letech pro kladenskou Poldovku a šlo o největší protiletecký kryt v Kladně. Jen málokdo tuší, že v něm byly posledních dvacet let uložené knihy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
