Fond obnovy, se kterým přišla Evropská unie, aby oživila evropské ekonomiky po koronavirové krizi, státům nenabízí jen dotace, ale i půjčky, a to konkrétně z tzv. nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Česko o takovou půjčku zájem má. Zda si další miliardy z EU půjčí, má rozhodnout do konce roku vláda.
Z fondu obnovy má Česko k dispozici asi 180 miliard korun, na co je využije už si stanovilo v tzv. národním plánu obnovy. Jde o prostředky na investice a reformy. Tuzemsko je hodlá vynaložit na šest oblastí – digitalizaci, infrastrukturu, vzdělávání, podporu podnikání, výzkum a zdraví.
Kromě miliard v dotacích může Česko ze speciálního pokrizového nástroje získat také půjčku, a to až ve výši 350 miliard korun. Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka, v jehož kabinetu vznikaly o půjčce první podklady pro vládu, je to příležitost, jak zafinancovat ozelenění české ekonomiky. A navíc příležitost výhodná, a to díky parametrům půjčky z evropských prostředků.
„Ta půjčka má velmi výhodné parametry – splatnost až 30 let a velmi nízkou úrokovou sazbu ve srovnání s tím, za kolik si dnes půjčuje většina zemí EU,“ popsal v říjnu novinářům ministr.
S tím souhlasí i ekonomický poradce České spořitelny Petr Zahradník. Podle něj je výhodnost půjčky „nesporná“ a kromě nízkého úroku a dlouhé splatnosti lze splátky navíc o 10 let odložit.
„V situaci, kdy měnová politika v Česku zpřísnila a došlo k velmi výraznému nárůstu úrokových sazeb, jsou náklady financování v eurech podstatně výhodnější v porovnání s korunovou alternativou. A to i přesto, že taktéž měnové podmínky v eurozóně pozvolna zpřísňují a další nárůst úrokových sazeb Evropské centrální banky lze předpokládat,“ uvedl pro redakci.
Podle něj s sebou nese využití těchto prostředků také další benefity, které by mohly výrazně prospět české ekonomice, kterou podobně jako další evropské ekonomiky po koronavirové krizi trápí inflace a energetická krize.
„Velmi zásadní je přínos týkající se akcelerace investiční aktivity z pohledu potřeby cyklického oživení českého ekonomického výkonu. Za zásadní lze též považovat dlouhodobý přínos podpořených investic z pohledu reálné konvergence a zlepšení české pozice v žebříčku ekonomické vyspělosti v rámci EU (…) Půjčka z RRF má též významný přínos z pohledu realizace potřebných strukturálních změn,“ popsal ekonom s tím, že by půjčka měla mít také pozitivní a dlouhodobý fiskální přínos, protože investiční projekty by mohly v budoucnu generovat dodatečný daňový příjem.
„Měly by být učiněny všechny formální kroky, abychom o tuto příležitost nepřišli,“ vyzval.
Na dotaz redakce, zda s sebou půjčka může nést pro tuzemsko i nějaká negativa, Zahradník odpověděl, že nevýhody zatím nevidí. „Pouze v případě, že by se výše zmíněné ambice nepodařilo naplnit a půjčka se buď vůbec nevyužila, nebo byla směrována jinam, spatřoval bych v tom nevýhodu,“ dodal.
Na energetiku a plán obnovy
Podle Beka by měly peníze z půjčky plynout zejména „na řešení energetických otázek“.
„Úvěrový balík“ má převážně do oblasti energetiky směřovat podle unijního nastavení. Jak redakci sdělil Zahradník, 62,5 % (zhruba 225 miliard eur) prostředků z celounijní úvěrové obálky má zamířit na realizaci plánu REPowerEU. S ním EU přišla v reakci na ruskou válku na Ukrajině a její dopady na energetiku. Pomocí plánu se chce co nejdříve zbavit závislosti na ruských fosilních zdrojích a urychlit přechod na obnovitelné zdroje energie.
„Domnívám se, že obdobný poměr bychom měli uplatnit i v České republice,“ dodal Zahradník.
Zbytek prostředků, které by si Česko půjčilo, by podle něj mělo putovat do realizace investic a reforem z národního plánu obnovy.
Zacílení peněz do energetiky Zahradník kvituje. „Nebýt konfliktu na Ukrajině, možná by ta orientace byla trochu jiná. S ohledem na ruskou agresi je však prioritní soustředění na posílení energetické odolnosti jednoznačné,“ sdělil redakci.
Ekonom by měl i představu o tom, jak peníze z půjčky konkrétněji investovat. Část by směřoval do reforem a část na investice tak, jako je tomu v případě národního plánu obnovy.
Co se týče reforem, investoval by Zahradník například do „aktivního zapojení do energetické platformy EU pro koordinaci alternativních dodávek energie“, „připravenosti na institucionální zajištění společných nákupů plynu, LNG a vodíku“ či „řešení pomalého a složitého povolovacího řízení u velkých projektů v oblasti hlavních obnovitelných zdrojů energie“.
Co do investic by pak ekonom prostředky směřoval například na „účast v iniciativě REPowerUkraine“, „urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie“, „napojení na hlavní vodíkové koridory ze Středozemního a Severního moře“ či na „vytvoření odpovídajících kapacit pro podzemní zařízení na skladování plynu“.
Všechny projekty, na které by Česko chtělo případně finance z půjčky využít, však musí předem projít testem. „Je zapotřebí ex-ante učinit test návratnosti a identifikaci výnosového procenta, o kterou se budou moci navržené projekty opřít,“ upozornil ekonom.
Kromě návratnosti je podle něj také důležité dát si pozor na „soulad“ s dalšími unijními programy, skrze které Česko čerpá finance na obdobné investice. Česko by tak podle něj mělo „pečlivě identifikovat“ co financovat z půjčky, co z národního plánu obnovy, co ze strukturálních fondů a co z Modernizačního fondu.
Inventura evropských peněz
Přehled o evropských zdrojích už si vláda podle Beka udělala. Z „inventury prostředků“, které má Česko k dispozici na „řešení energetických problémů země“, vyplynulo, že by Česko mělo investovat do roku 2030 do energetiky a ozelenění ekonomiky asi 1,5 bilionu korun, přičemž z evropských zdrojů by mělo mít tuzemsko k dispozici asi 700 miliard korun, popsal Bek.
„Půjčka by mohla tyto zdroje doplnit, urychlit adaptaci české ekonomiky na novou situaci, zvýšit podporu budování fotovoltaik ať už domácnostmi, nebo obcemi, městy, firmami… Měla by přispět také k rychlejšímu využití třeba vodíkových technologií a podobně,“ vysvětlil Bek.
Další analýzu chystá k půjčce nový zmocněnec pro odolnost a modernizaci ekonomiky Tomáš Hruda, který připravuje návrh obsahu půjčky. Jeho analýza se zaměřuje mimo jiné právě na „inventuru“ zdrojů tak, aby bylo potenciální využití prostředků z půjčky doplňkem a netvořily se ve financování projektů z unijních peněz nežádoucí překryvy.
„Primárně jde o mapování existujících programů, zejména z politiky soudržnosti v programovém období 2021 až 2027, Modernizačního fondu a samozřejmě i samotného Národního plánu obnovy,“ přiblížila analýzu pro EURACTIV.cz Veronika Lukášová z oddělení komunikace Úřadu vlády.
Do konce roku má být jasno
Podle informací ČTK by měla vláda rozhodnout, zda si evropskou půjčku vezme, či nikoliv, do konce roku. Stát by se tak mělo i podle ministra Beka.
„Rozhodování probíhá v sérii kroků, které by měly do konce roku rozhodnout o tom, zda si půjčku vezmeme, nebo ne (…) Rozhodnutí musí proběhnout v tomto časovém horizontu také proto, že EU novelizuje své předpisy týkající se využití těchto finančních prostředků. Budeme se tak muset rozhodnout o něco dříve, než to bylo zamýšleno,“ řekl novinářům.
„Formální konečný termín pro využití této možnosti je do 31.8. 2023, ale ještě předtím je třeba učinit některé nutné formální procedury,“ doplnil pak Zahradník.
