Sedinovi, Sutterovi, Sundströmovi. Kterak NHL objevovala magickou souhru dvojčat

Když to jsou dvojčata, budou si na ledě rozumět. Najdou se poslepu. Touto logikou se v NHL řídil už nejeden generální manažer. Brian Burke kvůli tomu dokonce kdysi obětoval první draftovou volbu. A vyplatilo se, Henrik a Daniel Sedinové vstoupili v pondělí do hokejové Síně slávy.

Švédští šikulové, co vynikali v kombinačním hokeji, dokonale naplnili (nejen) Burkův předpoklad.

Snad i díky tomu, že Henrika hnala jedinečná motivace. „Canucks si mě vybrali až po Danielovi. Kdekdo si myslel, že je jednoznačně lepším hráčem a že nebýt jeho, nedostalo by se mě tak brzo. Chtěl jsem jim ukázat, že se mýlí.“

Především ale zásluhou jejich roky pilované souhry, kterou se v kombinaci s obdivuhodnou pílí postupně v NHL vypracovali v superhvězdy.

Ve Vancouveru strávili celou kariéru, oba ovládli ligovou produktivitu a vybojovali ty nejprestižnější trofeje.

Jeden čas jim věhlasná liga ležela u nohou.

Společná stopa dalších dvojčat, co to dotáhla do NHL, je skromnější. Nicméně všechny případy skvěle demonstrují, že víra v nepřekonatelnou souhru doslovných sourozenců byla (a je) mezi hokejovou veřejností silně zakořeněná.

Vůbec prvními bratry, co se narodili ve stejný den a zahráli si v NHL, byli – nikoliv překvapivě – členové početného kanadského klanu Sutterovců. Co bok po boku Rich a Ron dovedou, se rozhodla otestovat Philadelphia.

Svým pensylvánským rivalům za Riche poslala v roce 1983 hotové jmění. „Byl to v té době historicky největší trejd mezi oběma kluby,“ píše se na blogu Brotherly Puck. Hned první zápas naznačil, že se ta investice může vyplatit. Oba Sutterové skórovali při vysoké, osmigólové výhře. Za Flyers pak spolu odehráli tři sezony.

Bodovali, byli vidět. Natolik, že když si to jeden namířil do St. Louis, zatoužili Bluesmani časem i po druhém.

Hned od tří klubů dostali důvěru Američané Peter a Chris Ferrarovi, vsadili na ně na Manhattanu, v Pittsburghu i Washingtonu. Fungovalo jejich spojení? Do určité míry. Peter byl u pěti z 16 bodů, které Chris v nejprestižnější lize světa zaznamenal, nicméně nejlepší časy zažil sám v Bostonu.

Jako Sedinové. Počkejte si na gól, co Ray a Peter darovali Alexi Kovaljovovi:

V New Jersey se sešla zkraje devadesátých let švédská dvojčata.

K Patriku Sundströmovi přivedli Ďáblové Petera. Peter se během 21 zápasů snažil rozpomenout na někdejší solidní čísla u newyorských Rangers, ale bratrovým výkonům – Patrik byl jedním z tahounů mančaftu – se ani zdaleka nepřiblížil. Bodoval třikrát, pokaždé po sourozenecké souhře.

Samostatnou kategorii tvoří Ryan a Kris Russellovi.

Ti se sice potkali v kabině Modrokabátníků z Columbusu, nicméně jeden bránil a druhý útočil. Jejich hokejová telepatie tak nemohla vyniknout jako třeba v tom nejkřiklavějším případě – u Sedinů, o jejichž hokejové harmonii nedávno Auston Matthews prohlásil, že je jedinečná a neopakovatelná.

NHL viděla ještě jeden pár dvojčat, opět značky Tre Kronor.

Zatímco Joel Lundqvist se marně pokoušel získat výraznější roli v Dallasu, Henrik se stal brankářským králem na Manhattanu. Na četné společné úspěchy ze Švédska či reprezentace nenavázali, nedostali ani tu šanci.

A tak zatímco Sedinové letos vstoupili do Síně slávy bok po boku, King Hentik tam nejspíš už příští rok vstoupí sám.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter