Touha, jež vás sežehne až k samotným základům
Recenze knihy: Oheň
Autor: Maria Pourchet Originální název: Feu Nakladatelství: Odeon Počet stran: 248
Autor: Maria Pourchet Originální název: Feu Nakladatelství: Odeon Počet stran: 248
Rodačka z východní Francie, spisovatelka, scenáristka a socioložka se českému publiku přestavuje svou poslední, šestou knihou. Nositelka řady ocenění v roce 2021 dokonce figurovala v prvotních selekcích pěti francouzských literárních cen. Oheň vychází v překladu Alexandry Pflimpflové v edici Světová knihovna Odeon jako 262. svazek.
Laura je čtyřicetiletá žena, jež svůj život považuje za ucházející. Vyučuje na univerzitě, má dvě dcery a za manžela lékaře. Jenže čím dál častěji se začíná ozývat pocit nenaplněnosti. Věčné kompromisy a nesplněné tužby. Při pracovní schůzce, na které chce domluvit přednášku, se seznámí s Clémentem, padesátiletým bankovním úředníkem. Na první pohled je chladný, ale zároveň z něj vyzařuje zvláštní křehkost. Celá její bytost po něm začne bezmezně toužit. Chce, aby ji laskal, naplňoval a ona, byla tou, jež odhalí, co skrývá za tou jeho zdánlivou slupkou bezradnosti. Nastává okamžik, kdy se její dosavadní svět převrátí vzhůru nohama.
Všechny události jsou nám představeny ze dvou úhlů pohledu. Zatímco Lauřino vyprávění v sobě snoubí vlastní monology a komentáře pronesené ze záhrobí její matkou a babičkou, Clément hovoří pouze se svým psem či matkou, jinak stoicky popisuje dění kolem. Jeho kapitoly kromě jména, nesou i záznamy o konkrétní hodině, tělesné teplotě, dechové frekvenci, tepové frekvenci a centrálním žilním tlaku.
Ze spořádané matky a manželky se Laura stává toužící a lačnící, připravena nalézt vášnivou a spalující lásku. Do té doby dané normy se hroutí a ona je ochotna obětovat cokoliv. Domácnost se jí začíná rozpadat pod rukama. Manžel i dcery se jí vzdalují a ji zajímá jen jediné. Kdy stráví chvíli s Clémentem.
Náš „Casanova“ přitom vůbec není prototypem svůdníka. Na svém těle vnímá nedostatky, myšlením je spíše depresivní a za celý život nebyl schopen navázat kvalitní vztah. Emoce mu substituuje pes, jehož pojmenoval Taťka. Značkové oblečení ani tučné konto mu nenahradí chybějící mateřskou vřelost, jež má u něj za následek určitou citovou oploštělost.
Dvě osoby, naprosto odlišné, nemající kromě tělesného uspokojení vůbec nic společného. Měla jsem dojem, že přesně takto by to vypadalo, pokud by se Ema Bovaryová zamilovala do Patricka Batemana. Naivní Laura plná romantických představ chtějící konečně zažít vzrušení vs chladný cynický muž, jehož pozorovací schopnosti a obzvlášť ty emoční, jsou na úrovni mrazu.
Děj je zasazen do (post) covidové doby s narážkami na protipandemická opatření i ekonomické důsledky. Vnímáme i celou řadu dalších témat. Zajímavou postavou je sedmnáctiletá Véra, Lauřina dcera. Vzor určité revolty, feminismu a volnosti, po níž její matka vždy prahla, ale nedokázala ji naplnit. Otcovská funkce prakticky chybí, naopak jsou vykresleny toxické mateřské postoje. V Lauřině případě hlasy ze záhrobí, které komentují její činy, a ani po smrti s ní nejsou spokojené. Clémentova matka, silně věřící, ale neposkytující vřelou náruč, co vytváří teplo domova.
Minimum přímé řeči příjemně mísí myšlenky s dialogy, přesto se autorce bravurně podařilo zachovat přehlednost. Jak snadné je podlehnout svým pudům, pálit mosty a myslet způsobem „Když vrátit se domů znamená stárnout a prohrát“.
Román zalomcuje vašimi emocemi. Sami se sebou budete vézt dialogy o chování hlavní hrdinky. To nevidí tu obrovskou odlišnost? Co se musí stát, aby konečně prozřela? Ani sebelepší sex nenahradí komunikaci, jež v tomto „vztahu“ velmi chybí.
Spisovatelka předkládá spoustu oblastí k zamyšlení. Svým hrdinům nic neulehčuje a zároveň z nich nedělá karikatury. Dynamické tempo plné překvapivých událostí. V pekle svých vášní, ale ráj v nedohlednu…
Trošku nevím, jestli je Clément natolik nevšímavý, či, zda se jedná o chybu, ale Laura na str. 9 jí tatarák, ale na str. 12 steak. Bravurní text se skvělou kompozicí, slovními obraty i podprahovým poselstvím.
Osobně jsem byla titulem nadšená a mohu s klidným svědomím prohlásit, že se jedná o jednu z nejpozoruhodnějších knih, kterou světová edice Odeonu nabízí. Téma i zpracování na excelentní úrovni a já jen doufám, že nám nakladatel v blízké době představí i autorčinu další tvorbu.
Doporučuji všem, kdo máte rádi knihy ze života, jež nejsou opředené romantickým balastem, ale naopak zobrazují jeho ryzí syrovost.
Laura je čtyřicetiletá žena, jež svůj život považuje za ucházející. Vyučuje na univerzitě, má dvě dcery a za manžela lékaře. Jenže čím dál častěji se začíná ozývat pocit nenaplněnosti. Věčné kompromisy a nesplněné tužby. Při pracovní schůzce, na které chce domluvit přednášku, se seznámí s Clémentem, padesátiletým bankovním úředníkem. Na první pohled je chladný, ale zároveň z něj vyzařuje zvláštní křehkost. Celá její bytost po něm začne bezmezně toužit. Chce, aby ji laskal, naplňoval a ona, byla tou, jež odhalí, co skrývá za tou jeho zdánlivou slupkou bezradnosti. Nastává okamžik, kdy se její dosavadní svět převrátí vzhůru nohama.
Před bránou mlčky čekáte na autobus. Véra kouří. Zbožně pozoruješ svoje deprivované dítě, které je možná předurčené k tomu, aby vyrobilo nějakou bombu, jejíž svištění jednou uslyšíš, pokud přežiješ ty zmutované viry. Ráda bys jí přiznala, žes nikdy nefandila válce mezi pohlavími, mělas jiné starosti. Někde se narodit, vydržet, zjistit, jak se odtrhnout, učit se celé knihy zpaměti až k zhnusení, najít si muže, ztratit to, shánět něco k žrádlu, porodit, málem se nechat požrat, znovu se narodit, znovu si najít, porodit. (str. 23)
Všechny události jsou nám představeny ze dvou úhlů pohledu. Zatímco Lauřino vyprávění v sobě snoubí vlastní monology a komentáře pronesené ze záhrobí její matkou a babičkou, Clément hovoří pouze se svým psem či matkou, jinak stoicky popisuje dění kolem. Jeho kapitoly kromě jména, nesou i záznamy o konkrétní hodině, tělesné teplotě, dechové frekvenci, tepové frekvenci a centrálním žilním tlaku.
Ze spořádané matky a manželky se Laura stává toužící a lačnící, připravena nalézt vášnivou a spalující lásku. Do té doby dané normy se hroutí a ona je ochotna obětovat cokoliv. Domácnost se jí začíná rozpadat pod rukama. Manžel i dcery se jí vzdalují a ji zajímá jen jediné. Kdy stráví chvíli s Clémentem.
Náš „Casanova“ přitom vůbec není prototypem svůdníka. Na svém těle vnímá nedostatky, myšlením je spíše depresivní a za celý život nebyl schopen navázat kvalitní vztah. Emoce mu substituuje pes, jehož pojmenoval Taťka. Značkové oblečení ani tučné konto mu nenahradí chybějící mateřskou vřelost, jež má u něj za následek určitou citovou oploštělost.
Neřekla pak už nic, jen že ji to mrzí. Zamilované ženy netrvají na svém, Taťko, tudy vede cesta leda pro muže, který chce zůstat mužem, a většinou je to ta jediná. Zamilované ale ani nevytrvají. My máme tendenci do toho tvrdě bušit a říkáme si, jestli mě miluje, tak to unese. Je to přesně naopak. Jenom špindíry se přes to přenesou, protože jim to nevadí. Zamilované trpí tak moc, že se brzy sesypou, a tak se často oženíš s těmi druhými, špindírami. Vlastně je to fuk, já se ženit nechci. Zkrátka jsem zavěsil, koupil jsem toho tučňáka, potřeboval jsem se něčeho zachytit. Co chceš ještě slyšet, Taťko? Neříkej, že pravdu, řekl jsem všechno. Jako rádio. (str. 155)
Dvě osoby, naprosto odlišné, nemající kromě tělesného uspokojení vůbec nic společného. Měla jsem dojem, že přesně takto by to vypadalo, pokud by se Ema Bovaryová zamilovala do Patricka Batemana. Naivní Laura plná romantických představ chtějící konečně zažít vzrušení vs chladný cynický muž, jehož pozorovací schopnosti a obzvlášť ty emoční, jsou na úrovni mrazu.
Děj je zasazen do (post) covidové doby s narážkami na protipandemická opatření i ekonomické důsledky. Vnímáme i celou řadu dalších témat. Zajímavou postavou je sedmnáctiletá Véra, Lauřina dcera. Vzor určité revolty, feminismu a volnosti, po níž její matka vždy prahla, ale nedokázala ji naplnit. Otcovská funkce prakticky chybí, naopak jsou vykresleny toxické mateřské postoje. V Lauřině případě hlasy ze záhrobí, které komentují její činy, a ani po smrti s ní nejsou spokojené. Clémentova matka, silně věřící, ale neposkytující vřelou náruč, co vytváří teplo domova.
Minimum přímé řeči příjemně mísí myšlenky s dialogy, přesto se autorce bravurně podařilo zachovat přehlednost. Jak snadné je podlehnout svým pudům, pálit mosty a myslet způsobem „Když vrátit se domů znamená stárnout a prohrát“.
Román zalomcuje vašimi emocemi. Sami se sebou budete vézt dialogy o chování hlavní hrdinky. To nevidí tu obrovskou odlišnost? Co se musí stát, aby konečně prozřela? Ani sebelepší sex nenahradí komunikaci, jež v tomto „vztahu“ velmi chybí.
Spisovatelka předkládá spoustu oblastí k zamyšlení. Svým hrdinům nic neulehčuje a zároveň z nich nedělá karikatury. Dynamické tempo plné překvapivých událostí. V pekle svých vášní, ale ráj v nedohlednu…
Trošku nevím, jestli je Clément natolik nevšímavý, či, zda se jedná o chybu, ale Laura na str. 9 jí tatarák, ale na str. 12 steak. Bravurní text se skvělou kompozicí, slovními obraty i podprahovým poselstvím.
Osobně jsem byla titulem nadšená a mohu s klidným svědomím prohlásit, že se jedná o jednu z nejpozoruhodnějších knih, kterou světová edice Odeonu nabízí. Téma i zpracování na excelentní úrovni a já jen doufám, že nám nakladatel v blízké době představí i autorčinu další tvorbu.
Doporučuji všem, kdo máte rádi knihy ze života, jež nejsou opředené romantickým balastem, ale naopak zobrazují jeho ryzí syrovost.
Hodnocení autora recenze
V obchodech(287 - 359 Kč)
Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Poslat odkaz e-mailem
