Fotky z komunistického Československa: Bufety, sex a nečekaná smrt!
6 fotografií
Normalizace jinak! Třeba prostřednictvím snímků jednoho z našich nejlepších fotografů-dokumentaristů Jaroslava Kučery (76). Právě jeho fotografie z let 1968 až 1989 nabízí v tuto chvíli výstava Klid před bouří v pražské Leica Gallery. Ta doba nebyla dobrá, ale z jeho fotografií je cítit humor i ironie, ale občas z jejich příběhů i mrazí.
Pasáž Alfa, Mělnická vinárna, Blatnička, podchody pražského metra či periferie českých měst. To všechno jsou místa, která Kučera rád a dobře dokumentoval. A vždy si dovedl najít něco, co zůstalo výjimečným i do současné doby. Prostitutky, postavičky pražských bufetů nebo jen ženy, které si vyběhly před kavárnu zapálit cigaretu. „Člověk se musel chodit někam najíst a vysokoškolská menza nebyla tak zajímavá jako třeba pražské bufety. A tak jsem vytáhl foťák a fotil to, co mě zajímalo. A těch témat bylo čím dál víc. No a já chtěl prostě jen zachytit tu dobu,“ řekl Aha! Kučera. Zachytil ji dobře a možná i díky němu nevypadá tak zle, jaká byla. Prostě si dokázal najít to lepší nebo příjemnější z ní...
Zatčen a zmlácen
Jaroslav Kučera vystudoval Stavební fakultu ČVUT. Fotit začal už jako student. A jeho fotografie se tehdy nelíbily. Byl zatčen, zmlácen a několik týdnů držen ve vazbě. A tehdy, jak sám říká, si uvědomil, že totalitní režim je třeba dokumentovat tak trochu jiným způsobem. Tak začaly vznikat jeho fotosérie ulic, pasáží, bufetů a pivnic.
Dojetím mu puklo srdce
„Tato fotka má moc smutný příběh. Pan vlevo byl náš oblíbený a noblesní vrchní Vaníček, který se nám jednoho dne svěřil, že může konečně navštívit svého syna-emigranta v daleké Austrálii. To jsme ale netušili, že nám ho po čase přivezou v zinkové rakvi. Dojetím ze setkání mu puklo srdce. Vedle něho stojícího herce Národniho divadla Vladimira Brabce snad ani nemusim představovat,“ vzpomíná Kučera.
Klid před bouří
Kde: Leica Gallery, Praha 1, Školská ulice
Kdy: do 15. ledna 2023
Za: 70 Kč, senioři a studenti 40 Kč
Příběh atraktivní blondýnky ve vzpomínce autora
Jednoho dne jsme popíjeli vínko ve sklípku vinárny Blatnička v pražské Michalské ulici a kousek od nás seděla velmi atraktivní blondýnka. Samozřejmě jsem sebou měl Leicu (fotoaparát z roku 1938). Ona se najednou zvedla a odcházela po schodech ven na ulici, kde si zapalovala cigaretu, tzv. slimku, a já ji při tom vyfotil. Poté jsme si povídali a ona mi řekla, že prodává na Malém rynku v prodejně pro rybáře. A já jsem k téhle fotce napsal krátkou glosu s tím, že mi to k ní nesedělo. A takto jsem další léta fotku vystavoval a publikoval. Po devatenácti letech, v roce 2002, jsem měl výstavu na Pražské radnici a v knize návštěv se objevil zápis.
„Pane Kučero, opravdu jsem prodávala v potřebách pro rybáře na Malém rynku, pracuji tam dodneška a stala jsem se vedoucí prodejny.“ A nepodepsala se. Tak jsem popisek k dalším výstavám poopravil. A opravený byl i na výstavě na Pražském hradě v roce 2013 s tím, že se na mě asi trochu paní zlobí. A poslední den výstavy mi paní Marcela Novotná zavolala, že je tou dívkou z fotografie a už se nezlobí. Nakonec jsem ji přemluvil, aby přišla na poslední chvíli a vyfotil ji před malým billboardem. Samozřejmě pořád kouřila slimky. A příběh byl dokončen po dalších devíti letech ve čtvrtek na vernisáži v Leica Gallery, kdy jsem jí mohl konečně předat onen billboard a fotku, jak před ním v roce 2013 stojí.
6 fotografií
