„Hvozdík potřebuje poměrně specifické podmínky. Vyhovují mu nezastíněné písčité plochy, které však z naší krajiny skoro zmizely. Dříve jejich zarůstání bránila pastva a občasné vypalování, ale postupně zarostly trávou a nálety nebo byly zalesněny. Součástí záchranného programu tedy je obnova právě takového prostředí,“ přibližuje Petr Vít z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), která záchranný program pro hvozdík písečný koordinuje.
Letos pomohlo se záchranou vzácné rostlinky i 80 tisíc korun od veřejnosti, která se zapojila do dotazníkového šetření v rámci projektu Akademie věd Strategie AV 21 – Záchrana a obnova krajiny, jenž zkoumal postoj české populace k obnově degradovaných ekosystémů.
„V minulých dnech jsme na Klenči pracovali s ručním rotavátorem. Ten dokáže narušit svrchní část povrchu půdy tak, že odstraní odumřelé části rostlin, mechy a lišejníky, které se pak musí vyhrabat hráběmi a odvézt z písčiny. Využili jsme na to finance získané právě od respondentů. Mám radost, že lidé jsou na záchranu této jedinečné rostliny ochotni přispět i z vlastní kapsy,“ popisuje Jiří Bělohoubek z AOPK.
Každý rok v lokalitě pravidelně probíhá i seč, odborníci strhávají drny či odstraňují nežádoucí druhy rostlin. Loni v rámci rozšiřování území došlo i k odtěžení nepůvodních akátů. Na místě zůstaly jen solitérní dřeviny jako duby a borovice, které krajině poskytují takzvaný putující stín.
Rozšíření populace hvozdíku, jehož semena byla pro jistotu uložena do genové banky, podporují vědci i výsevy. Díky jejich úsilí se podařilo v posledních letech počty rostlin znásobit. V roce 2005 tu napočítali přibližně 800 a před třemi lety už sedm tisíc rostlin, kvetoucích bylo více než 3500.
Novou populaci se pak podařilo vytvořit také na náhradní lokalitě u nedalekých Kyškovic.
