Máš za sebou turnaj tří zemí v Teplicích, jak sis celou akci užila?
Moc jsem si to užila. Líbilo se mi, jak nás zde starší holky přijaly. Bylo to skvělé, musely jsme na sobě makat. Zápasy byly těžké po fyzické stránce.
Máš to kousek od domova, přijela tě podpořit například rodina?
Rodiče a prarodiče jezdili pravidelně, byli na každém zápase.
Narazily jste na Finsko a Japonsko, jaký je největší rozdíl mezi těmito týmy?
Japonky byly velmi rychlé, navíc, jak jsou malé, tak jsou velmi mrštné. Finky jsou také rychlé a hrají více do těla, byly o něco těžším soupeřem.
Japonky jste dvakrát porazily, s Finkami máte vyrovnanou bilanci 1-1. Který zápas byl podle tebe nejlepší?
Z mého pohledu byl nejlepší zápas proti Finsku, sice jsme prohrály, ale makaly jsme až do konce. Byla tam spousta šancí, gól ale nakonec nepadl.
Jaký je to pocit nosit národní dres?
Je to obrovská pocta, úžasný pocit.
Je ti patnáct let, je to skvělé, když se můžeš díky hokeji například podívat do zahraničí.
Samozřejmě, už jsem byla s reprezentací v Maďarsku, Polsku. Byla to všechno nádherná místa, většinu času sice trávíme na zimním stadiónu, občas se ale jdeme třeba projít.
Na to jsem se chtěl ptát, máš vůbec čas ještě na nějaké koníčky?
Většinou toho času moc není...jde to i složitě spojit se školou, studuji víceleté gymnázium. Naštěstí mi ale učitelé vychází vstříc a můžu jezdit na všechny tyto akce.
Ve Slovanu hraješ za devátou třídu, jaké je to pro tebe hrát s kluky?
Je to určitě jiné, je to rychlejší, hraje se více do těla, dá nám to ale více. Nicméně ženský hokej se postupně rozvíjí a přibližuje se.
V náborech se ústecké mládeži v posledních třech letech velmi daří. V nových ročnících působí kolem třiceti dětí, což je oproti minulosti velký posun. Na tomto úspěchu má zásluhu celý kolektiv trenérů a nově zavedené postupy. V sezóně měla 2. ,3. a 4. třída přihlášeně 2 týmy v soutěži minihokeje. 4. třída, vedená Karlem Císařovským a Vlastimilem Davídkem navíc úspěšně soutěžila v CCM lize a dosáhla 3. místa v celorepublikovém finále. Mladší žáci B (5. třída) udělali v sezóně velký pokrok a pod vedením zkušeného trenéra Petra Hnídka se každý zápas zlepšovali. Hráči 6. třídy se dokázali prosadit a postoupit do celorepublikové nadstavby na úkor týmů z Karlových Varů, Chomutova a Litvínova, kde zaznamenali několik vítězství. Tato soutěž přinesla velmi kvalitní zápasy a hráči potěšili trenéry Michala Kváše a Miloše Stibora. 7. třída (ročník 2011) pod vedením Martina Štěpánka a Davida Merty bohužel trpí menším počtem hráčů, což se projevilo na jejich výkonech. Starší žáci A pod vedením Radka Ptáčka bojovali do poslední chvíle o postup do nadstavby, ale nakonec jim o jediný bod unikl. I přesto tým předváděl bojovné a kvalitní výkony. Poslední žákovskou kategorií byl ročník 2009, který se až do konce snažil o účast v extralize pro následující rok. I když se to nakonec nepodařilo, tým Václava Drahoráda odvedl skvělou práci.
Armén Mikael Agateljan své sliby nenaplnil, ale ústecký hokej snad bude žít dál. Z bryndy se zadlužený klub pokusí vyvést nově založený spolek Slovan Ústečtí Lvi. „V této chvíli jsme jediný zájemce, kdo tady chce provozovat hokej na druholigové úrovni. Obrovským problémem jsou hokejové závazky ve výši zhruba 2,8 milionu korun. Ty musíme okamžitě uhradit a od toho se budou odvíjet další věci,“ říká předseda spolku Lukáš Vobecký.
V sezoně 2024 – 2025 bude pokračovat 2. liga pod názvem „Slovan Ústečtí Lvi“, jehož zástupci představili svoje plány na Valné hromadě držiteli licence.
