Jednoho Tomáše nahradil v týmu prvoligové Dukly Jihlava druhý. Zkušený hokejový matador Tomáš Čachotský už nějakou dobu vypomáhá extraligovým Českým Budějovicím, které jsou s jeho výkony náramně spokojené. Jenomže jihlavskému A týmu by se zkušený forvard v současné době také moc hodil.
Přesto udělalo vedení Dukly vstřícný krok a svého dlouholetého lídra Motoru ještě ponechalo. Ovšem jen za předpokladu, že Jihočeši stáhnou z Litoměřic šikovného Tomáše Chlubnu a pošlou ho na Vysočinu jako náhradu za Čachotského. Ostatně i proto, že jde stejně o jihlavského odchovance.
„Musím přiznat, že jsem už nějakou dobu tušil, že se právě tohle stane,“ svěřil se dvacetiletý Chlubna. „Do té doby jsem hrál hlavně v Litoměřicích, a musím říct, že jsem tam byl spokojený. Teď jsem se ale přesunul do Jihlavy a do Litoměřic poslaly Budějovice někoho jiného.“
Máte konkrétní informace o tom, jak dlouho by tahle rošáda měla trvat?
Co jsem se dozvěděl, tak snad do další reprezentační pauzy. A pak se bude jednat, jak dál. Každopádně platí, že dokud Tomáš bude hrát za Budějovice, já zůstanu v Jihlavě.
Zatím jste stihl odehrát jeden zápas, který ovšem výsledkově nedopadl. Jak byste ohodnotil souboj s Přerovem, v němž Dukla prohrála těsně 1:2?
Za mě to byl docela dobře odehraný zápas, jen škoda, že jsme za něj nabyli odměněni aspoň nějakým bodem. Ale nedá se nic dělat. I já jsem mohl nějaký ten gól dát, bohužel mi to tam nespadlo.
Tomáš Čachotský
Přitom když jste hrával v dresu Litoměřic proti Dukle, tak se vám většinou střelecky dařilo...
Jo, o motivaci jsem měl proti Jihlavě vždycky postaráno. (usmívá se) Ale teď už jsme zase na stejné lodi, znovu bojuju za Duklu a musíme se ji s kluky pokusit dostat do první šestky.
Bylo těžké přehodit výhybku a začít hrát jiný styl, nebo se ten jihlavský od litoměřického až tolik neliší?
Ale liší, a dost! Jenže od doby, co jsem z Jihlavy před loňskou sezonou odešel, se ten duklácký moc nezměnil, takže se snad rychle přizpůsobím.
Trenéři vás dali v prvním utkání dohromady s Patrikem Miškářem a Otakarem Šikem. Jak se vám s nimi hrálo? Oba jsou to také mladí šikovní hokejisté...
Máte pravdu, jsou moc šikovní, což v první lize od začátku dokazují. A já se teď budu snažit, aby nám to společně fungovalo. Otakara znám z mládežnického nároďáku a Patrika jsem potkal, když byl loni pár dnů v Litoměřicích.
Zvykat si ovšem budete muset nejen na docela nové spoluhráče, ale také na neustálé cestování, protože Dukla i svoje domácí zápasy hraje na cizím ledě v Pelhřimově, případně v Jindřichově Hradci...
Zrovna v sobotu jsme si o tom psali s Čagim (Čachotským), že je to fakt těžké. Místo pohody před domácím zápasem, kdy se můžete jít domů třeba vyspat, musíte balit. Je to nepříjemné. Na druhou stranu, všichni o tom víme, takže se s tou situací musíme umět porvat. Nevymlouvat se!
Jak na vaši výměnu reagovala rodina? Tatínek, bývalý skvělý útočník, to teď bude mít na vaše utkání podstatně blíž...
Do Litoměřic nejezdil, koukal na zápas přes internet, takže ano, teď to bude mít nejen on, ale celá rodina a kamarádi poměrně blízko. Naopak přes Hokejku TV teď na mě bude pro změnu nějakou dobu koukat přítelkyně.
Po porážce s Přerovem byl tatínek přísný, nebo shovívavý, vzhledem k tomu, že šlo o vaše první utkání po návratu?
Musím říct, že mě docela pochválil, což jsem nečekal a vážím si toho. Ale bohužel to bylo k ničemu, když jsme nezískali ani bod.
