The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
Čína financuje evropské akademiky výměnou za jejich znalosti. Čínské instituce financují výzkum evropských akademiků, kteří si často neuvědomují, jaká rizika jsou s tím spojená, varuje studie Asociace pro mezinárodní otázky.
Experti upozorňují, že Čína se financováním evropských akademiků může dostat k citlivým informacím či technologiím, které pak mohou být využitelné i ve vojenském sektoru.
„Čínské dokumenty velmi jasně hovoří o oblastech, o něž má země v zahraničí zájem. Jde mimo jiné o umělou inteligenci, kvantové technologie, integrované obvody, výzkum vesmíru, výzkum nových materiálů, neurovědu a biotechnologie,” uvedla autorka studie Ivana Karásková.
V Česku experti odhalili hned 203 odborných výstupů s čistě čínským financování. Několik projektů přitom čerpalo finance z programu „tisíc talentů“, jehož cílem je přilákat zahraniční vědce z klíčových oborů ke spolupráci s Čínou. Jeden z výstupů pak získal podporu z Ústřední vojenské komise, nejvyššího orgánu pověřeného řízením čínských ozbrojených sil.
„Vzhledem ke ztenčující se hranici mezi civilním a vojenským výzkumem by mohly být některé technologie využity pro modernizaci čínské armády nebo jako nástroj pro potlačování lidských práv,” varovala datová analytička Veronika Blablová, která se na studii podílela.
Zdroje z EU na dotaz redakce potvrdily, že čím dál více výzkumných institucí zaznamenává pokusy o vměšování se ze zahraničí. Evropská komise na to již reagovala, když začátkem roku vydala „příručku“, jak takové výzvě čelit.
Experti nicméně varují, že vědci rizika spojená se spoluprací s Čínou nadále podceňují.
Některé země se snaží proti čínskému vlivu aktivně vystupovat. Příkladem je Finsko, ve kterém od roku 2015 spolupráce s čínskými institucemi postupně upadá. Naopak v Itálii je čínský vliv ve vědeckém prostředí na vzestupu a země zatím nepřijala žádná opatření, která by měla trend zvrátit. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz, Sofia Stuart Leeson | EURACTIV.com, Pekka Vanttinen | EURACTIV.com, Federica Pascale | EURACTIV.it)
BERLÍN
Německá ministryně zahraničí varovala Turecko před pozemní ofenzivou v Sýrii. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková vyzvala tureckého kolegu Mevlüta Cavusoglua, aby se vyvaroval eskalace konfliktu mezi Tureckem a syrskými severními regiony. Reagovala tak na slova tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který nedávno pohrozil zahájením pozemní ofenzivy v severní Sýrii. Napětí vyvolal nedávný teroristický útok v centru Istanbulu.
Baerbocková uvedla, že Turecko nesmí rozšiřovat své útoky na Kurdy v severní Sýrii ani severním Iráku. „Naším klíčovým cílem je ochrana civilistů. A zde platí mezinárodní právo – i s ohledem na ochranu proti terorismu,“ uvedla Baerbocková.
Její turecký protějšek na to reagoval tím, že Turecko očekává od svých partnerů v NATO v boji proti terorismu podporu. „Nemůžete teroristy líčit jako oběti,“ řekl s odkazem na kurdská sdružení, jako je PKK, která Turecko viní s teroristických útoků. (Julia Dahm | EURACTIV.de)
VÍDEŇ
Rakousko prohrálo spor o maďarskou jadernou elektrárnu. Evropský Tribunál zamítl žalobu z roku 2018, kterou rakouská vláda podala proti Evropské komisi kvůli nové maďarské jaderné elektrárně Paks II financované Budapeští a Ruskem.
Rakousko je historicky jednou z nejhorlivěji protijaderných zemí EU a v současné době žaluje Evropskou komisi kvůli jejímu „zelenému“ označení jaderné energie v taxonomii EU.
V roce 2018 Vídeň zažalovala Komisi za nezajištění spravedlivé hospodářské soutěže a tvrdila, že státní podpora Maďarska pro novou jadernou elektrárnu porušila pravidla rovných podmínek v rámci bloku. Tribunál nižší instance EU ve středu (30. listopadu) žalobu zamítl.
Soud rozhodl, že ačkoli dotace dosáhla 12,5 miliardy eur, její dopad byl omezený. (Nikolaus J. Kurmayer | EURACTIV.com)
ŘÍM
Italská vláda se po tragédii na Ischii snaží napravit hydrogeologickou nestabilitu. Italská vláda chce v reakci na sesuv půdy, který zničil vesnici na ostrově Ischia, včetně osmi lidských životů, zapracovat na ochraně hydrogeologické stability v zemi.
Vláda v nejbližší době zaplatí hned 139 opatření proti hydrogeologické nestabilitě, přičemž náklady ve výši 350 milionů eur ponese ministerstvo životního prostředí a energetické bezpečnosti. (Federica Pascale | EURACTIV.it)
VARŠAVA
Polská vládní strana navýší rozpočet veřejnoprávní televize. Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) odhlasovala v parlamentním výboru pro veřejné finance navýšení rozpočtu polské veřejnoprávní televize TVP na více než 2 miliardy zlotých (428 milionů eur). Opozice však s tímto krokem nesouhlasí.
„Půjde o skryté financování volební kampaně,“ prohlásil na tiskové konferenci poslanec liberální Občanské koalice (KO) Arkadiusz Marchewka.
„Nejsou peníze na zvýšení platů učitelů, na dětskou psychiatrii, na obranu, chtějí nás zadlužit nad naše možnosti, ale jsou peníze na politickou propagandu. To je skandální a nezodpovědné,“ dodal Marchewka. (Bartosz Sieniawski | EURACTIV.pl)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.