Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) poslalo do zkráceného připomínkového řízení návrh nařízení vlády, které by v případě nedostatku plynu pro firmy spustilo možnost čerpat státní příspěvek na zaměstnance. O takzvaném kurzarbeitu se bude od 16 hodin jednat na zasedání tripartity. Ještě před ním vyzvala Asociace samostatných odborů (ASO) ke svolání mimořádně valné hromady ČEZ.
Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů budou dnes odpoledne ve Strakově akademii dál jednat o opatřeních proti vysokým cenám energií, která kabinet Petra Fialy (ODS) přijal, a o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Probrat mají podle programu zveřejněného úřadem vlády také materiál o dopadech změn v ekologické legislativě Evropské unie na Českou republiku či programy podpory z Modernizačního fondu.
Ještě před jednáním zveřejnil předseda ASO Bohumír Dufek Otevřený dopis vládě ČR a ministru financí, který má iportaL24.cz k dispozici. »Žádám vládu ČR a ministra financí, aby urychleně svolali mimořádnou Valnou hromadu akciové společnosti ČEZ s jediným bodem programu, a to odvolání všech členů představenstva ČEZ a.s. a volbu nového představenstva,« píše se v něm.
Návrh nařízení vlády nevyužívá možnost příspěvky směřovat jen do některých regionů, průmyslových odvětví či typů firem, podniky by na náhrady měly mít nárok v případě nedostatku plynu na základě systému regulace jeho dodávek. Podle dřívějšího vyjádření zástupce Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jiřího Vaňáska nemají odbory k takovému nařízení výhrady. Chybí jim ale opatření, které by řešilo kurzarbeit v případě, že firmy v důsledku zdražení energií nebudou moct nadále plnit své zakázky.
Kurzarbeit představuje zkrácenou práci se státním příspěvkem na mzdy. ČR má v zákoně kurzarbeit od loňského července, vláda ho zatím nevyužila. Pravidla upravila novela o zaměstnanosti. Podle normy se na spuštění musí nejdřív dohodnout tripartita. Ta vládu ke spuštění vyzvala už na jaře ke zmírnění dopadů války na Ukrajině a růstu cen. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) po dubnové tripartitě řekl, že předpis jeho úřad připravuje.
Návrh nařízení musí schválit Evropská komise. Bez této takzvané notifikace ČR nemůže nástroj na podporu zaměstnanosti využívat. Evropský souhlas má bránit nedovolenému zvýhodňování určitých oborů či provozů v unijních zemích, zaručit má rovné podmínky. Jurečka několikrát zopakoval, že komise přislíbila rychlý schvalovací proces. »Důvodem přípravy nařízení vlády je zcela bezprecedentní dopad ozbrojeného konfliktu na Ukrajině na cenu energií a dostupnost energetických surovin v Evropě,« uvádí materiál.
Odhadnout rozsah dopadu případného omezení dodávek plynu na počet zaměstnanců, jimž vznikne překážka v práci na straně zaměstnavatele, je v současné chvíli podle ministerstva nereálné. Autoři nicméně citují průzkum Československé obchodní banky z loňského července, podle kterého by třetina oslovených firem musela v případě výpadku dodávek plynu zastavit provoz nebo hledat urychleně alternativní zdroje. Velmi hrubě tak lze odhadnout potenciální použití příspěvku při významnějším omezení dodávek plynu zhruba u 400 000 zaměstnanců. »Průměrná výše příspěvku na jednoho zaměstnance pak činí 17 163 korun, použití příspěvku předpokládáme maximálně po dobu tří měsíců ve vymezeném období. Předpokládané náklady tedy činí 20,6 miliardy korun,« uvádí ministerstvo.
České zásobníky plynou jsou podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) naplněny z 99 procent, obsahují 3,34 miliardy metrů krychlových zemního plynu. Po úplném naplnění zásobníků hodlá ministerstvo průmyslu zajišťovat plyn pro denní spotřebu, aby zásobníky začalo využívat co nejpozději. Síkela také uvedl, že se výrazně snížila česká závislost na plynu z Ruska. Zatímco v únoru v době začátku války na Ukrajině byla 98 procent, od září podle informací ministerstva průmyslu do ČR žádný ruský plyn nepřichází. Většina dodávek je z Norska, kromě nich ČR nakupuje i zkapalněný zemní plyn (LNG) zejména z USA.
(zmk)
KOLÁŽ – iportaL24.cz/Jindřiška Brucknerová