„Problémy s divočáky jsou podobné jako v loňském roce. Stále některým obyvatelům škodí. Stahují se do zahrad za ovocem. Rozrývají ale i trávníky tam, kde ovoce není,“ informovala starostka Hluboček Eva Hasníková.
Podle ní je situace o něco lepší než v minulém roce. „Prasata mají letos důvod zůstat v lese, mají tam více potravy, například žaludy a bukvice,“ vysvětlila.
Myslivci podle ní také černou zvěř více loví. „Nicméně pořád je prasat tolik, že se tu pohybují. Chodí se napít i k řece Bystřici,“ uvedla Hasníková.
Divočáci hledají potravu a ničí zahrady, rozryli i fotbalové hřiště |
Kromě ovoce jsou pro divočáky velkým lákadlem také zbytky jídla a časté přikrmování zvěře.
„Černá zvěř žila původně v hlubokých lesích, dnes se ale přibližuje k lidským obydlím. Nachází tam totiž dost potravy a také klidu. Tyto pozemky jsou převážně nehonební, nestřílíme tam. A pokud ano, tak jen na zvláštní povolení,“ konstatoval myslivec Vladimír Černý.
Potíže s kukuřicí
Podle vedoucího lesní správy Vojenských lesů a statků na Libavé Miloslava Svozila je také problém, že zemědělci sejí kukuřici přímo k lesu a divočáci se do ní stahují.
„V kukuřici je obtížné lovit. Když tam o půlnoci sedíte, číháte s nočním viděním nebo termovizí na divočáky, vidíte, jak lidé chodí na pole krást. Tam nikdo v životě nevystřelí, protože má hrůzu z toho, že někoho zastřelí,“ upozornil.
Pachové ohradníky sice zabírají, podle Svozila jsou ale jen krátkodobým řešením.
„Pomůžou na čtrnáct dní, možná tři týdny. Chemické přípravky je navíc dobré měnit. Každý voní jinak a černá zvěř je inteligentní, zvykne si na jeden konkrétní pach,“ přiblížil. Divokým prasatům může zabránit v průniku na zahradu kvalitní plot či elektrické ohradníky.
Zahrady můžou divočáci pokládat za svůj rajon
Že divoká zvířata ztrácejí plachost, může přinášet problémy. Loni se někteří lidé v Hlubočkách báli dokonce vycházet ven.
„V zahradách tato černá zvěř nachází potravu a nikdo ji nevyrušuje, takže si může navyknout, že se jedná o součást jejího rajonu,“ objasnil zoolog Jiří Šafář z olomoucké pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Podobná situace vznikla na okraji Plzně, kam se přemnožení divočáci stahují řadu let. V říjnu tam bachyně se selaty napadla muže, který venčil psy.
Lidé z okraje Plzně se bojí divočáků. Radnice bude zvířata střílet |
Jak informoval server Novinky.cz, muž vyvázl potlučený a s odřeninami. „Bachyně má silný obranný pud, pokud hrozí nebezpečí jejím mláďatům. Napadení tak hrozí v případě, že se člověk nebo i pes přiblíží k selatům,“ vysvětlil myslivec Černý.
Útěková vzdálenost
Jeho slova potvrzuje i zoolog Šafář, který varuje, aby se nikdo k divočákovi nepřibližoval.
„Pokud překročíme takzvanou útěkovou vzdálenost, zvíře se přirozeně začne bránit. Nikdy nevíte, co je důvodem, proč na člověka nereaguje. Může být postřelené, staré nebo špatně vidí,“ upozornil Šafář.
Lidem při setkání s divokým prasetem doporučuje nehýbat se. „Nejlepší je ztuhnout a dělat, že ho nevidíme, i když ho sledujeme. Pokud je poblíž strom, je dobré se za něj pomalu zasunout, aby mezi námi a zvířetem byla překážka,“ poradil Šafář. Zvíře podle něho na 99 procent odejde.
Myslivci v kraji ročně zastřelí stovky divokých prasat. Lovit je mohou podle zákona celoročně.
„Jen za naši lesní správu máme letos přes sto střelených divokých prasat,“ uvedl vojenský lesník Svozil. Jde zatím o menší počet než loni. Myslivci v Olomouckém kraji za celý loňský rok odstřelili 12 198 kusů černé zvěře, o rok dříve 6 742 kusů.
