Lidovky.cz: Energie teď řeší všichni. Jak růst jejich cen ovlivňuje chod školy, kterou řídíte?
Chceme, aby ČVUT fungovalo dál tak jako dnes, aby nedošlo k omezení provozu. Nechceme ani přehodit náklady na pracovníky či studenty, kteří by museli být na home office. Snažíme se šetřit energie, pomáháme si vlastní fotovoltaikou a také vyjednáváme o nových cenách, za které nám budou dodavatelé energie posílat.
 ČVUT hostí již druhý ročník odborné konference s tématem Česko bez kouře. Diskusi zástupců velkých tuzemských firem i státní správy sledujte online na serveru Lidovky.cz v úterý 15. listopadu od 9.15. |
Lidovky.cz: Oslovuje školu komerční sektor a poptává, jak uspořit energie?
Uvnitř školy kolegové, kteří to umějí, spustili úsporné projekty, ať už z Univerzitního centra efektivních budov, nebo z Fakulty elektrotechnické. Zájem zvenku přijde a jistě v budoucnu poroste.
Lidovky.cz: O kolik dokáže ČVUT svou vlastní spotřebu snížit?
Myslíme si, že o deset až patnáct procent. Ale je to hrubý odhad.
Lidovky.cz: Energetická krize připomněla otázku energetické budoucnosti Česka. Kde vy osobně vidíte její řešení? Je to jádro s obnovitelnými zdroji?
Určitě. Otázka je, jaký mix to bude. Základem by měly být velké bloky jaderných elektráren, o kterých se mluví.
Budoucností jsou podle mého soudu i malé modulární reaktory. Tady se budeme potýkat s psychologickým faktorem, protože tato technologie znamená, že si budeme muset schválit u každého většího města jaderný zdroj. Myslím si, že je to správná a logická cesta zejména pro teplárenství. Tak se v oblasti vytápění můžeme zbavit fosilních paliv.
Malé jaderné elektrárny jako budoucnost? Palivo do nich má jen Rusko |
Lidovky.cz: A co obnovitelné zdroje?
Jejich spolehlivost, energetickou hustotu, kterou jsou schopny brát ze slunce a větru, a také výkyvy v síti, které vytvářejí, to všechno musíme brát v patrnost. Tedy obnovitelné zdroje mohou představovat rozumný doplněk, ale nemohou být základem.
Lidovky.cz: Technologie malých jaderných reaktorů je už zvládnutá?
Malé modulární reaktory navrhuje řada firem po celém světě. Pokud vím, ČEZ si v Temelíně vyhradil prostor pro vybudování prvního takového reaktoru, takže uvidíme konkrétní nabídky, ty se budou srovnávat. Tyto technologie úspěšně běží, ovšem ne ve veřejném sektoru. Desetiletí se používají při pohonu vojenských jaderných ponorek či lodí.
Lidovky.cz: Prvního září se po rekonstrukci otevřela střední odborná škola v Českobrodské ulici v Praze. Je to první energeticky a uhlíkově pozitivní budova v Česku a podíleli se na ní právě odborníci z ČVUT. Je to budoucnost českých měst? Přestanou být města čistými žrouty energie a začnou ji naopak produkovat?
Myslím si, že bychom měli jít touto cestou. Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT se snaží nabízet celé spektrum řešení, která k úsporám a ke snížení emisí vedou. Ale musíme si dobře spočítat, jestli se nám to v konečném důsledku vyplatí.
Zjednodušeně řečeno, my se dnes snažíme omezit emisi nějakým řešením, ale musíme si být jistí, že když dáme na misku vah vše, co pro to omezení učiníme, bude výsledek opravdu pozitivní. Jestli nenaděláme víc škody než užitku.
Lidovky.cz: Loni jste řekl: „Naším zájmem je, aby nové klimatické reformy nepoškodily ekonomickou sílu ČR a EU. Záměrně upozorňujeme na sociální aspekt navrhovaných změn, které by mohly vést k hlubokému rozdělení společnosti.“ Mezitím Rusko vpadlo na Ukrajinu a přišla energetická krize. Máte pocit, že Evropa naslouchá? Že vnímala rizika, na která jste upozorňovali?
Do 24. února bylo vnímání velmi omezené. Po ruském vpádu na Ukrajinu Evropská unie a evropská společnost obecně poněkud procitly. V Unii se zcela jistě mění uvažování a sociální aspekty víc a víc nabývají na důležitosti.
Paradoxní je, že orgány, které pod hlavičkou EU vymýšlejí další a další energetické balíčky, na první pohled nevnímají ani samy sebe. Teď připravily balíček, ve kterém se operuje se zeleným metanem, přitom druhá část Green Dealu o metanu nic neví.
Zelený metan je trochu problém, protože sám metan je skleníkový plyn, a když se spálí, je výsledkem CO2.
Z mého úhlu pohledu se zatím nedovedou dohodnout ani uvnitř Bruselu a je potřeba neustále předkládat racionální argumenty, aby k porozumění došlo.
Krize může být i přínosná, začneme se věnovat jiným možnostem získávání energie, říká klimatolog |
Lidovky.cz: My laici řešíme technologie, na které „dohlédneme“. Rýsuje se technologický skok? Něco jako bylo ovládnutí jaderné energie?
Rýsuje se jaderná fúze, tedy fúzní generování energie. Teď je ze tří čtvrtin dokončen velký fúzní tokamak ve francouzském Cadarache, který by měl být předstupněm demonstrátoru elektrárny.
Je to dlouhodobé řešení. Ale jestli budeme mít tuto technologii k dispozici za 30 let, nebo za 40, to uvidíme. Je to výsledkem celosvětové spolupráce.
Lidovky.cz: Ještě k aktuální situaci. Není ruské vydírání plynem vhodným „pošťouchnutím“ k tomu, abychom se v Evropě zbavili závislosti na fosilních palivech? V prvních dnech po ruské invazi na Ukrajinu se mluvilo o tom, že Green Deal je mrtvý, teď se ale zdá, že bude žít dál a naopak se urychlí…
Green Deal je opravdu „deal“, tedy něco, co někomu vynáší. A určitě je dobré se podívat na to, kdo z něj bude benefitovat ekonomicky a jak to bylo celé vymyšleno. Ale zároveň chci říct, že sníží náš tlak na planetu.
Tento model nebyl dobře strategicky nastavený. Předpokládal dodávky plynu z Ruska pomocí plynovodů Nord Stream 1 a 2, které měly pomoci zejména německé ekonomice. Ceny plynu se určují na německých burzách a část výnosů z těchto transakcí také zůstává v Německu, takže tady vidíme i ekonomické zájmy, které jsou zde vedle těch ekologických.
Za mě to znamená, že tato forma Green Dealu opřená o plyn a výrobu elektřiny v plynových elektrárnách fungovat nebude. Strategické nastavení zdrojů uvnitř Unie, vytvoření nezávislosti na rizikových oblastech, to určitě musíme udělat. Myslím si, že označení „green“ se musí rozšířit na jádro a na jadernou fúzi. Podle mého je jádro základem toho, že budeme mít energii a nebudeme špinit planetu.
Lidovky.cz: Na veřejnosti se bouřlivě diskutovalo o tom, kolik svetrů máme doma nosit v rámci úspor energií. Ale co průmysl? Tam to bude mnohem složitější příběh obnášející velké investice a změnu technologií…
Pokud to vůbec technologicky půjde. To je otázka na kapitány průmyslu. Vidím důležitou roli státu, aby průmyslu pomohl unést náklady, které to přinese. Přesněji řečeno, je to úkol pro Evropskou unii.
Cena za naši liknavost. Místo příčin řešíme v EU jen důsledky enormní energodrahoty |
Lidovky.cz: Setkáváte se u studentů s klimatickou úzkostí, s environmentálním žalem?
Osobně jsem tady na ČVUT na nikoho takového nenarazil. Přikládám to tomu, že jsme technická univerzita, kde se snažíme hledat řešení a vidět problémy realisticky.
Lidovky.cz: Jste technologický optimista? Pomůže věda a technika k překonání situace, do níž jsme jako lidstvo dokráčeli?
Technologie částečně pomůže, ale přináší i rizika. Já si myslím, že celé je to v našich hlavách, ne ve spoléhání na technologie. Protože změnou v hlavě, změnou toho, co považuji jako jedinec za potřebu a za šťastný způsob života, můžete změnit opravdu hodně a může to změnit chování celé společnosti. Potřebujeme spoustu peněz, potřebujeme spoustu věcí?
Lidovky.cz: Cítím v tom lehký osten vůči konzumní společnosti. Myslíte, že jsme moc „rozežraní“?
Ano, rozhodně. Ekonomiku roztáčí spotřeba. Ale tohle nejde donekonečna. Zvlášť když narážíme na limity zdrojů. Musíme začít pracovat na udržitelnosti. Koneckonců i korporace se snaží o udržitelný rozvoj, už nemají čistě ekonomické motivy. Udržitelnost jako téma začíná u každého z nás v hlavě. A není to žádná věda.
Máme 250 let starý mlýn. Uvnitř byla velká pec s kamnovcem (nádoba zabudovaná do kamen nebo sporáku, sloužící k ohřevu vody – pozn. red.) a troubou. Teplý vzduch se rozváděl do vyšších pater, využívala se přirozená akumulace. Vše dobře promyšlené, vše lokální. Ukázka jednoduchého, osvědčeného řešení.
Pojďme se třeba vracet k takovým řešením, nemusíme je nahrazovat stále složitější technologií. Lidé neunesou náklady na technologické změny donekonečna.
Lidovky.cz: Prvního února jste začal svůj druhý rektorský úvazek. Kam chcete ČVUT posunout v tomto období?
Chci pokračovat v kurzu, který máme, tedy stále zvyšovat národní i mezinárodní relevanci a excelenci univerzity. Chci, abychom měli co nejlepší vzdělávací programy. Chci, aby se nám ještě lépe dařilo propojovat se s dalšími institucemi, ať už domácími nebo zahraničními. Vylepšovat komunikaci s průmyslem a stále posouvat technologický transfer. A nabízet racionální řešení problémů pro společnost, řešení nezávislá na politických zájmech, ekonomických tlacích. Předkládat dokazatelnou realitu.
Na kolik přijde dekarbonizace české ekonomiky? Válka by měla Green Deal urychlit, myslí si ekonom |
Lidovky.cz: Daří se na ČVUT lákat zahraniční vědce a studenty?
Myslím, že ano. Vědci přicházejí v rámci projektů i v rámci spoluprací mezi týmy. Máme program financující mladé vědce. Chtěli bychom vytvořit trvalé strategické profesorské pozice a otevírat se i tím, že budeme mít víc cizojazyčných programů.
Lidovky.cz: Zaznamenali jste po únoru příliv ukrajinských studentů?
Ano, na Ukrajině je rozvinuté vysoké školství. Na začátku války jsme měli zhruba 400 ukrajinských studentů. Těm dosud platíme ubytování a stravování a podporujeme je stipendiem.
Během jara přišli studenti, kteří se k nám chtěli přihlásit na školu. Těch bylo zhruba 300. Připravovali jsme je jazykově a teď vstupovali do studia. Snažíme se rovněž spolupracovat s jejich univerzitami.
Lidovky.cz: Vím, že je to velmi předčasná otázka, ale zůstanou ukrajinští studenti v Česku, nebo se chtějí vrátit?
Hlavně je to otázka na ně. Myslím si, že půjdou pomoci s rekonstrukcí země. I naše škola se bude snažit udělat maximum v rámci budoucího plánu na obnovu poničené Ukrajiny. Nabízíme věci, které tam budou potřeba. Například u nás mohou být vychováni jaderní odborníci, kteří se postarají o ukrajinská jaderná zařízení v elektrárnách. Dosud se školili v Rusku.
Lidovky.cz: Představuje poválečná rekonstrukce Ukrajiny příležitost pro českou ekonomiku?
Rozhodně. Tohle je jedna z věcí, které je potřeba postavit na pevný základ. To znamená, abychom se mohli podílet na obnově. Jsme si blízko, jazyková bariéra není velká a naše propojení bude ještě silnější. A tím, že tady vzděláváme jejich studenty, si k tomu také otevíráme dveře, protože tady budou mít kontakty, které využijí.
