Se sexuální výchovou je vhodné začít v předškolním věku, říká popularizátorka medicíny Jana Martincová

MUDr. Jana Martincová nešla klasickou lékařskou cestou, rozhodla se raději předávat lidem zábavnou a naučnou formou důležité informace o zdraví a výchově. I díky synovi s ADHD se pustila do psaní vzdělávacích knih, založila matkami a lékaři oceňovaný portál Babyonline.cz a pravidelně školí širokou veřejnost. Jaké zajímavosti najdete v jejích knihách vy nebo vaše děti?

Označují vás za popularizátorku medicíny, v čem to tkví?
Přiznám se, že takto mě označilo moje okolí, mně se označení zalíbilo a od té doby je používám. V poslední době jsem hlavně popularizátorkou sexuální výchovy v kruhu rodinném, ale i předškolní přípravy. Snažím se přiblížit odborná témata z oblasti medicíny laikům srozumitelným způsobem. Nejtěžšímu publiku jsme v tomto čelili právě u sexuální výchovy – šlo o dospívající. Věk čtenářů se stále snižuje, dnes je od 10 (někdy i 9) let zhruba do 14. Když se obě knihy v poměrně krátké době staly bestsellerem, opravdu nás to hodně potěšilo a motivovalo k další práci. A to jsme výhradně prodáváni v online prostředí, protože cenová politika distribuce činí naše knížky v kamenných obchodech nekonkurenceschopné.

Jak jste se ke svému zaměření dostala?
Úplnou náhodou, bylo to osudové. Poprvé jsem musela změnit směřování po absolvování medicíny. Hlavní podmínkou pro získání místa v nemocnici bylo totiž to, zda máte babičku na hlídání budoucích dětí. Tu já už neměla, tak jsem zrušila účast na konkurzu a hledala, kde jinde bych se mohla s medicínou uplatnit. Nabízela se práce ve farmaceutické firmě, kde jsem se od počátku dostala ke zdravotnickému vzdělávání odborné i laické veřejnosti. Dnes to zní absurdně, že někdo nenašel místo v praxi, ale nás vystudovaných mediků byl v roce 1995 opravdu nadbytek.

Podruhé jsem se ocitla na křižovatce po narození syna, u kterého se potvrdilo ADHD. To se psal rok 2004. O praktických stránkách péče o dítě, zvláště pak hyperaktivního, se na medicíně neučí. A tehdy jsem si uvědomila, že nemohu 3× denně volat svému pediatrovi s dotazy. Že si budu muset založit nějaký svůj vlastní kvalitní zdroj informací. Tak vznikl náš první produkt, portál Babyonline.cz. Z mé vlastní potřeby.

Napsala jste několik zajímavých knih o zdraví, dospívání i těhotenství. Můžete je čtenářům přiblížit?Knížky vznikly vždy s týmem odborníků a také z rodinné potřeby – chtěla jsem posunout ve vývoji hyperaktivního syna, ve kterém jsem viděla větší potenciál než jeho okolí. Neměla jsem tušení, že to, co děláme s láskou a perfekcionismem mně vlastním, bude stálicí ve vzdělávacím procesu nejen rodin, ale postupně i školek, center nadání a nultých ročníků škol. To teď mluvím o knížce Předškolákovy týdeníčky. Je ovšem pravda, že se nejednalo o nějaký byznys projekt, známí si ťukali na čelo, proč to dělám. Týdeníčky vznikly z mé obavy ze synova nástupu do školy, kdy jsem měla zpětnou vazbu u dcery a viděla, co jsem všechno musela dohánět díky absenci kvalitní, komplexní a systematicky vedené předškolní přípravy. Po doprodání prvního vydání jsem dokonce uvažovala, zda je vydat znovu. Dnes se podle nich připravovalo již přes 20 tisíc dětí.

V té době vznikla i první sexuální výchova, kdy si mě syn vzal na slovíčko a u jeho nejtěžší otázky, jak se tatínkova buněčka dostane mamince do bříška, jsem zjistila, že chybí vhodný obrázek a vůbec pomocník pro rodiče v tomto tématu. Tak jsem náš rozhovor s tehdy 5letým synem, příběh lásky dvou lidí, sepsala. Syn si jej dobrého půl roku prohlížel snad každý den, než jej téma zase na chvíli opustilo.

To ale rozhodně není všechno…
Sexuální výchova pro náctileté vznikla, když byly děti v pubertě a viděla jsem, že mají spoustu otázek. Jednak těch mně přímo položených, ale snad ještě více těch, které neumí rodiči sdělit. Nebo možná už ani nechtějí. Proto byly knížky ideální variantou.

A právě teď jsem si splnila i svůj sen. Miluji přísloví, která u nás doma hodně rezonovala. Kdysi jsme s nimi vydali kalendář, ale mým snem byla kniha. Podařilo se mi najít úžasnou slečnu, která studuje animace, vznikly neskutečně humorné obrázky, u nich je říkanka, objasnění přísloví a interaktivní úkol. Vše v knížce Přísloví a hříčky pro chytré hlavičky. Zůstává ještě prostor pro nakreslení si vlastního obrázku dítětem, takže mu pak rodič může knížku schovat na památku. Jako dárek přidáváme pexeso s příslovími a máme neskutečně pozitivní ohlasy, jak rodina strávila s Příslovími i více než 2 hodiny společného času.

Váš syn se pustil do osvěty v sexuální výchově s vámi na webu sexualnivychova.cz. Proč je to důležité téma?
Je to jedna z oblastí všeobecného vzdělání, o které by se mělo dítě dozvědět primárně v rodině. Rodiče jsou zodpovědní za to, s čím své děti „posílají“ do života, s jakými znalostmi v oblasti sexuální výchovy. I přes širokou dostupnost informací je stále komunikace na toto téma mezi rodičem a dítětem problém. Stále se setkávám s názory, zejména tatínků, že si na to dítě má přijít samo. Vůbec si neuvědomují, kde pak to dítě bude odpovědi na své otázky hledat, na co a na koho tam narazí. O tom je ostatně náš průzkum, který jsme vedly s kolegyní sexuoložkou, paní primářkou Petrou Sejbalovou z FN Brno na téma Děti ohrožené pornografií a online sexuálními agresory (jeho výsledky najdete na webu babyonline.cz). Výsledky bohužel do Pozitivních zpráv nepatří. Ani 2 roky po ventilování výsledků průzkumu a kazuistik, tedy příběhů z ordinace kolegyně, s rodiči řádně nepohnulo. Klesá nejen počet rodičů, kteří se věnují sexuální výchově (15 %), ale i těch, kteří se s dětmi připravují do školy (29 %), přitom ta příprava zabere, alespoň ta naše, 5 minut 4× týdně.

Syn je ukázkou toho, jak vypadá již od školkového věku „sexuálně“ poučené dítě. Nemá sebemenší problém o tématu mluvit či jej zpracovat. Proto také vymyslel zábavnou formu, která je mladistvým blízká – web, na kterém si informace, které potřebují, dohledají sami.

Váš portál Babyonline.cz je asi všem matkám dobře známý. Jak se liší od jiných mateřských webů?
To by vám asi nejlépe objasnili lékaři, kteří nás doporučují maminkám jako kvalitní zdroj informací. Ale upřímně bych je názvy ostatních komunitních webů raději nedráždila. (smích) Nás berou tak, jak se prezentujeme, tedy jako odborně garantovaný rodičovský portál, kde za každým odborným textem stojí specialista z klinické praxe.

Připomněla jste mi jednu historku, kdy mě oslovil jeden ze dvou „odlišných“ webů, jestli bych z těch odborných článků psaných lékaři mohla dát proklik na jejich texty. Napsala jsem jim slušně, ať se nezlobí, ale že to bohužel není možné, abych směřovala naše uživatelky z kvalitního textu, přímo sepsaného lékařem, který s problematikou denně přichází do kontaktu, na jejich, který nejen že nemá uvedeného autora, ale ani nevíme, jak vznikl. Byla jsem tehdy před těmi více než 7 lety ujištěna, že brzy ty jejich texty mít autora budou. Nemají je dodnes.

Propagujete pozitivní životní styl. Jak ho může člověk dosáhnout?
K tomu jsem přišla tak trochu jako slepý k houslím. (smích) Je to rodová vlastnost, asi to máme v genech. Na mého tatínka všichni vzpomínají jako na člověka, se kterým byla velká legrace. Byl optimistou, stále v dobré náladě, pozitivně myslící. Stejně jako on vidím sklenici s polovinou nápoje jako poloplnou a i v naprosto bezvýchodné situaci se snažím najít příležitost. Jsem váha, takže nemám ráda konflikty a potřebuji si udržovat rovnováhu. Snažím se mozek zaměstnat smysluplnými věcmi, i když zrovna to moje zdravotnické vzdělávání není tak finančně lukrativní jako místo ve farma firmě, ale vrátí se mi to 100× právě v té psychice. Díky podnikání, které jsem mimochodem nikdy nezamýšlela dělat, už vůbec ne zakládat vydavatelství, jsem se dostala k neskutečně zajímavým činnostem i lidem. Jsem za to svému osudu nesmírně vděčná. Velmi mě vše posunulo a stále posouvá.

Medailonek

MUDr. Jana Martincová je matkou dvou dnes již dospělých dětí, lékařkou, a hlavně autorkou knih a projektů zdravotnického vzdělávání veřejnosti. Její vydavatelství se zaměřuje na knihy od těhotenství až po pubertu, o zdravém životním stylu, pro ženy po 40, o sexuální výchově nebo prevenci. Na svém webu také sdílí naučná videa. K projektu popularizace sexuální výchovy mezi mladistvými se přidal i její syn a vytvořil web sexualnivychova.cz.