Tento článek je součástí Special reportu: Konference Enterprise Europe Network 2022 v Praze
Rozvíjet v dnešní době podnikání není nic jednoduchého. V Evropě ale platí, že když firma potřebuje pomoct s náročnou digitální transformací nebo s růstem do zahraničí, stačí vědět, kde hledat. Pomocnou ruku může podat síť Enterprise Europe Network, která měla na konci října v Praze svou konferenci.
Poslední roky přinesly evropským firmám několik velkých šoků. Pandemie narušila sektor služeb, stejně jako výrobu a dodavatelské řetězce. Když už to vypadalo, že se byznys začal vzpamatovávat, udeřila válka na Ukrajině se všemi svými dopady. To všechno společně s vysokou inflací extrémně zvýšilo nároky na odolnost a flexibilitu podniků.
Víc než kdy dřív bylo proto důležité, aby se měly o koho opřít. Pokud v některých zemích nezafungovala státní pomoc, podnikatelé se mohli spolehnout alespoň na globálně největší podpůrnou síť Enterprise Europe Network (EEN), která pomáhá malým a středním podnikům hledat obchodní partnery, potřebné technologie nebo investory. Stejně tak nabízí poradenství okolo evropské legislativy nebo duševního vlastnictví. Její paleta služeb se navíc neustále rozšiřuje – svým klientům kvůli současným problémům radí například i s udržitelností či digitalizací.
Konkrétně v Česku, kde fungování sítě koordinuje Technologické centrum Akademie věd ČR, pomoc s rozvojem svého byznysu našla už celá řada firem. Příkladem může být pražská společnost Iterait, jejíž chytrá kamerka VIVIDI pomáhá obchodním centrům shromažďovat anonymizovaná data o chování zákazníků, a která díky službám EEN našla důležitého obchodního partnera v Německu.
EEN tedy funguje jako platforma pro navázání klíčových kontaktů. Přestože podniky žijí v digitální době, partnerství se nejlépe navazují osobně. Nejen z toho důvodu pořádá EEN každoroční konferenci, která se tentokrát konala 25.–27. října v Praze.
Do budovy O2 Universum se sjelo více než 1000 účastníků z 55 zemí světa, mezi kterými byli členové sítě EEN, zástupci institucí EU a českých ministerstev, odborníci, podnikatelé nebo investoři. Tři dny zde diskutovali o tom, jakým problémům firmy čelí, jak je řešit a také jak zlepšit služby samotné sítě EEN. Akce svým honosným a profesionálním pojetím připomínala velké byznysové konference známé ze Spojených států.
„Věřím, že jste kompletně dobili baterky a obnovili svou motivaci, pokud jste to potřebovali. Získali jste nové přátelé, nové kontakty, vyměnili jste si spoustu nápadů, řešení a možná jste začali pracovat i na nových společných projektech,“ řekla na závěr konference moderátorka Florence Ranson. Podtrhla tak zásadní úkol konference – navazování nových partnerství. Vedle přednášek totiž probíhaly také obchodní schůzky.
Jak přežít a jak růst
Konference se tentokrát točila kolem čtyř hlavních témat – průmyslová transformace, vnitřní trh, kvalita a inovace.
První téma průmyslové transformace je opravdu všeobjímající, diskuse a přednášky proto zahrnovaly oblasti digitalizace, udržitelnosti, využití nových technologií, efektivní nakládání se zdroji nebo práce s daty. Při závěrečném shrnutí konference se řečníci shodli, že průmyslové transformaci v posledních dvou až třech letech dominuje slovo „odolnost“. Firmy se totiž musely naučit rychle reagovat například na přerušení dodavatelských řetězců. I do budoucna se budou muset umět „připravit na nejhorší“.
Se všemi těmito výzvami se EEN snaží firmám pomáhat. „Musíme reagovat rychle a flexibilně, musíme změnám dobře rozumět, jinak nedokážeme reagovat a adaptovat naše služby Jsme tu od toho, abychom pomohli našim klientům, musíme být proto připravení. Díky této konferenci jsem přesvědčená, že to dokážeme. Vidím, že jsme odhodlaní a motivovaní,“ prohlásila na závěr třídenní akce Silvia Jirásková, která je koordinátorkou EEN pro ČR a vedoucí Oddělení rozvoje podnikání v Technologickém centru AV ČR.
S odolností evropského průmyslu souvisí i fungování jednotného vnitřního trhu EU, další ze zásadních témat konference. „Evropská komise již přijala řadu opatření, jako je například Evropský akt o čipech, Evropská bateriová aliance, Evropská aliance pro čistý vodík apod. Všechny aktivity směřují k docílení strategické autonomie a suverenity EU,“ připomíná EEN v tiskové zprávě.
Podle Jakuba Boratynského z Generálního ředitelství Evropské komise pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (DG GROW) poskytuje síť EEN díky svému kontaktu s praktickým fungováním vnitřního trhu velmi cenný feedback ohledně dopadu politik a pravidel EU. „Dostáváme od vás informace a signály, které bychom jinak nedostali,“ přiznal Boratynski s tím, že tato reflexe snad pomůže překonat i současné problémy.
Aby ale síť mohla poskytovat zpětnou vazbu a především pomáhat co nejširšímu spektru klientů, potřebuje být vidět. Důležitým tématem proto byla i kvalita nabízených služeb a komunikace. Řečníci se shodli, že centrem pozornosti musí být vždy člověk, podnikatel, klient.
„Viditelnost sítě se musí zvýšit. Evropský účetní dvůr zhodnotil, že služby EEN zatím nejsou v byznysové komunitě tak známé, jak by mohly být. Zároveň platí, že Evropská komise ještě naplno nevyužívá expertízu a dosah sítě,“ upozornila Birgit Weidel z agentury EISMEA.
Vesmír táhne inovace
Posledním ze čtyř tematických okruhů byly inovace. Na konferenci se diskutovalo o nástrojích a mechanismech, jak inovační potenciál firem, často start-upů, rozvíjet a systematicky podporovat. Velkou úlohu má v tomto ohledu i nadále sehrávat Evropská rada pro inovace (EIC), která slouží jako jednotné kontaktní místo pro evropské inovátory z řad výzkumníků i soukromých společností, především malých a středních podniků.
V Evropě se objevuje mnoho nových průmyslových odvětví, které nabízí firmám velké příležitosti a dodávají na trh nové technologie. Hnacím motorem je v tomto ohledu velmi často sektor vesmíru, jak podotkl na jedné z debat v rámci konference Ondřej Šimek z Technologického centra AV ČR, kde se věnuje podpoře inovačních firem a projektu ESA Technology Broker.
Celá řada technologií původně vyvinutých v sektoru vesmíru dnes nachází uplatnění i jinde – v dopravě, zdravotnictví nebo energetice. Pokud jde o konkrétní nápady a vynálezy, „ve vesmíru“ mají svůj původ například LED displeje, inzulinové pumpy, teflon, čističky vody, suchý zip nebo digitální fotoaparáty.
EEN a další podpůrné sítě a instituce jako Evropská vesmírná agentura (ESA) nebo Agentura EU pro Kosmický program (EUSPA) se proto velmi často zaměřují na pomoc s tzv. transferem technologií, kdy malé a střední podniky mohou vesmírné technologie implementovat a na jejich základě přinášet na trh nové produkty a služby, často v úplně jiných odvětvích.
Získat dotaci na rozvoj pomohla EEN například české firmě STRATOSYST, která vyvíjí unikátní héliem plněné stratosférické nosiče, tzv. pseudosatelity. „Tato zařízení nabízejí široké uplatnění v řadě oborů – např. při monitoringu zemského povrchu, při astronomických pozorováních, v komunikaci a přenosu dat, v ekologii, zemědělství, předpovědi počasí, i pro potřeby bezpečnostního a obranného sektoru,“ píše EEN.
Jak potvrdil ředitel Odboru inteligentních dopravních systémů, kosmických aktivit a výzkumu, vývoje a inovací na ministerstvu dopravy Václav Kobera, veřejný sektor včetně českého státu se transfer vesmírných inovací snaží podporovat různými způsoby, včetně investic a změn v regulaci. Má na tom totiž svůj velký zájem – jak ukazuje příklad úspěšné firmy, nové technologie mohou být zásadní například v oblasti bezpečnosti.
