Estebanu Chavesovi je 32 let. Takže už má v cyklistice leccos za sebou.

Po čtyřech letech strávených v ProConti týmu Colombia přestoupil v roce 2014 do týmu s dnešním názvem BikeExchange, v jehož dresu závodil dlouhých osm let. První tři roky se zlepšoval, až to v roce 2016 dotáhl do druhé desítky světového žebříčku. V tom roce totiž vyhrál etapu a skončil celkově 2. na Giru za vítězným Vincenzem Nibalim, aby následně dokončil druhou Grand Tour, španělskou La Vueltu na 3. místě za Quintanou a Froomem. Po Vueltě využil výbornou formu k vítězství na Giro dell´Emilia a hlavně na Lombradii!

Jenže další roky místo triumfů ho čekalo spíše trápení.

Rok 2017 začal sice dobře 2. místem na Santos Tour Down Under (2.UWT). Jenže si poté zranil koleno, čtyři měsíce nezávodil a Tour de France mu vůbec nevyšla. Takže přišel pokus o reparát na Vueltě. Zpočátku to vypadalo dobře, v prvních dvou týdnech se pohyboval v první pětce, ale pak přestával nejlepším stačit, což mu nakonec dalo ještě na solidní 11. místo.

To už se pravděpodobně začínaly projevovat zdravotní potíže, které naplno vypukly v průběhu roku 2018. Speciálně se projevily na Giru, které začal velmi dobře včetně vyhrané etapy, ovšem potom jako když utne. Během 48 hodin propadl z druhého místa celkového pořadí do grupetta. Po mnoha vyšetřeních a testech bylo zjištěno, že Chavesovo tělo je napadeno mnoha viry, včetně viru způsobujícího mononukleózu. A bylo po sezóně.

Do závodního kolotoče se vrátil až v únoru 2019. Závodil hodně včetně Gira a Vuelty, ale výsledky nepřicházely. S výjimkou další etapy na Giru.

Od února do července roku 2020 nezávodil, pak skončil 4. na Burgosu (2.Pro) a 11. v Polsku (2.UWT), ale na Tour a Vueltě sice v obou případech začal opět velmi nadějně, ale nakonec se propadl až do třetí desítky.

Rok 2021 však vypadal na návrat na výsluní. 6. v Katalánsku (2.UWT), 9. v Baskicku (2.UWT), 8. na Valonském šípu (1.UWT), 10. ve Švýcarsku (2.UWT) a 13. na Tour de France. S těmito výsledky ho vzali do EF Education.

Jenže rok 2022 Estabanovi a jeho novému týmu další progres nepřinesl. Nebylo to úplně špatné, ale jeden z bývalých velkých talentů světové cyklistiky a kandidát pódiových umístění na Grand Tours se i nadále na absolutní špičku díval zpovzdálí. K nejlepším výsledkům toho roku patří 9. místo v Norsku (2.Pro) a 7. na Critériu du Dauphiné (2.UWT). Ovšem patří sem také odstoupení z Tour z 55. místa. A 6. místo při říjnovém Tour de Langkawi (2.Pro), kde byl ovšem lídrem Hugh Carthy (2.), jen potvrzuje jeho současnou pozici. Stále výborný vrchař, ale na úplně nejlepší to nestačí.  

Vypadá to, že tým mu stále věří. Ale pasovat se případně do pozice lídra bude mít příští rok ještě těžší. Do kopců na těžké etapové i jednodenní závody zůstávají Rigoberto Urán (letos etapa a celkové 9. místo na Vueltě), Neilson Powless (4. Okolo Švýcarska a 12. na Tour) a Hugh Carthy (9. na Giru), nově do týmu přicházejí slušní etapoví jezdci Mikkel Honoré (Quick-Step) a Stefan De Bod (Astana), jakož i super pomocník do kopců Andrey Amador (Ineos). Ale především Richard Carapaz (Ineos), který se poslední tři roky drží mezi nejlepší dvacítkou světových jezdců, letos mj. 2. na Giru, které už v roce 2019 dokázal vyhrát.

Přestože nevítězí, je pro Kolumbijce stále jednou z cyklistických superstar a jako takový nezapomíná, z jak nuzných podmínek vzešel.

„Většina dětí z venkova, z farem, se probudí ve čtyři hodiny ráno a jdou podojit krávy a vytáhnout brambory ze země,“ říká na týmových stránkách Esteban. „Maminka z nich může udělat skromnou snídani a pak jedou na kole deset kilometrů do školy. Udělají všechny své školní povinnosti, vrátí se a pak jdou trénovat, protože cyklistiku prostě milují. Za tmy se vrátí a půjdou tahat zeleninu z polí. Jsou tak odolní. Tyto děti jen jedí vejce a rýži a dál jen sní. Stále věří."

Esteban závodí i proto, aby jim ukázal, že sny se mohou stát skutečností. Prostřednictvím své nadace FUN Esteban Chaves chce pomáhat kolumbijským dětem stát se šampiony na kole i mimo něj.