V suchem sužované české řece se objevily "hladové kameny" se zlověstnými vzkazy.
Kameny zaznamenaly nízký stav vody již v roce 1600 a varují před blížícími se těžkostmi. Hladové kameny jsou hydrologické památky, pocházející z 15. až 19. století, které byly zapuštěny do vyschlých říčních koryt, aby v budoucnu varovaly lidi, že se mohou blížit těžké časy. Na dokument o hladových kamenech v češtině se podívejte zde:
Hladové kameny – v zemi bude hlad
Hladové kameny, německy ohungsteine, jsou ve střední Evropě běžným hydrologickým označením. Pocházejí z doby před příchodem přístrojů, kdy sloužily jako jakýsi indikátor stavu vody.
Jejich tematice se věnoval historik a profesor Christian Pfister. O indikátorových, či lidově hladových, kamenech napsal i vědeckou studii. Indikátorové kameny známe z Rýna a Bodamského jezera a místní indikátorové horniny jsou známy z mnoha řek, včetně Vltavy.
Tyto kameny často nesly poselství. "Příležitostně lidé uchovávali památku na vzácné události s nízkým přílivem tím, že vytesávali letopočet do kamenů vystupujících z řek a jezer,“ píše ve svém díle Pfister.
Desítky kamenů na Děčínsku
Kameny s podobným rejstříkem se objevují v Německu i na území České republiky, například na levém břehu Labe. Odhalují různá data s letopočty strádání a iniciály autorů, kteří se ztratili historii. Připomínají sucha, která postihovala Evropu od nepaměti. A zároveň nám říkají, že ani současná suchá léta nejsou ničím novým.
Naposledy se tento kámen objevil v roce 2019 a nyní v roce 2022, což svědčí o tom že mezi velkým suchem a jiným velkým suchem uplynuly pouhé tři roky.
I během letošního léta byly odhaleny některé z těchto hladových kamenů, o čemž psala i světová média. Jak uvedla například agentura Associated Press, v České republice se začaly objevovat hladové kameny varující před útrapami způsobenými suchem ve městě Děčín a jeho okolí, kterým protéká řeka Labe. „Kvůli spalujícím teplotám klesla voda v řece a odhalila balvany, které kdysi sloužily k zaznamenávání nízkého stavu vody. Na kamenech jsou vyryta data, přičemž nejstarší v současnosti viditelné datum je 1616,“ uvádí zpráva.
Nejen počasí, ale i další útrapy
Hladové kameny neupozorňovaly jen na sucho, ale byly i nářkem nad obtížnými podmínkami. Dávaly lidem najevo, že se blíží problémy, jako jsou špatná úroda, nedostatek potravin, vysoké ceny a hlad. Jeden německý nápis na děčínské skále zní: "Až mě uvidíš, zaplač".
A právě tento kámen na Labi patří u nás mezi známé turistické atrakce a zároveň mezi nejstarší hydrologické památky ve střední Evropě. Díky přehradě, která byla na přítoku Labe postavena v roce 1926, je skála nyní k vidění celkem kolem 126 dní v roce.
Hladový kámen
Kvůli sužujícím suchům navíc řeky vydávají i další svědectví. Loňské léto se na Labi objevily
i nevybuchlé bomby z druhé světové války.
A co vy, věříte podobným pověrám, jimž věřili i naši předkové?
Zdroje:
