Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Čtyřdenní pracovní týden: Které země jej přijaly a jaké mají výsledky?

6 minut radosti
Ilustrační foto: Pixabay

V posledních dvou letech se opět rozpoutaly diskuze ohledně čtyřdenního pracovního týdne. Pracovníci a zaměstnavatelé během této doby výrazně přehodnotili důležitost flexibility na pracovišti a potřebu kratšího pracovního týdne, píše server Euro News.

Myšlenka je jednoduchá – zaměstnanci by pracovali čtyři dny v týdnu, dostávali by stejnou mzdu a získali stejné benefity, za což by na oplátku odvedli stejné výkony za kratší dobu.

Zastánci čtyřdenního pracovního týdne, který je propagován jako budoucnost produktivity zaměstnanců a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, naznačují, že po zavedení tohoto konceptu se zvýší spokojenost pracovníků a tím i produktivita. Odbory v celé Evropě vyzývají vlády, aby čtyřdenní pracovní týden zavedly. Které země tuto myšlenku zatím přijaly a jaké mají výsledky?

Belgie zavádí čtyřdenní pracovní týden pro zaměstnance, kteří si to přejí

V únoru získali belgičtí zaměstnanci právo pracovat pouze čtyři dny namísto obvyklých pěti, a to bez ztráty platu. Návrh zákona vstoupil v platnost 21. listopadu a umožnil zaměstnancům rozhodnout se, zda budou pracovat čtyři nebo pět dní v týdnu. To neznamená, že budou vykonávat méně práce, ale pouze to, že se zkrátí pracovní doba. Premiér Belgie uvedl, že cílem tohoto zákona je umožnit lidem a firmám větší svobodu, co se délky pracovní doby týče. Zároveň dodává, že by změna mohla umožnit belgickému trhu práce větší flexibilitu, navíc usnadní lidem skloubení rodinného života s kariérou.

Vyhlídka na čtyřdenní pracovní týden však není lákavá pro všechny. Někteří pracovníci, například ti ve směnném provozu, z podstaty věci podobné flexibility dosáhnout nemohou.

Zkouška ve Spojeném království byla mimořádně úspěšná

Společnosti ve Spojeném království, které čtyřdenní pracovní týden úspěšně testovaly po dobu šesti měsíců, nyní plánují, že tento experiment změní na trvalý stav. Projekt probíhal pod záštitou organizace 4 Day Week Global, která se o zkrácení pracovního týdne snaží dlouhodobě.

Do šestiměsíčního programu, který byl zahájen 6. června, se zapojily desítky společností. Kromě dopadu kratší pracovní doby na produktivitu podniků a blahobyt zaměstnanců zkoumaly také dopad na životní prostředí.

Skotsko a Wales se připojí k rostoucímu globálnímu hnutí

Ve Skotsku má vládní proces týkající se zkrácení pracovního týdne začít v roce 2023. Rozhodnutí je vyvrcholením předvolebního slibu, který dala vládní Skotská národní strana (SNP). Pracovníkům se sníží pracovní doba o 20 procent, plat jim ale zůstane stejný. SNP podpoří zúčastněné společnosti částkou přibližně 10 milionů liber (11,8 milionu eur).

Island: Jedna z prvních zemí s čtyřdenním pracovním týdnem

V letech 2015 až 2019 Island provedl největší pilotní projekt na světě s 35 až 36hodinovým pracovním týdnem (zkráceným z tradičních 40 hodin). Testovací fáze se zúčastnilo asi 2 500 lidí. Pro zajištění kontroly kvality byly výsledky analyzovány britským projektem Autonomy a islandskou neziskovou Asociací pro udržitelnost a demokracii (ALDA). Pilotní projekt označili výzkumníci za úspěch.

Jedním z výsledků nového nastavení byl fakt, že se snížil stres pracovníků, objevovalo se méně případů syndromu vyhoření a došlo ke zlepšení rovnováhy mezi životem a prací. Ne ve všech zemích však byl model podobně úspěšný.

Smíšené pocity Švédska

Ve Švédsku byl v roce 2015 testován čtyřdenní pracovní týden s plnou mzdou. Vedl však ke smíšeným výsledkům.

Původní návrh obnášel šestihodinové pracovní dny místo osmihodinových bez ztráty mzdy, ale ne všichni s touto myšlenkou souhlasili. Některé politické strany uvedly, že by tato změna byla příliš nákladná.

Ilustrační foto: Pixabay

Finsko čtyřdenní pracovní týden nezavedlo

Začátkem tohoto roku se Finsko dostalo do mezinárodních titulků poté, co údajně dramaticky zkrátilo pracovní dobu. Finská vláda prý chtěla zavést čtyřdenní pracovní týden a šestihodinové pracovní dny. Ukázalo se však, že šlo o falešné zprávy, které pak vláda musela uvést na pravou míru.

Současná premiérka Sanna Marinová o nápadu tweetovala v srpnu 2019, nakonec ale nebyl zařazen do vládního programu.

Německé start-upy experimentují s kratším pracovním týdnem

Německo je příkladem země s jedním z nejkratších průměrných pracovních týdnů v Evropě. Podle Světového ekonomického fóra (WEF) činí průměrný pracovní týden v Německu 34,2 hodiny.

Odbory přesto požadují další zkrácení pracovní doby. Minulý rok IG Metall, největší odborový svaz v zemi, vyzval ke zkrácení pracovních týdnů s tím, že to pomůže udržet pracovní místa a firmy se vyhnou propouštění.

Zda bude takové opatření realizováno nebo se o něm bude diskutovat, se však teprve uvidí. S kratším pracovním týdnem zatím experimentují hlavně menší start-upy.

Španělsko zahájí zkušební fázi

Španělsko také následuje své evropské sousedy, momentálně se tam totiž vyjednává zahájení pilotního programu čtyřdenního pracovního týdne pro společnosti, které se o tuto možnost zajímají a chtějí si to vyzkoušet. Asi 6 000 zaměstnanců dvou stovek malých a středních firem si bude moct dočasně prodloužit víkend o jeden den, a to beze změny pobírané mzdy. Tato zkušební fáze má trvat minimálně jeden rok, ale zatím není jasné, kdy začne.

Celkově se zdá, že se čtyřdenní pracovní týden pomalu prosazuje po celé Evropě, ale zda vlády tuto myšlenku definitivně přijmou, se teprve uvidí. Je však jasné, že se jedná o možnost, která má své zastánce jak v řadách zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů.

Zdroj: Euro News

Související články

Zaručeně zlepší den

Vědci se chtějí inspirovat mravenci při léčení lidí

Zatočte s těžkou alergií pomocí léku na astma

Kosmetický paradox. Pochází červená rtěnka z Íránu?

Evropským stromem roku je 200 let starý dub v Polsku, Česko má 5. místo

Inspirativní rozhovor

České myšlení se mění, lidé řeší udržitelnost – a to je dobře, říká Cyril Klepek z digitálního odpadového tržitě Cyrkl

České myšlení se mění, lidé řeší udržitelnost – a to je dobře, říká Cyril Klepek z digitálního odpadového tržitě Cyrkl

Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Naučte se ovládat své sny. Užijte si třeba románek s celebritou

Inspirace z knihovny: Naučte se ovládat své sny. Užijte si třeba románek s celebritou

Platí, že ve snech je možné cokoliv. Proč je tedy nezačít kontrolovat? Díky osvojení této…