Římské provedení Straussovy Elektry
Richard Strauss komponoval operu Elektra roku 1908 – tedy ve svých 44 letech – v době, kdy byl velice uznávaný jako dirigent i skladatel. Svou předchozí, moderně pojatou operou Salome, která vznikla o 3 roky dříve, se zařadil mezi příslušníky hudební avantgardy své doby. Vysíláme v neděli 27.11. v 16:00
Určitá typová podobnost obou námětů vedla nejprve ke skladatelovým pochybnostem – po Salome chtěl vytvořit operu zcela jiného založení, uvažoval dokonce o opeře komické. Skladatel se ke svým úvahám vyjádřil:
„Zpočátku mne strašila myšlenka, že obě látky (Salome a Elektra) mají psychickým obsahem mnoho společného, takže jsem pochyboval, zda budu mít i podruhé gradační sílu, abych i tuto látku vyčerpávajícím způsobem ztvárnil. Avšak postavit toto démonické, extatické řectví proti winckelmannovským řeckým kopiím a goethovské humanitě získalo převahu nad obavami a tak se Elektra stala ještě vyšším stupněm pokud jde o sevřenost výstavby a prudkost gradací …"
Rozhodnutí Richarda Strausse pro volbu námětu nepochybně potvrdilo zhlédnutí scénického provedení geniální dramatické básně Elektra Huga von Hofmannsthala v Deutsches Theater v Berlíně se skvělou představitelkou titulní postavy Gertrudou Eysoldt. Neomylně usoudil, že by to byl skvělý text pro operní ztvárnění a vyzval Hofmannsthala ke spolupráci, na kterou pak navázalo dvacetileté tvůrčí partnerství obou autorů.
Hofmannsthalův text sice sleduje Sofoklovu původní předlohu, ale ve svém zpracování jednotlivých postav a zejména líčení traumatických stavů hlavních protagonistek Elektry a Klytaimestry jde hlouběji. Straussova hudba koresponduje s extatickým charakterem světa afektů – s vyhroceností situací, vyjádřením vášně a démoničnosti. Je svrchovaně expresivní, vyjadřuje širokou škálu lidských emocí, je harmonicky zaostřená a využívá charakteristických motivů. V základu její kolosální zvukovosti stojí obrovský orchestrální aparát. Partitura klade mimořádné nároky na pěvecké sólisty, zejména to platí o titulní roli. Stejně jako v případě jednoaktové Salome i u Elektry si Richard Strauss stanovil podmínku, že dílo musí být provozováno jako solitér - nesmí být při svém inscenování doplněno další operou….
Premiéra Straussovy Elektry se konala 25. ledna 1909 v Drážďanské dvorní opeře, v pražském Národním divadle byla uvedena v dubnu následujícího roku v nastudování Karla Kovařovice.
V záznamu koncertního provedení v Parco della musica v Římě 18.10.2022 zpívají:
Aušrinė Stundytė (Elektra), Elisabet Strid Chrysothemis), Petra Lang (Klytaimestra), Neal Cooper (Aigisthos) a Kostas Smoriginas (Orestes). Sbor a Orchestr Santa Cecilia řídí Sir Antonio Pappano.
Zvukový záznam získal Český rozhlas prostřednictvím Evropské vysílací unie.
