Přišli o 1,7 milionu i statisíce z půjčky. Policie ukázala, jak podvodníci obírají důvěřivce

Různé internetové podvody plní policejní statistiky bohužel stále častěji, a to napříč celou republikou. Mluvčí policie Lenka Drahokoupilová popsala hned několik případů z tohoto týdne, které se udály na Znojemsku.

„Největší způsobená škoda v případech oznámených v průběhu týdne je 1,7 milionu korun. Tolik peněz vylákal falešný námořník od šedesátileté ženy, která s ním zhruba rok komunikovala přes sociální sítě,“ prohlásila Drahokoupilová.

Podle ní je evidentní, že domnělý námořník postupoval velmi sofistikovaně. „Poslal jí balík z Austrálie a potom prý přicestuje i on – virtuální nápadník. Zamilovaná žena všemu věřila a posílala peníze na složité a komplikované doručení zásilky. Zatím se nedočkala balíčku a ani milovaného muže,“ podotkla policejní mluvčí.

V jednom z dalších případů hrál klíčovou roli bankéř, který však – jak se později ukázalo – byl falešný. Podvedl pětatřicetiletou ženu, kterou připravil o statisíce korun.

„Kontaktoval ji po telefonu a sdělil, že si předchozí den zažádala z jejího účtu o úvěr jiná žena. Potom jí popsal prý jedinou možnost, jak o peníze nepřijít. Ať si ve svém internetovém bankovnictví zažádá o co největší možný úvěr, který následně bance ihned vrátí tak, že peníze vloží přes zaslaný QR kód do bitcoinmatu,“ popsala průběh podvodu Drahokoupilová.

Žena bohužel tvrzení uvěřila a postupovala přesně podle instrukcí. „Na vlastní žádost dostala úvěr ve výši 326 tisíc korun, peníze vybrala v bance ve Znojmě a hotovost pak vložila do bitcoinmatu u hraničního přechodu Hatě.

Přestože policie i bezpečnostní experti pravidelně varují před podvody na internetových bazarech, útočníkům se stále daří důvěřivce oklamat. Na vlastní kůži se o tom v tomto týdnu přesvědčila čtyřiačtyřicetiletá žena, která chtěla prodat již nepotřebnou dětskou pistoli.

„Na internetu zveřejnila inzerát a neznámý zájemce jí poslal odkaz na dopravce. Ona vyplnila veškeré údaje k platební kartě i internetovému bankovnictví a následně zjistila, že jí na účtu chybí 24 tisíc korun,“ uvedla policejní mluvčí.

Jak přes kopírák probíhal prodej topného žebříku, za který se snažila utržit 400 korun pětatřicetiletá žena ze Znojemska. „Neznámý zájemce zareagoval na její inzerát na internetovém portálu a zaslal jí odkaz na webovou stránku dopravce. Vyplnila všechny údaje ke své platební kartě a během pár minut jí z účtu zmizelo téměř padesát tisíc korun,“ řekla Drahokoupilová.

„Všemi případy se intenzívně zabýváme a po zatím neznámých internetových podvodnících pátráme. Zároveň také občany upozorňujeme, aby byli ostražití a nikomu citlivé údaje ke svým financím nedávali,“ uzavřela policejní mluvčí.

Takto vypadá komunikace s podvodníkem z internetového bazaru.

Česká policie ve spolupráci s antivirovou společností Eset letos v červnu publikovala průzkum, který se zaměřoval na podvodníky na internetových bazarech. Z něj vyplynulo, že 22,64 % dotázaných prodává zboží na webu často a téměř polovina respondentů je alespoň jednou k prodeji zboží využila (48,73 %). Internetové bazary nejčastěji využívají lidé ve věku od 30 do 40 let.

Vlastní zkušenost s podvody na bazarech má 31 % dotázaných, zpravidla jde opět o jedince ve věku od 30 do 40 let. Pozitivní je, že 20,64 % respondentů uvedlo, že včas odhalili podvod a nevznikla jim žádná finanční škoda. Pouze necelá desetina lidí (9,36 %) přiznala, že je podvodníci připravili o méně než 1000 Kč, 5 % dotázaným pak byla způsobena škoda do 5000 Kč.

Podvodníci nejčastěji komunikovali se svými oběťmi přes chatovací aplikaci Messenger (12,27 %), e-mail (10,82 %) či WhatsApp (7,18 %).

„Internetové bazary jsou v poslední době stále populárnější, a bylo proto jen otázkou času, kdy zde kyberkriminalita začne narůstat. Z pohledu bezpečnosti se nejedná o nic nového, techniky používané útočníky jsou známé. To, co je nové, je celkový rozsah těchto aktivit. A výsledky tohoto průzkumu jej bohužel potvrzují,“ varoval Ondřej Šafář z Esetu.

Alarmující je zjištění, že bezprostředně – tedy do 24 hodin – nahlásilo podvod pouze 4,09 % dotázaných, 20,82 % respondentů nenahlásilo podvodné jednání policii vůbec, 7 % lidí se snažilo s podvodníky nejprve komunikovat, následně se obrátili na policii.

„Jsme si vědomi toho, že jen část obětí nás osloví s tím, že byla podvedena. Ale i v této skupině vidíme značný nárůst. Z toho důvodu chceme společně s bezpečnostní komunitou na toto téma opětovně upozornit, protože jednoznačně vidíme, že edukace je jedním z hlavních způsobů ochrany,“ vysvětlila Zuzana Pidrmanová, vedoucí oddělení prevence Policejního prezidia České republiky.

Podobné podvody mají často stejný scénář – podvodník nejprve přiměje prodávajícího skrze různé argumenty k tomu, aby vyplnil osobní údaje i informace z platební karty na podvodnou stránku, která vypadá legitimně.

„Tímto způsobem je pachatel schopen z účtu odcizit všechny finanční prostředky, protože mu oběť dobrovolně sdělí veškeré přístupy ke své platební kartě nebo do internetového bankovnictví, zároveň si může vzít na jméno poškozené osoby i předem schválený úvěr,“ varovala Pidrmanová.

Lidé by tedy měli být při prodeji na internetových bazarech velmi obezřetní. „Podvodníci často využívají prvky tzv. sociálního inženýrství, pomocí kterých se během komunikace snaží vzbudit důvěru protistrany. O zboží mají zájem a chtěli by jej co nejdříve. Naléhají. Jedním z aktuálních trendů je, že se vás osoba na druhé straně snaží přesvědčit, že vše uhradila, posílá pro vyzvednutí zboží přepravce a vám zbývá jen potvrdit bankovní údaje na webové stránce, která je ale podvržená,“ uzavřel Šafář.