Brusel - Státy Evropské unie jsou připraveny půjčit Ukrajině příští rok 18 miliard eur (437 miliard Kč) na pokrytí základních potřeb státu decimovaného ruskou invazí. Po dnešním jednání ministrů financí členských zemí to řekl český ministr Zbyněk Stanjura, podle něhož by členské země mohly doladit detaily nové makrofinanční pomoci do prosincového ministerského zasedání, které bude posledním za českého předsednictví. Konkrétní návrh by ve středu měla předložit Evropská komise.
Ukrajina se kvůli válce potýká s nedostatkem peněz na běžný chod státu, podle Kyjeva chybí až pět miliard eur měsíčně. Unijní země se dosud shodly na uvolnění půjčky šesti miliard eur, kvůli neshodám na způsobu jejího financování však poskytování peněz provázejí průtahy.
"Je velmi těžké vysvětlit to tváří v tvář ministrům, kteří čekají na ty peníze, aby mohli zajistit důchody, aby mohli investovat do infrastruktury, protože Rusko systematicky před zimou ničí ukrajinskou infrastrukturu," řekl dnes Stanjura s odkazem na nedávné jednání české vlády s ukrajinskými kolegy v Kyjevě.
Podle Stanjury dnes unijní ministři dali najevo, že jsou připraveni posílat Ukrajině peníze i v příštím roce, kdy by měl Kyjev dostávat pravidelné příspěvky v celkové výši 18 miliard eur.
"Názory se příliš neliší, možná se liší, jestli tenhle nástroj nebo ne. Ale podstatný je ten fakt, že tam ty peníze jsme připraveni půjčit," prohlásil český ministr.
Pokračování pomoci Ukrajině je jednou z priorit půlročního českého předsednictví evropské sedmadvacítky, které se uzavře na konci roku. Stanjura věří, že k jednomyslné shodě na detailním plánu půjčky dospějí ministři za měsíc na příštím pravidelném jednání. Pokud se tak stane, měl by Kyjev dostat první tři miliardy z nového balíku v lednu.
Státy EU se shodly na reformě kapitálových požadavků pro banky
Země Evropské unie se shodly na poslední části reformy kapitálových pravidel pro banky označované jako Basel III, která mají zvýšit odolnost bankovního sektoru. Ministři financí dnes odsouhlasili společný přístup k návrhu, který do unijního práva vtěluje globální dohodu iniciovanou po finanční krizi z roku 2008. Oznámilo to české předsednictví Rady EU. Konečnou podobu požadavků, které mají začít platit od roku 2025, budou státy dohadovat s europoslanci.
Evropské banky musely už po zmíněné krizi svůj kapitál zvyšovat a současný krok má reformu dohodnutou skupinou ekonomicky vyspělých zemí světa završit. Evropská komise (EK) navrhla poslední změny kapitálových požadavků před rokem a členské státy dnes schválily jejich zmírněnou podobu.
"Jedním z našich hlavních cílů bylo zabránit dopadům, které by mohly omezit schopnosti evropských bank financovat evropskou ekonomiku," prohlásil český ministr financí Zbyněk Stanjura, který ministerské zasedání řídil. České předsednictví dovedlo do konce vyjednávání, které už před ním vedly v čele EU Slovinsko a Francie.
Novela dvou unijních norem má především zajistit, aby velké bankovní skupiny musely vykazovat dostatečnou úroveň kapitálu pro všechny své banky. Státy se shodly, že takzvaná minimální výstupní úroveň má platit pro celou skupinu i pro každou jednotlivou banku. I členské země, v nichž nesídlí bankovní centrály, mají dostat možnost požadovat po bankách působících na jejich území nejvyšší stanovenou úroveň kapitálového zajištění.
Dohodnutý kompromis stanovuje také požadavky pro banky z mimounijních zemí, které mají pobočky v EU. Jejich úroveň je však nižší, než zamýšlel původní návrh komise, což má podle řady členských států přispět k tomu, aby měly cizí banky i nadále zájem v evropském bloku působit.
Nová pravidla stanovují také něco jako čekací lhůty pro členy dohledových bankovních orgánů, kteří míří na pozice ve vedení bank. Úprava se týká i požadavků na "způsobilost a bezúhonnost" členů vrcholného managementu bank. Také v těchto bodech státy původní návrh EK upravily.
