Pokrytectví Evropanů? A kdy vrátí Infantino Putinův řád? Je dobře, že se v Kataru tolik nastavuje, Erichu Brabče

V neděli začalo duelem domácího Kataru s Ekvádorem (0:2) již 22. MS ve fotbale. Jak už se stalo tradicí, bez účasti českých  reprezentantů, zato s plamenným projevem předsedy FIFA Gianniho Infantina o tom, že by Evropané neměli kritizovat nedodržování lidských a pracovních práv v Kataru, protože se sami chovají jako pokrytci. Až šéf světového fotbalu vrátí státní vyznamenání, které dostal při MS 2018 v Rusku od svého přítele Vladimira Putina, dá se o tom uvažovat. A co v prvních čtyřech utkáních na světovém šampionátu rovněž hodně zaujalo? Třeba velké nastavování zápasů, i o deset a více minut. Zatímco expertovi ČT sport Erichu Brabcovi, zvyklému na dosavadní poměry ve fotbale, se to moc nelíbí, autoru těchto řádků se to zamlouvá velmi.   

Pokud jde o neúčast českých fotbalistů na světovém šampionátu, stalo se to už pošesté ze sedmi pokusů. Samostatně Česko hrálo jedině na MS 2006 v Německu před dlouhými 16 lety (samostatné Slovensko zase na MS 2010 v JAR, kde na rozdíl od Čechů před čtyřmi lety postoupilo ze základní skupiny do osmifinále). Kvalifikace na MS 1998, 2002, 2010, 2014, 2018 i 2022 Čechům nevyšly. Je to tedy už čtvrtý šampionát po sobě bez české účasti.   

Čechoslováci na MS pravidelně hrávali

Přitom v dobách Československa se to povedlo osmkrát ze třinácti pokusů (kvalifikace na tehdy příliš vzdálená MS 1930 v Uruguayi a MS 1950 v Brazílii se Čechoslováci neúčastnili) – v roce 1934 (2. místo), 1938 (čtvrtfinále), 1954 (základní skupina), 1958 (základní skupina), 1962 (2. místo), 1970 (základní skupina), 1982 (základní skupina) a 1990 (čtvrtfinále). Jen pětkrát, v letech 1966, 1974, 1978, 1986 a 1994 to nevyšlo.

Ano, dříve byla menší konkurence a méně států. Ovšem na druhou stranu na MS až do roku 1978 hrálo jen 16 zemí, až do roku 1994 potom pouze 24 týmů. Dnes (od MS 1998 ve Francii) je tu 32 celků a od příštího světového šampionátu v roce 2026 v USA, Kanadě a Mexiku to bude dokonce 48 reprezentací. Počet evropských účastníků se zvýší ze současných 13 na 16.

Když se však díváme na současnou českou reprezentaci, máme důvodné obavy, že se to s tím postupem na MS Čechům nepovede ani za čtyři roky. Zatímco se úspěšnější reprezentační týmy připravovaly na světový šampionát v Kataru, Češi hráli „UEFA-povinné“ přátelské zápasy s Faerskými ostrovy (5:0) a v Turecku (1:2). V termínu už od jara vyhrazeném osmifinále domácího poháru, bez hráčů Slavie, Sparty, Plzně, Baníku Ostrava i Bayeru Leverkusen. 

Po vysoké olomoucké výhře nad kombinovaným týmem Faerských ostrovů přišlo nadšení jako by Češi snad do toho Kataru přece jen postoupili. Nominační, taktické i herní chyby během utkání v Turecku český tým zase vrátily na zem. Pokud se rychle něco ve vedení reprezentačního celku nezmění, jsou tu vážné obavy, že kromě MS bude Česko chybět už i na ME.

Ovšem sportovní rada FAČR, stejně jako sportovní ředitel mlčí, nějaký názor či odbornou analýzu jsme od nich dosud neslyšeli ani nečetli. A to Češi rok 2022 zakončili s nejhorší historickou bilancí: 2 výhry – 2 remízy – 6 proher a vypadli jak v kvalifikaci MS 2022, tak z elitní divize Ligy národů.  

Předseda FAČR jako funkcionář z filmu „Marečku, podejte mi pero“

Vyjádřil se alespoň předseda FAČR Petr Fousek, který v sobotu mj. oslavil své 60. narozeniny. Přestože od národního týmu žádný pěkný výsledkový dárek v Turecku nedostal, byl vcelku spokojen: „Problém s neuvolněním hráčů se týká všech reprezentací hrajících v listopadovém termínu. Starosti měli Faeřané i Turci. Je potřeba si z toho vzít pozitiva, že se ukázal Chytil a další hráči.“

Ano, mladý olomoucký útočník Mojmír Chytil dal oslabeným Faeřanům před domácím publikem hattrick. 

A kdo se další ukázal? Třicátníci Navrátil, Schwarz či Pekhart? Opakovaně na levé strany obrany chybující Matějů? Zmrhal za zenitem výkonnosti? Nic ve zlém, ale když jsem četl Fouskovo hodnocení, vzpomněl jsem si hned na film „Marečku, podejte mi pero“ a podobnou „analýzu“ výsledků studenta Kroupy/Jiřího Sováka podnikovým stranickým funkcionářem: „Jsou tu už zárodky toho pozitivního. Mám na mysli tu pěknou čtyřku z dusíku.“ 

Katařan, Arab, gay a migrující pracovník Infantino chce MS i v KLDR

Pojďme do Kataru.

„Dnes se cítím jako Katařan. Dnes se cítím jako Arab. Dnes se cítím jako gay. Dnes se cítím jako migrující pracovník,“ prohlásil předseda FIFA Gianni Infantino ve svém emotivním projevu před startem MS v Kataru.

„Zejména Evropané a lidé ze západního světa nám v poslední době dávali spoustu lekcí. I já jsem Evropan. A za to, co jsme dělali v posledních třech tisících letech po celém světě, bychom si měli dalších tři tisíce let omlouvat. Až potom můžeme moralizovat,“ řekl Infantino, když kritizoval evropské pokrytectví. 

Ano, i čeští politici, včetně prezidenta Miloše Zemana, hostili nedávno katarského emíra, protože nyní kvůli ruské válce na Ukrajině nutně potřebujeme „jeho“ zkapalněný zemní plyn. Ovšem Infantino, držitel Putinova státního vyznamenání je ten poslední, kdo by měl o nějakém pokrytectví mluvit. 

„Že by Světová fotbalová federace FIFA mířila k nějaké vnitřní obrodě? O tom pochybuji. Podívejte se na Blatterova nástupce Infantina, který přicházel jako pan Čistý, co vrátí vlak FIFA na správnou kolej. Dnes žije v Kataru, jeho dcery tu studují. Před několika lety, když se hrálo mistrovství světa v Rusku, byl pro Infantina největším přítelem zločinec Putin. Velmi se obávám, že ve vrcholných strukturách FIFA je chování ála Blatter nebo Infantino tak zakořeněným jevem, že se brzké změny ve světovém fotbale nedočkáme,“ řekl v rozhovoru pro server Fórum24 fotbalový televizní komentátor Jaromír Bosák. 

Infantino má k oblasti Středního východu má blízké vazby i díky tomu, že jeho manželka (mají spolu čtyři děti) pochází z Libanonu. Podle zjištění švýcarských médií se navíc s rodinou přestěhoval do Kataru a v curyšském sídle své organizace se ukazuje jen zřídka. 

„Jsme globální fotbalová organizace. My jsme fotbal a chceme přitáhnout největší možné množství lidí. Nejsme politická organizace. Proto může každá země pořádat mistrovství světa. Klidně i Severní Korea,“ šokoval v Kataru dále  Infantino. „Osobně jsem se pár let zpátky pokoušel o to, aby se KLDR připojila k Jižní Koreji při pořádání ženského mistrovství světa. Bohužel jsem neuspěl, ale jsem ochoten o tom klidně stokrát jednat, když to pomůže. Chceme tím spojit svět,“ vysvětloval prezident FIFA.

Větší příklad pokrytectví tohoto typu už nelze uvést. Na letních olympijských hrách 2000 v Sydney a 2004 v Aténách byla použita společná korejská vlajka, tvořená modrou siluetou Korejského poloostrova na bílém pozadí, na ZOH 2018 v Jižní Koreji startoval dokonce společný korejský tým hokejistek. Mimochodem dost na sílu. A pomohlo to něčemu? Ani náhodou, jen zbytečná gesta.  

A pan Čistý Infantino? Jak už před časem konstatoval denik.cz, již  po několika měsících v prestižní funkci na něj prasklo, že z účtů FIFA hradil i své osobní potřeby. Naúčtoval si třeba v přepočtu přes 250 tisíc korun za matrace u sebe doma, 200 tisíc korun za přístroj na cvičení a další značné sumy za květiny, praní prádla či smoking. Z peněz federace rovněž platil řidiče pro svou rodinu, zatímco pobýval na pracovních cestách. Šéf FIFA to ustál, stejně jako pozdější aféry, když se nechal opulentně hostit pořadateli šampionátů v Rusku a v Kataru. Následné šetření sice skončilo závěrem, že nedošlo k porušení etického kodexu FIFA, ale například někdejší hvězda německého fotbalu a dlouholetý šéf Bayernu Mnichov Karl-Heinz Rummenigge si postěžoval, že Infantino „porušil své sliby ohledně transparentnosti a demokracie“.

Podle agentury AP vynese letošní mistrovství světa v Kataru fotbalové federaci rekordních 7,5 miliardy dolarů (asi 177 miliard korun), o miliardu dolarů více než předchozí šampionát v Rusku. I proto bude Infantino příští rok při volbách vedení opět jediným kandidátem. Mrtví dělníci ani zákaz piva jeho křeslem neotřesou… Ať žije pokrytectví. A obávám se, že pro současného předsedu bude hlasovat i zástupce FAČR.

Duhová páska zakázána,  nápis oslavující Alláha a Mohameda povolen

Pokrytectví vedení FIFA je vidět i při zákazu duhových pásek, které chtěli kapitáni několika evropských národních týmů v Kataru nosit na podporu práv místních LGBT+ osob. Pánové z FIFA pohrozili v takovém případě udělováním žlutých karet ještě před výkopem. 

V této pokrytecké souvislosti „nezklamal“ ani Jiří Kureš, stále ještě předseda pravidlové komise FAČR. Muž, který v nechvalně známých berbrovských časech dokázal vysvětlit i nevysvětlitelné verdikty „Náčelníkových“ lokajů s píšťalkami a praporky. 

„Kapitánská páska jako taková není v pravidlech definovaná jinak než svým minimálním rozměrem a také barvou, která musí být odlišná od barvy dresu. V tomto kontextu by ale v případě duhové pásky šlo o porušení pravidel, která zamezují propagaci politických, náboženských či jiných názorů. Pokud by se tak dělo prostřednictvím výstroje, byla by vyhodnocena jako nedovolená výstroj. A postupovalo by se podobně jako u jiných typů nedovolené výstroje, což může být například tvrdý obvaz nebo náušnice,“ popsal Seznam Zprávám Jiří Kureš.

Tak určitě. A co třeba státní znaky bývalých socialistických zemích na dresech národních týmů? Co ty rudé hvězdy, které si někteří čs. lední hokejisté přelepovali na MS 1969 ve Stockholmu?  Co ty srpy, kladiva, kružítka apod. na státních vlajkách těchto zemí? To nebyla propagace politických názorů?

Mimochodem jedním z účastníků MS 2022 je i Saúdská Arábie. Ví Jiří Kureš, co je napsáno na její vlajce, která byla v obří velikosti rozprostřena při úterním dopoledním utkání skupiny C s Argentinou? „Není jiného boha než Alláha a Mohamed je jeho prorok.“  Není to náhodou propagace náboženských názorů? 

Malá páska na rukou vadí a náboženské nápisy nikoli? A co kdyby si z některých týmů vzal na sebe kompletně duhový dres? To by možná bylo v pořádku. 

Pokrytectví fotbalových činovníků v přímém přenosu na pokračování.

Ať se konečně pořádně nastavuje, je to správné

Jedna věc se mi ale v Kataru líbí. 

Důsledné nastavování času ztraceného všelijakým zdržováním, zraněními, zásahy VARu, střídáním, občerstvováním, radostí z gólů atd. Třeba v délce deseti minut i více. 

Expert ČT sport Erich Brabec se nad tím při výborném utkání USA-Wales (1:1) podivoval na konci prvního i druhého poločasu. Že prý tolik herních výpadků ve hře nebylo. Samozřejmě, že bylo. Brabcův pohled je pouze ovlivněn dlouholetou hráčskou a trenérskou praxí všemožného zdržování, taktického střídání a natahování hrubého času.  Přitom čistého času se takto, jak ukazují mnohé studie, promrhá ještě mnohem více. 

„Čas ztracený při oslavách gólů, střídáních, zraněních nebo vyloučeních by se měl vždy dohnat. Nechceme, aby v poločase bylo pouze 42 nebo 43 minut aktivní hry,“ uvedl šéf rozhodčích FIFA, známý Ital Pierluigi Collina už před šampionátem.

A já mu za to tleskám. Ostatně prodloužit si o deset minut tak skvělý zápas jako byl pondělní večerní duel skupiny B USA - Wales stálo za to.