Ačkoli v Evropském parlamentu zastupuje maličkou Maltu, jeho jméno bylo v posledních letech ve Štrasburku hodně slyšet. Alex Saliba patří k unijním zákonodárcům, kteří prosadili takzvaný Akt o digitálních službách (The Digital Services Act) neboli soubor pravidel, jež mají regulovat fungování dominantních internetových platforem typu Google či Facebook. „Nesmíme tyto společnosti nechat, aby si diktovaly vlastní pravidla,“ říká Saliba v rozhovoru s deníkem E15.
Před pár týdny jste prezentoval novou směrnici Evropské unie, na základě které budou muset výrobci mobilních zařízení v Evropě přejít od roku 2024 na jediný typ nabíječek USB-C. Proč byla taková změna podle vás nezbytná právě teď?
Tato změna byla nezbytná už velice dlouho. Evropský parlament ji poprvé začal prosazovat již před třinácti lety, tedy v době, kdy ještě ani pořádně neexistovaly chytré telefony. Pro vaši představu, tehdy bylo na trhu třináct různých typů nabíječek. Postupně se nám podařilo zredukovat jejich počet na tři. Tyto snahy komplikovala společnost Apple, protože vydělává hodně peněz na tom, že její produkty lze nabíjet pouze unikátními nabíječkami. Jsem proto velmi rád, že se nám nyní podařilo prosadit legislativu, která neobsahuje žádné právní mezery, přes něž by tyto technologické giganty mohly naše pravidla obcházet.
Naším cílem je zvýšit pohodlí evropských spotřebitelů, kteří nyní budou moci používat jedinou nabíječku pro více zařízení. Tím pádem lidé mohou také ušetřit, protože prodejci budou mít povinnost nabízet veškerou elektroniku také v levnější verzi bez nabíječky. Zároveň je to skvělá zpráva pro životní prostředí, protože se výrazně sníží množství elektronického odpadu.
Jak na tuto směrnici reagoval Apple?
Před pěti týdny jsme od Applu dostali první oficiální vyjádření. Firma slíbila, že se našim pravidlům podřídí. Zatím není jasné, jestli plánují používat jiné typy nabíječek na ostatních kontinentech. Osobně to považuji za nepravděpodobné, protože by to pro ně bylo příliš složité a nákladné. Dá se tedy očekávat, že se naší směrnicí inspirují i ostatní trhy. Tím ale naše práce nekončí. Předložili jsme také návrh Evropské komisi, aby vzniklo jednotné řešení i pro bezdrátové nabíjení. Protože kdybychom to neudělali, garantuji vám, že Apple přijde do dvou let s iPhonem, který se bude nabíjet výhradně bezdrátově.
Patříte k europoslancům, kteří se zásadně podíleli na Aktu o digitálních službách. Jste s touto regulací spokojen?
Ano, byl jsem součástí výboru pro vnitřní trh, který pomáhal sestavit Akt o digitálních službách ještě před samotným návrhem Evropské komise. Většina našich připomínek se do něj dostala. Je třeba si uvědomit, že tato regulace samozřejmě není zázračným řešením všech problémů. Jinak jsem ale s naší prací do značné míry spokojen. Bylo to poprvé v historii, kdy Evropa dostala příležitost regulovat digitální ekosystém jako takový. Věřím, že jsme posílili práva spotřebitelů. Například fungování vyhledávacích algoritmů bylo do té doby zcela netransparentní. Také nemůžeme mít kvalitní a nezávislou žurnalistiku, pokud autoři mediálního obsahu za něj nejsou spravedlivě ohodnoceni.
Zda je Akt o digitálních službách dostatečně efektivní, se však teprve ukáže. Legislativa byla podepsána před několika měsíci a platit začala teprve předminulý týden. Kromě toho, můžete mít nádherné myšlenky na papíře, pokud ale v praxi nefungují, je to k ničemu.
Je podle vás důležité, aby evropští regulátoři omezovali moc velkých technologických společností, jako je Apple, Google či Facebook?
Určitě. Musíme být odvážní a prosazovat takovou politiku, která bude výhodná pro naše podniky a spotřebitele a nenechat tyto platformy, aby si diktovaly vlastní pravidla.
Pojďme k dalšímu tématu. Jak by se Evropská unie měla podle vás co nejrychleji dostat ze současné energetické krize?
To je jedna z hlavních priorit probíhajícího českého předsednictví v Radě Evropské unie a jsem přesvědčen, že Češi v tomto odvedli velmi dobrou práci. Myslím, že bychom se měli z nynější krize především poučit, abychom na ty budoucí byli lépe připraveni. Všichni jsme dopředu věděli, co je Rusko za zemi, že se tam falšují výsledky voleb, že podniká kybernetické útoky proti našim institucím, a přesto si některé evropské státy dobrovolně vytvořily na Rusku závislost, navíc u natolik základní a strategické položky, jako jsou energie. Ruská agrese na Ukrajině by pro nás měla být budíčkem, abychom se co nejdříve zbavili závislosti na ruských surovinách a celkově posílili svou odolnost. Proto také Evropský parlament minulý týden schválil nová pravidla pro lepší ochranu kritické infrastruktury. Do budoucna by si Evropa měla zajistit třeba i spolehlivější dodavatele počítačových čipů.
Evropská unie příští rok půjčí Ukrajině osmnáct miliard eur. Je ta částka podle vás adekvátní?
Evropská unie byla založena na myšlence vzájemné solidarity a to nejen solidarity mezi členskými státy, ale také s našimi nejbližšími sousedy. Věřím, že finanční pomoc Ukrajině je opravdu důležitá a měli bychom v ní nadále pokračovat.
Ptám se, protože pocházíte z Malty, pro kterou je válka na Ukrajině poměrně vzdáleným konfliktem. Jak na ruskou agresi nahlížejí vaši krajané?
Pro národy, které na vlastní kůži poznaly sovětský útlak, je patrně snazší pochopit, čím si Ukrajinci aktuálně procházejí, to ale neznamená, že nevidíme tu obrovskou nestabilitu, kterou Putinova válka Evropě přinesla. Ať už jsou to vysoké ceny potravin, energií, nebo strach z eskalace konfliktu. Tato válka se děje na našem kontinentu, a dotýká se tak každého z 27 členů Evropské unie.
Takže většina z nich podporuje protiruské sankce?
Ano, podporuje. Zda jsou současné sankce efektivní, je však jiná otázka. Já sám jsem třeba k jejich účinnosti poněkud skeptický. Neříkám, že bychom měli sankce zrušit. Neměly by ale být jedinou zbraní, kterou proti Rusku použijeme.
Jaké další zbraně máte na mysli?
Těch prostředků je celá řada. Například vojenská a humanitární pomoc Ukrajině. Musíme vyslat jednoznačný vzkaz Rusku, že si nemůže dělat, co chce.
Pomoc Ukrajině i zavádění sankcí letos brzdilo maďarské veto. Co jako představitel nejmenšího členského státu Evropské unie říkáte na návrh německého kancléře Scholze, aby k rozhodování o závažných otázkách stačil souhlas většiny unijních zemí a nikoli každého člena?
Jsem jednoznačně proti tomuto návrhu, zejména pokud se bavíme o bezpečnosti či zahraniční politice. Vyslalo by to velmi alarmující vzkaz našim občanům. Jde o princip. Evropská unie není společenstvím velkých hráčů, nýbrž rovnocenných partnerů. Každý členský stát by měl mít stejná práva a stejně silný hlas jako ostatní. Tím netvrdím, že hlasování, která vyžadují jednomyslný souhlas celého bloku, nepřinášejí výzvy. Maďarsko své veto zneužívá. Neměli bychom ale kvůli němu trestat všechny malé země.
A souhlasíte s doporučením Evropské komise na zmrazení evropských fondů Maďarsku kvůli nedostatečným reformám v oblasti právního státu?
Věřím, že je to nezbytné. Evropská unie Maďarsko opakovaně varovala. Je nejvyšší čas přistoupit k drastičtějšímu řešení.
Alex Agius Saliba (34)
|
