Zatímco Evropská unie zavádí pravidla, která ženou sociální sítě k zodpovědnosti za jejich vlastní obsah, síť Twitter se pod svým novým majitelem vydala opačným směrem. Jedním z takových kroků se stalo nejprve zmenšení a o nedlouho později úplné rozpuštění bruselské pobočky Twitteru, což omezuje schopnost sítě plnit nová pravidla.
Právě to zvířilo již tak živé očekávání, zda a jaký vliv převzetí vlastnictví Twitteru nejbohatším mužem planety Elonem Muskem bude mít na fungování této sítě. Role Twitteru totiž spočívá nikoliv v tom být prostředek zábavy, ale informací. To platí pro politiky, novináře nebo aktivisty z celého světa, ale ještě důrazněji pro ty z Evropské unie.
„Twitter byl (…) politickým komunikačním kanálem č. 1 pro evropskou bublinu,“ okomentoval pro server Politico zakladatel a CEO ZN Consulting specializující se na digitální komunikaci v Bruselu Philip Weiss.
To vyplývá i z žebříčku nejvlivnějších zdrojů informací v EU, kam se na osmém místě zařadila právě sociální síť s modrým ptáčkem – hned za síť serverů EURACTIV na sedmém místě.
„Znepokojuje mě zpráva o propuštění velkého množství zaměstnanců Twitteru v Evropě,“ napsala na této síti eurokomisařka Věra Jourová. „Pokud chcete účinně odhalit dezinformace a propagandu a podniknout kroky proti nim, vyžaduje to zdroje. Zejména v kontextu ruské dezinformační války,“ dodala.
Není to tak jednoduché, jak si představovali
Zda je však nutné převzetí Twitteru vnímat a priori jako hrozbu, zatím není zcela jasné.
„Zdá se, že Elon Musk měl jiná očekávání, co a jak zvládne udělat, a u některých kroků se zase musel vrátit zpět, takže zatím bych nepanikařila,“ popsala pro server EURACTIV.cz Alice Němcová Tejkalová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
K takovým krokům patří například zpoplatnění tzv. blue-check, tedy ověření, zda se jedná o skutečný profil veřejně známé osoby nebo společnosti. Jejím hlavním účelem přitom bylo odlišit ověřené zdroje nebo osoby od těch neověřených – nově by se však namísto „prověrky“ stačilo pouze stát předplatitelem.
„Situace kolem placeného ověřování není tak jednoduchá, jak si ji v Twitteru představovali,“ zhodnotila Němcová Tejkalová. To potvrzuje vyjádření bývalého vedoucího oddělení bezpečnosti Twitteru Yoela Rotha, který se stejně jako někteří jiní zaměstnanci rozhodl Twitter opustit.
On a další kolegové se podle informací serveru CNN pokusili Muska varovat před „očividnými“ problémy v jeho plánu nabídnout blue-check každému uživateli, který platí osm dolarů měsíčně. Po zavedení této platby došlo k vlně nových podvodnických účtů vydávajících se za hlavní značky, sportovce a další ověřené uživatele, což Twitter brzy přimělo tuto funkci pozastavit. „Vymklo se to z rukou přesně tak, jak jsme čekali,“ uvedl Roth.
Méně zaměstnanců, méně kontroly nad obsahem
Dalším ze zdrojů obav o budoucí podobu sítě je i výrazné omezení počtu zaměstnanců Twitteru. Ten se snížil zhruba na polovinu svých původních 7 500 pracovníků – část se jich jako Roth rozhodla odejít dobrovolně, část byla propuštěna.
Před škrty zaměstnával Twitter v Dublinu asi 500 lidí, kde – stejně jako pro mnoho dalších technologických gigantů – sídlí irská komise pro ochranu osobních údajů, tzv. DPC (The Data Protection Commission), která je hlavním regulátorem ochrany soukromí platformy sociálních médií v rámci EU.
To může mít vliv zejména na moderování obsahu sociální sítě, tedy rozhodování o tom, co na síti zůstane, a co naopak bude odstraněno. Přestože je tento systém filtrace obsahu do jisté míry automatizovaný, může propouštění podle Němcové Tejkalové znamenat riziko. Filtrem Twitteru by tak mohly například snáze procházet diskuze falešných účtů.
Budoucí vývoj ale bude záležet také na samotných uživatelích. Ti, pokud začnou být s podobou sítě a zobrazovaným obsahem nespokojení, se mohou postupně přesouvat jinam. A spolu s nimi i potencionální inzerenti.
„Je možné, že situace bude pro Twitter z ekonomického hlediska – když tam lidé nebudou chtít zůstávat v nemoderovaném prostředí – tak problematická, že se postupně začnou najímat další zaměstnanci,“ dodala Němcová Tejkalová.
V důsledku nižšího množství zaměstnanců se síť s některými problémy potýkala. „Uživatelé si už mohli všimnout pro mě poměrně vtipných situací jako přechodné ztráty schopnosti sítě moderovat obsah, což vedlo třeba k nahrávání celých filmů. Temnější problém pak ale je, kdo má přístup k jakým datům – a jestli jste jako uživatel Twitteru v bezpečí,“ popsal europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti, Zelení/ESA).
Twitter jako trenažér pro DSA
Rozpuštění bruselské pobočky Twitteru, ke kterému došlo minulý týden, přitom představuje i omezení i v ohledu komunikace mezi samotnou platformou a EU.
„Vliv na komunikaci s platformou to bude mít samozřejmě dost zásadní,“ uvedl Peksa. „Poslední týdny jsou skutečně turbulentní, měli jsme i krátké momenty, kdy Twitter neměl žádné komunikační oddělení,“ popsal europoslanec.
Spolupráce a komunikace přitom podle Peksy například zajišťuje, že Twitter funguje v souladu s evropskými pravidly – třeba těmi na ochranu soukromí.
Minulý měsíc ještě navíc vstoupil v platnost zákon o digitálních službách, tzv. DSA (Digital Services Act). Ten umožňuje úřadům, aby digitálním společnostem jako Twitter nařídily odstranění nelegálního obsahu na základě práva EU a vnitrostátního práva. Nařizuje také, aby platformy kontrolovaly obsah nahlášený svými uživateli, ale také aby vysvětlovaly případné smazání obsahu.
Přestože Elon Musk sám při formování tohoto zákona vystoupil ve videu komisaře Thierryho Bretona, ve kterém vyjadřuje souhlas s pravidly DSA, v praxi se to zatím neosvědčuje.
Today @elonmusk and I wanted to share a quick message with you on platform regulation 🇪🇺#DSA pic.twitter.com/nvP5FEXECY
— Thierry Breton (@ThierryBreton) May 9, 2022
Právě Twitter by se tak podle dánské europoslankyně Christely Schaldemoseové mohl stát „trenažérem“ pro DSA. „Pokud EU nezajistí, aby pravidla DSA platila pro Twitter, pak by to bylo selhání,“ uvedla pro Reuters. „Doufám a očekávám, že Komise bude jednat rychle a rozhodně,“ dodala.
Kdy to však bude, zatím není v europarlamentu úplně jasné. „Nerad bych zároveň z pozice politika říkal, jak mají konat přezkumné orgány. Máme nastavená pravidla, naši kolegové na příslušných úřadech musí vyhodnotit, jestli byla porušena, nebo ne, a pak případně konat. Nerad bych někoho postrkoval,“ uvedl Peksa.
Pokud přestanou fungovat chráněné tweety, utíkejte
EU i její tweetující obyvatelé by tak nyní měli sledovat, jak se síť bude vyvíjet. Jedním z varovných signálů, kdy by měla veřejnost i regulátoři zpozornět, by podle Němcové Tejkalové byl výraznější nárůst dezinformačních a nenávist šířících účtů bez regulace. „Takové toxické prostředí je něčím, v čem není zdravé setrvávat. Ale doufám, že k tomu nedojde,“ myslí si.
Důležité je také sledování klíčových bezpečnostních funkcí, jako je ztlumení, blokování a funkci soukromého účtu, tzv. chráněné tweety. Právě ty mohou být včasnými varovnými signály, že se platforma může rozpadat, varoval uživatele Twitteru Yoel Roth prostřednictvím CCN. „Pokud chráněné tweety přestanou fungovat, utíkejte,“ řekl.
Lidé proto začínají vyhledávat alternativní platformy, nejčastěji zřejmě Mastodon.
„Uživatelsky je (tato platforma) podobná Twitteru, na rozdíl od něj je decentralizovaná. Data tedy nedrží jeden excentrický miliardář, ale jsou rozdělena mezi více nezávislých poskytovatelů, podobně jako je tomu u e-mailu. To chrání síť jako celek před problémy, které má teď Twitter,“ popsal Peksa.
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Mikuláše Peksy (skupina Zelení / Evropská svobodná aliance v Evropském parlamentu). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.