Francouzská bageta je nově kulturním dědictvím UNESCO. Na seznam se dostal i kubánský rum
Francouzská bageta, tradiční pečivo z bílé mouky, se dostala na seznam kulturního dědictví UNESCO. O zápisu metody její výroby a s ní spojené kultury ve středu v Rabatu rozhodl Mezivládní výbor pro ochranu nehmotného kulturního dědictví. O výsledcích informovala organizace na twitteru. Kromě bagety se na seznam dostala také tradiční výroba kubánského rumu či severokorejské nudlové polévky, korejský tanec masek nebo japonský tanec furjú odori.
„Je to uznání pro komunitu řemeslných pekařů... Bageta je mouka, voda, sůl, droždí a řemeslné know-how,“ uvedl v prohlášení Dominique Anract, předseda Národní konfederace francouzských pekáren a cukráren.
Spotřeba baget ve Francii postupně klesá, přesto se jich denně upeče přibližně 12 milionů, píše AFP. Klesá také počet řemeslných pekáren, které dodržují tradiční postup výroby tohoto francouzského pečiva.
Ještě v roce jich bylo 55 000, dnes už je řemeslných pekáren jen asi 35 000. Zápis na seznam UNESCO je důležitý právě pro uchování tradic, domnívají se pekaři i politici, kteří bagetu v roce 2021 na prestižní seznam nominovali.
Francouzský název baguette znamená také hůlka. Nominaci tradičního pečiva podpořil i prezident Emmanuel Macron, který bagetu označil za „250 gramů kouzel a dokonalosti“.
Bageta, která je dnes symbolem Francie po celém světě, je ústřední součástí francouzského jídelníčku již nejméně sto let a o jejím původu koluje několik pověstí.
Podle jedné z nich ji vymysleli pekaři Napoleona Bonaparta, aby se jeho vojákům pečivo lépe nosilo. Podle jiné legendy bagetu vynalezl rakouský pekař August Zang, píše agentura Reuters.
‚Je to pro nás velkou ctí‘
Na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO se ve středu kromě francouzské bagety dostala také tradiční výroba kubánského rumu či severokorejské nudlové polévky, tradiční korejský tanec masek či japonský tanec furjú odori.
Nechceme, aby tradice zanikla, říká muzeolog o zapsání vorařství na seznam UNESCO
Číst článek
„Uznání tradiční výroby rumu a znalosti kubánských mistrů je pro nás velkou ctí,“ komentoval zápis agentuře AFP jeden z kubánský mistrů výroby rumu Asbel Morales.
Více než 155 let a osm generací si předávalo znalosti přípravy tohoto nápoje. Tento lehký rum se 40 procenty alkoholu se získává ze třtinového sirupu nebo melasy, uvedla AFP.
„Je to forma způsobu života, která zahrnuje etický kodex, respekt ke kultuře kubánského rumu, jeho historii a osvědčeným postupům, které přesahují značky i trh,“ píše se v kubánské návrhu k UNESCO.
Výbor tento týden posuzuje 46 návrhů na zařazení na seznamu nehmotného kulturního dědictví, včetně společného návrhu Česka a dalších pěti států na zařazení vorařství do tohoto seznamu. O této nominaci se rozhodne ve čtvrtek.
Mezi návrhy je například i žádost několika zemí, včetně Slovenska, o zápis chovu plemene koní lipicán, Srbsko zažádalo o zápis tradiční výroby pálenky šljivovica a několik blízkovýchodních zemí chce společně uspět se zapsáním pěstování datlovníku.
