Pokud si nyní pochutnáváte na jablku z většího obchodu, ne toho farmářského, počítejte s tím, že jste se nejspíš zakousli do loňské úrody. Plody z té letošní se ve většině případů přesunuly do ovocnářských skladů. Jablka z roku 2022 se dostanou na pulty hlavně až příští rok.
Uložit, vychladit. Do ceny se energie nepromítnou
„Část letošní sklizně zůstala na stromech. Jedná se jak o jablka určená ke konzumaci, tak o surovinu k dalšímu zpracování,“ říká Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie České republiky. Důvod, proč jablka zůstala v sadech, tkví například ve vysokých cenách energií. Ovoce se totiž po sklizení přesouvá do boxů a chlazených skladišť.
„Chladí se na jeden stupeň Celsia a to jsou další posklizňové náklady pěstitelů, které je při současných cenách elektřiny a plynu dostávají do složité situace,“ vysvětluje Ludvík. Obchodní řetězce navíc platí velkým i malým ovocnářům nízké ceny, případně raději dovážejí levnou polskou produkci. Šanci započítat proto cenu za chlazení do ceny ovoce nemají pěstitelé velkou. Přiznávají, že jsou v sevření obchodníků, kteří mají jednoznačně navrch.
Jablečná válkaPřibližně polovinu jablečného dovozu do Česka tvořila v roce 2021 jablka z Polska. Letos je nápor tohoto ovoce od našich severních sousedů ještě silnější. Důvodem není nadúroda jablek, ale především skutečnost, že polští ovocnáři přišli kvůli válce o běloruský a ruský trh, kam v minulosti směrovali část své produkce. Také proto je v současnosti na celém evropském jablkovém trhu této komodity nadbytek. |
Aktuální „výrobní“ cena jablek se u nás pohybuje kolem 14 korun, na pultech je najdete v průměru za 33 korun. Letos dokonce dostávají pěstitelé za své produkty od obchodníků méně než loni.
Kuřata potřebují teplo
Slepice určená pouze ke snášení vajec si ve svém relativně krátkém životě vystačí i přes zimu s teplem, kterým si „zadýchá“ v hale. Ale slepice chované na maso už potřebují dvacet až dvaadvacet stupňů tepla. Jednodenní kuřata se bez 36 stupňů Celsia neobejdou. „Drůbežáři topí v halách většinou lehkými topnými oleji nebo zemním plynem – a to se nyní na provozních nákladech výrazně projevuje,“ připomíná Zdeněk Mlázovský, místopředseda České drůbežářské unie. Naši chovatelé jsou pod tlakem nejen vysokých cen energií, ale i nerovných dotačních politik v jednotlivých státech Evropské unie.
Kvůli ptačí chřipce v některých západoevropských státech došlo k vybití asi deseti milionů nosnic, což vede k momentálnímu nedostatku vajec na evropském trhu. Tím pádem i k vyšší ceně. „Obchody mají obvykle stoprocentní přirážku k výkupní ceně, pokud nasadí nízké ceny, třeba tři koruny za kus, a lidé se o plata v obchodě perou, prodávají je vědomě pod nákupní cenou, která může být třeba pět korun,“ komentuje marketingové metody obchodníků při lákání zákazníků Mlázovský.
Evropa zlevňuje, Česko zdražuje
Zatímco cena mléka v západní Evropě jde nyní spíše dolů, Česko zažívá zdražování. „Vykupuje se za něco málo přes dvanáct korun, v obchodech je pak polotučné mléko i za cenu kolem třiceti korun,“ říká Josef Diviš, předseda Svazu chovatelů holštýnského skotu.
Přesto se domácím výrobcům mléka vyplatí prodat například do Německa, kde zhodnotí mléko ještě o korunu nebo dvě.
