Zbývají dvě generace klasických aut, padlo na konferenci Česko bez kouře

„Máme před sebou poslední dvě generace vozidel, během kterých se musí úplně přemalovat mapa průmyslu. Dnes jsme schopni v Česku vyrobit auto od šroubku až po finální výrobek, ale nemáme baterkárnu, chybí nám výrobci vysokovoltové řídicí elektroniky,“ shrnul Petzl na konferenci.

Firmy se tedy musí v poměrně krátké době přeorientovat na jiný typ výroby. „To se neobejde bez podpory vlády, bude to obrovská práce, ale pokud se to podaří, bude Česká republika dál ekonomicky silná,“ řekl.

Odmítl přitom názory, podle nichž Evropa vymění závislost na ropě za závislost na dovozu nerostných surovin pro výrobu baterií pro elektromobily. „U nerostů při recyklaci baterií budete získávat nové zdroje a nebudete tolik závislí. Pro nás to je jednoznačně cesta kudy jít,“ dodal Petzl.

Autobaterie budou podle něj i zdrojem flexibility v rozvodné síti, když jejich kapacity budou fungovat jako vyrovnávací zdroj energie. „Baterie vozů, které budou stát, budou moci dodávat energii zpět do sítě a vykrývat špičkové požadavky,“ nastínil ředitel Sdružení automobilového průmyslu.

Green Dealu se Česko bát nemá

Česká republika se nesmí bát zelených plánů a tzv. Green Dealu, shodli se účastníci odborné konference Národní den bez kouře. „Jde jen o to, jak jednotlivé nástroje využít chytře,“ řekl náměstek sekce energetiky Ministerstva průmyslu René Neděla.

Česko podle něj nemá sice možnosti vybudovat například pobřežní větrné parky, ale o to víc musí hledat ty správné možnosti a řešení, které jsou v národních podmínkách přínosné a využitelné.

„Musíme si vyzobat jednotlivé věci, které nám mohou pomoci a využít to, co je u nás možné udělat. Měli bychom se teď dívat hlavně na krátkodobé a střednědobé cíle, musíme se dostat ze závislosti na ruských zdrojích,“ dodal.

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu Radka Špicara je především nutné chovat se racionálně. To znamená mimo jiné i využívat jadernou energii.

„Zelená politika není evropské šílenství. Podobné cíle mají USA, má je i Čína, i když o něco později. Největší tlak na dekarbonizaci cítí naše firmy z Velké Británie, která opustila EU mimo jiné kvůli nesouhlasu s regulacemi,“ řekl Špicar.

Česká republika však má více průmyslových energeticky náročných provozů než jiné státy. „Bude nám to trvat déle a bude nás to stát více. Ale je potřeba se k tomu skutečně stavět racionálně,“ řekl Špicar s tím, že dekarbonizace bude znamenat zvýšenou potřebu výroby elektrické energie a na to je nutné se včas připravit.

Bez jádra to nepůjde

Záštitu nad konferencí převzalo pražské ČVUT. Podle rektora univerzity Vojtěcha Petráčka je důležité do debat o budoucím energetickém mixu zahrnout i jádro. „Myslím si, že označení „green“ se musí rozšířit na jádro a na jadernou fúzi. Podle mého je jádro základem toho, že budeme mít energii a nebudeme špinit planetu.“

Na nutnosti využití jaderné zdroje se shodli všichni účastníci. Podle René Neděly z ministerstva průmyslu je nutné kromě dostavby Dukovan přemýšlet i o možnostech rozšíření elektrárny v Temelíně. Budoucností jsou i malé modulární reaktory, ty se však podle něj stanou realitou zřejmě až po roce 2040.

Velký rozvoj čeká i komunitní energetiku, příslušné novely pro její rozvoj jsou nyní ve Sněmovně. Šéf Pražské plynárenské Martin Pacovský však upozornil, že její rozvoj sebou ponese i zvýšené nároky na rozvodnou síť.

„Jsme na půdě ČVUT, tak si řekněme, že fyzika funguje zejména v elektroenergetice. Potřebujeme zajistit dodávku 24 hodin, sedm dní v týdnu a když máme ve výrobě nestabilní komponenty, musíme vedle nich budovat i stabilní, musíme investovat do přenosové soustavy. Komunitní energetika je fajn, ale porostou náklady na distribuci. Možná tedy budete platit méně za energii a více za distribuci, je to něco za něco,“ popsal.

Jak s evropskou pomocí

Velkým tématem byla evropská pomoc s cenami energií. Radek Špicar upozornil na příklady firem jako je třeba kolínská Draslovka, které už přesouvají kvůli drahým energiím výrobu do zahraničí. Toto riziko zmínila i šéfka české pobočky Philip Morris Andrea Gontkovičová. „Pokud mám v Evropě pět výrobních závodů a u jednoho z nich kvůli drahým energiím svítí červené světlo, je pak těžké snažit se podnikatelsky či jinak tady udržet výrobu, zaměstnanost, investice,“ shrnula.

Připomněla také německý plán na více než dvousetmiliardovou pomoc v eurech, který ohrožuje konkurenceschopnost nejen českých firem. Česko pro velké firmy přitom vyčlenilo jen třicet miliard.

Na to však René Neděla z MPO reagoval s tím, že německý plán zahrnuje náklady na tři roky a jsou v něm započítány i peníze na pomoc domácnostem a malým firmám. „Kdyby se spočítala všechna opatření a započítal se třeba i pětitisícový příspěvek na dítě, také bychom se dostali na výrazně vyšší částky,“ uvedl.

Generálními partnery odborné konference Lidových novin a iDNES.cz jsou ČEZ a Philip Morris International, partnerem je i Pražská plynárenská.