Spisovatel Stančík: Nikdo z mých příbuzných touto nemocí netrpěl, na vině je životní styl

„Vůbec jsem netušil, že mě taková diagnóza může potkat,“ popisuje Petr svůj počáteční údiv. „Nikdo z mých příbuzných cukrovkou netrpěl, nemám se tedy na co vymlouvat. Moji nemoc jednoznačně zavinil nezdravý životní styl a následná obezita. Cukrovka totiž nebolí, a když začne působit nepříjemné příznaky, už je takzvaně rozjetá.“

A podle čeho tedy spisovatel poznal, že mu zdraví neslouží, jak má? „Začalo to svědivými projevy na kůži, které jsem se snažil rozhánět různými mastmi. Ani po roce však svědění nepřešlo, naopak se začalo šířit po těle. Když už se objevovalo i na hlavě, pochopil jsem, že končí legrace.“ Navštívil proto dermatologa, ten mu však doporučil začít běžným odběrem krve u praktického lékaře.

„Zjistit nástup diabetu je možné pouze změřením hodnoty krevního cukru. Jde o jedno z nejjednodušších vyšetření, které by měl při preventivní prohlídce provádět praktický lékař,“ vysvětluje předseda České diabetologické společnosti Martin Prázný.

U Petra měření odhalilo vysokou hladinu krevního cukru. Konečnou diagnózu, cukrovku 2. typu, mu pak potvrdil diabetolog. „Z té zprávy jsem samozřejmě nadšený nebyl. Chvíli mi trvalo, než jsem ji přijal, protože jsem se považoval za člověka s nezdolným zdravím,“ směje se spisovatel. Díky svému celoživotnímu optimismu ale nakonec vzal nemoc sportovně: „Při způsobu života, jaký jsem vedl, se vlastně dalo čekat, že mě cukrovka potká.” 

Hned na začátku léčby bylo jasné, že Petra trápí příliš vysoká glykémie na to, aby se cukrovka dala vyléčit pouhou dietou. Lékař mu předepsal antidiabetika, aby se jeho tělo znovu naučilo hospodařit s cukrem. Kromě toho začal novopečený diabetik používat inzulinové pero – a protože se díky změně životosprávy daří dostat Petrovu nemoc pod kontrolu, dávky inzulinu se mu postupně snižují.

„Hlídám si glykemický index, snažím se jíst hodně zeleniny, téměř jsem vypustil uzeniny a samozřejmě sladkosti. Svůj životní styl jsem změnil docela razantně,” hodnotí Petr.

Zároveň přiznává, že sportům nikdy neholdoval, což v kombinaci se sedavým zaměstnáním udělalo své. Aby se víc hýbal, oprášil teď svoji velkou dětskou vášeň: turistiku.

„Vrátil jsem se k pěším výletům, chodím do přírody a po památkách. Naopak jsem omezil setkávání v hospodách, nejen kvůli alkoholu, ale také kvůli jídlu. Když chci dodržovat dietu, musím vědět přesně, z čeho jsou pokrmy uvařené.“

Vedle úpravy jídelníčku je podle profesora Martina Prázného klíčové, aby u každého nově diagnostikovaného diabetika začala co nejdříve léčba medikamenty.

„Každý pacient s nově diagnostikovaným diabetem 2. typu by měl být léčen co nejdříve. Úprava stravování a pohybového režimu je nesmírně důležitá. Stejný význam má ale i psychologická podpora a volba moderních léků na cukrovku s komplexními účinky. V diabetologii nově preferujeme léky, které nejenže snižují hladinu cukru v krvi, ale i riziko kardiovaskulárních a dalších komplikací. Navíc po některých mohou lidé s diabetem ztrácet nadbytečnou tělesnou hmotnost. Odkládat zahájení léčby je tedy nejen zbytečné, ale i nebezpečné z hlediska rizika vážných komplikací,“ vysvětluje přední český diabetolog.

Cukrovka podle něj bohužel patří mezi hlavní příčiny selhání ledvin i srdce, a dokonce má na svém kontě nejvíce případů získané slepoty v produktivním věku. Petra proto čekalo také kontrolní vyšetření ledvin, srdce a zraku.

„Diabetici mají zvýšené riziko změn na sítnici, takže jsem absolvoval i několik vyšetření u očního lékaře. Ta se nesmí podcenit, protože změny na očním pozadí mohou vést až ke slepotě,” varuje spisovatel, přestože sám měl v tomto ohledu spíše štěstí a díky včasné léčbě se obtíží zbavil.

Od letošního roku už vyšetření sítnice dokonce může provádět i diabetolog, pacienti si tedy mohou ušetřit pochůzku k očnímu lékaři.

Pro ty, kdo by se báli, že cukrovka automaticky znamená permanentní dohled lékaře a všudypřítomný bílý plášť, má Petr dobrou zprávu. S mnoha aspekty úspěšné léčby si totiž dokáže poradit i sám. „Jelikož na kontrolu u diabetologa chodím jenom jednou za čtvrt roku, nezbytně potřebuji glukometr, kterým si měřím hladinu krevního cukru. Ta by se měla pohybovat pod 7 mmol/l, ale neustále se mění v závislosti na jídle a mojí aktivitě,” přibližuje Petr svoji každodenní pacientskou rutinu.

„Díky přístroji mám zpětnou vazbu a vím, jestli vše dělám správně. Kromě toho chodím jednou za dva roky na kontrolu ledvin a nedávno mi vyšetřovali krční tepny karotidy ultrazvukem a vše je relativně v pořádku.“

A co pomohlo spisovateli, aby se popasoval s radikální změnou jídelníčku? „Zásady zdravého stravování vůbec nejsou složité, nejdůležitější je dodržovat glykemický index a hlídat si energetický příjem. Na to vřele doporučuji nějakou aplikaci, v těch se totiž nedá podvádět,“ vypráví.

Vedle kalorických tabulek mohou diabetici využít i služeb nelékařských odborníků – třeba vyhledat podporu psychoterapeuta, nebo si sjednat konzultaci u nutričního specialisty. Úprava stravování a pohybového režimu je rovněž důležitá jako prevence cukrovky u lidí, kteří jsou onemocněním ohrožení vinou nadváhy či obezity. Odborníci se shodují, že velký význam mají malé kroky vstříc zdravější životosprávě.

„Je důležité, jakým způsobem se snažíme o změnu. Lidé, kteří si nastaví nereálné cíle, častěji zažívají zklamání a pro další pokusy o změnu životosprávy nejsou dostatečně motivováni. Pokud k tomu dojde, je třeba to brát jako ponaučení, nikoliv selhání. Naopak to může být zdrojem motivace k úpravě dosavadních cílů a strategií a cenný zdroj informací, na co si dát při dalším pokusu pozor. Počítá se každý malý posun kupředu. I sto kroků za den navíc a jedno vyvážené jídlo, na kterém si dám záležet, je větší a cennější úsilí, než žádné,“ vysvětluje Judita Konečná, psycholožka z Kliniky endokrinologie a metabolismu 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Lidem, kterým diabetes hrozí, nebo se s touto diagnózou čerstvě učí žít, Petr doporučuje především poctivou léčbu a optimistické uvažování.

„Vím, že se mnoho lidí lékařů bojí, ostatně já mezi ně patřím také, ale je lepší přečkat chvilkovou nepříjemnost při vyšetření než trpět následky. Proto radím: berte vše s úsměvem a nevzdávejte se, ani když selžete. Zvlášť u diabetu druhého typu platí, že když děláte všechno správně, můžete žít normálním životem a uzdravit se. Vedle pevného zdraví vám tedy přeji i pevnou vůli,“ dodává.

Nedávno vytvořil rovněž první komiksový příběh Inspektor Vyšetřil: Záhada krvavé masky, který poutavou formou vysvětluje rizika onemocnění ledvin, často spojeného právě s diabetem.