Jaký je pohled na novou odpadovou legislativu

Zároveň byla anketa ze strany redakce časopisu Odpady komentována takto - Dva roky fungujeme s novým zákonem o odpadech (č. 541/2020 Sb.), který byl přijat těsně před Vánoci 2020 a nabyl účinnosti prvního ledna 2021. Možná už je proto čas zhodnotit, jak tato nová legislativa ovlivnila praxi. Odpovědi na tuto otázku byly vesměs obsažné, objevil se však i názor velmi lakonický: „K těmto tématům se nechci vůbec vyjadřovat. Ať se vyjádří ti, co ten paskvil vytvořili,“ napsal jeden z oslovených respondentů. Druhá otázka se týká aktuální situace. V okamžiku, kdy je hlavním tématem naše energetická nezávislost, je nutné se ptát, jak k ní může přispět energetické využití odpadů jako setrvalý a obnovitelný zdroj.

Otázky

1) V čem vidíme největší/nejvýraznější přínos nového zákona o odpadech? V čem naopak přínosný není?

2) Jaký mají odpady potenciál k rozšíření energetického mixu a naší energetické nezávislosti? Jakým způsobem lze jejich roli posílit?

Na dotazy redakce odpovídali:

David Surý - náměstek pro řízení sekce ochrany životního prostředí, MŽP

Dagmar Endrlová - manažerka pro environmentální politiku, Svaz průmyslu a dopravy ČR

Jaroslav Steinberger - vedoucí podpory prodeje a Jindřich Kalivoda - vedoucí skupiny projektů FCC Česká republika, s.r.o.

Michal Kačírek - tiskový mluvčí SAKO Brno, a.s.

Michal Čoupek - místopředseda představenstva, Pražské služby a.s.

Petr Havelka - výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství

Miloš Kužvart - výkonný ředitel České asociace oběhového hospodářství

Martin Hájek - ředitel Teplárenského sdružení

Barbora Formánková - tisková mluvčí Energy financial group a. s.

Na webu České asociace odpadového hospodářství nyní přinášíme odpovědi na uvedené dotazy redakce ze strany Petra Havelky, výkonného ředitele České asociace odpadového hospodářství

1) V čem vidíme největší/nejvýraznější přínos nového zákona o odpadech? V čem naopak přínosný není?

Petr Havelka - Nová legislativa jistě byla a je pozitivním impulzem pro obce a města, aby přidaly v třídění odpadů. V řadě obcí a měst vidíme posuny v třídění i o desítky procent, a to je velmi dobré. Vznikají také projekty na moderní třídící linky. K dosažení stanovených zákonných cílů však máme ještě daleko a je tedy třeba nepolevit. Ekonomické nastavení v zákoně dále působí na snižování množství odpadů, které šly doposud na skládky. V řadě měst vidíme i snižování produkce směsných komunálních odpadů. To je samozřejmě velký úspěch. Na druhou stranu je zpětná vazba od obcí a měst a také od firem taková, že nová legislativa je velmi nepřehledná, složitá, obsáhlá a je zde obrovské množství zbytečné administrativy a mnoho zbytných povinností, které v důsledku nemají pozitivní přínos pro životní prostředí. To dobré není. Je třeba rozběhnout systém hodnocení efektivity jednotlivých povinností a jejich reálného přínosu, případně jejich nezbytnosti. To neplatí jen pro legislativu OH. To platí obecně. Za poslední roky jsme si jako společnost mnoho věcí zbytečně zkomplikovali a nyní na to doplácíme. Vidět je to už i v každodenním životě. Je čas to systémově vyhodnotit a více používat selský rozum.

2) Jaký mají odpady potenciál k rozšíření energetického mixu a naší energetické nezávislosti? Jakým způsobem lze jejich roli posílit?

Petr Havelka - Dlouhodobě jsem přesvědčen, že pokud oběhové hospodářství je založeno na předpokladu většinu produkovaných odpadů efektivně třídit a co největší podíl připravit jako surovinu pro další výrobu, pak nerecyklovatelné a energeticky bohaté zbytky po třídění je třeba efektivně energeticky využít. Má to jasnou logiku. Jsem velmi rád, že v ČR se již rozjíždí projekty na výrobu paliv z komunálních odpadů a že jsou na ně také připraveny první koncovky v podobě moderních multipalivových kotlů. V této cestě je velký potenciál. Jedná se o lokální řešení s možností využití stávajících regionálních tepláren. Paliva z odpadů plní přísné evropské ISO normy, což je jakási obdoba BAT. Energetické koncovky mají přísné limity a jsou to zařízení s IPPC povolením. Je to rozumná možnost, jak přejít od uhlí k ušlechtilejšímu homogennímu a certifikovanému palivu, jehož produkce a tedy gigajouly v něm obsažené pochází od obcí a měst. Toto řešení také, oproti jiným, snižuje potřebu přepravy a činí region více samostatným, jak v oblasti odpadového hospodářství, tak v oblasti energetiky.

Zdroj: web České asociace odpadového hospodářství s využitím ankety časopisu Odpady, plnou verzi ankety je možné najít v listopadovém čísle časopisu Odpady