Maďarsko je stále blíž zmrazení evropských dotací. Podle Jourové má šanci je v budoucnu zase odblokovat

© EPA-EFE/MAX BRUCKER

Stav právního státu v Maďarsku – zejména ve věcech jako jsou boj s korupcí, veřejné zakázky, vyšetřování podvodů a nezávislost justice – je v tak špatné kondici, že nové řízení na ochranu unijního rozpočtu, kterému Budapešť čelí, dojde až k hlasování zemí EU o zmrazení fondů. 

I přes sérii dialogů a snahu Maďarska situaci do určité míry napravit, Evropská komise ve středu (30. listopadu) potvrdila, že trvá na svém návrhu, aby Maďarsko přišlo o 65 % prostředků z obálky, která je mu k dispozici v rámci kohezní politiky EU. Tedy o 7,5 miliardy eur.

Celkem 17 opatření maďarské vlády, která měla napravit problémy, jež zemi Evropská komise dlouhodobě vytýká, unijní exekutivu neuspokojila. Maďarsko mělo čas na jejich zavedení do praxe do 19. listopadu. 

Podle eurokomisaře pro rozpočet Johannese Hahna Komise vyhodnotila, že Maďarsko neudělalo dostatečný pokrok. 

„Maďarsko bohužel neimplementovalo opravná opatření do té míry, abychom mohli říct, že rizika (pro evropský rozpočet), která jsme identifikovali, zmizela,“ uvedl na tiskové konferenci Hahn. 

Podle něj se však Maďarsko bezpochyby vydalo správným směrem. Zatím ale není v cíli. „Klíčové slabiny a rizika (v Maďarsku) přetrvávají,“ dodal. 

Podle místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věry Jourové jsou některé z reforem zatím „pouze na papíře“. Jedná se například o veřejný registr smluv nebo pravomoci vyšetřovacích orgánů, informovala ČTK. 

Maďarsko chce peníze z EU, přijalo proto první z protikorupčních zákonů

Maďarský parlament přijal první z balíku protikorupčních zákonů. Vláda premiéra Viktora Orbána se krokem pokouší zabránit ztrátě peněz z fondů Evropské unie, uvedla dnes agentura Reuters. Orbánova strana Fidesz má v parlamentu většinu.

Maďarská nápravná opatření analyzoval i Evropský parlament. „(Evropský parlament) je toho názoru, že 17 opatření vyjednaných Komisí a maďarskou vládou k řešení stávajícího systémového rizika pro finanční zájmy EU nestačí,“ píše se v listopadové rezoluci, pro kterou zvedlo ruku 416 členů Evropského parlamentu, 124 bylo proti a 33 se zdrželo. 

Komise návrh na zmrazení části fondů Maďarsku tedy nestáhla, na což by mohlo dojít v případě, že by maďarské reformy vyhodnotila jako dostatečné, a návrh na odebrání 65 % ze tří operačních programů kohezní politiky platí. 

Po kritice na adresu unijní exekutivy tak zní z Evropského parlamentu po dlouhé době pozitivní reakce.

„Tímto krokem Evropská komise ukázala, že se Viktora Orbána nebojí, a vyžaduje především dodržování právního státu v Maďarsku. To je naprosto v pořádku a Komise učinila správný krok,“ sdělil redakci český europoslanec Marcel Kolaja (Piráti, Zelení/ESA). 

Právní stát teď není priorita, říká Fiala. České předsednictví se ale sporům s Polskem a Maďarskem nevyhne

Jednou z hlavních piorit českého předsednictví má být odolnost demokratických institucí. Podle premiéra Petra Fialy však kvůli válce na Ukrajině není vhodná doba na řešení právního státu. Co tedy od českého angažmá v Radě EU v tomto ohledu čekat?

Na hlasování o zmrazení peněz dojde, otázkou je kdy

„Představené ‚nápravné‘ reformy v Maďarsku nepovažuji za dostačující. Stejným způsobem se vyjádřila i Evropská komise a Evropský parlament. Teď je na čase, aby správné rozhodnutí udělaly i národní vlády,“ doplnil europoslanec Kolaja.

O návrhu Evropské komise ke zmrazení fondů totiž musí rozhodnout členské státy na úrovni Rady. Konkrétně budou rozhodovat ministři financí. Podle pravidel řízení by tak měli učinit v prosinci.

Následující Rada pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN), kde se ministři financí sedmadvacítky schází, je naplánovaná na úterý 6. prosince. Zda se ale bude hlasovat o Maďarsku už v úterý, zatím není jasné. Předsedající Česko o bodech agendy Rady vede s členskými státy jednání. Jasno by mělo být do konce týdne.

„V tuto chvíli nelze vyloučit žádnou variantu včetně svolání dalšího, tedy mimořádného zasedání Rady ECOFIN ještě v průběhu prosince,“ sdělilo redakci ministerstvo financí.

Podle Kolaji by měly členské státy hlasovat pro zmrazení fondů Budapešti. „Pokud budou chtít představitelé národních vlád být ještě někdy bráni vážně, až budou mluvit o boji proti korupci, měli by hlasovat pro zmrazení prostředků a nechat maďarskou vládu, která bude v Radě hlasovat proti, zcela izolovanou,“ řekl. 

Cukr a bič

Komise sice návrh na zmrazení fondů Maďarsku potvrdila a otevřela cestu hlasování v Radě, ve stejný den ale schválila maďarský plán obnovy. Peníze z pokrizového fondu ovšem visegrádská země zatím nedostane. Komise vyplacení prostředků totiž podobně jako v polském případě podmínila dalšími reformami, které mají napravit stav tamního právního státu. 

Zatímco Polsko musí naplnit pro odblokování peněz z fondu obnovy „milníky“, v případě Maďarska se hovoří o „super-milnících“. 

„Vyplacení peněz Maďarsku je možné až tehdy, kdy Komise vyhodnotí, že všechny super-milníky týkající se právního státu, boje s korupcí, nezávislosti soudnictví a kontrol byly uspokojivě naplněny,“ cituje server Politico Jourovou. 

Super-milníků Evropská komise stanovila celkem 27 a týkají se řádné finanční správy, boje s korupcí a nezávislosti justice. Podle profesora práva z univerzity v Groningenu Johna Morijna se nyní jedná o super-milníky, protože peníze Komise nehodlá do Maďarska posílat postupně na základě maďarského pokroku. Na první eura z fondu obnovy si tak Budapešť počká až do chvíle, kdy naplní všechny super-milníky. 

Nadobro by Maďarsko podle Jourové nemělo přijít ani o případně zmrazené peníze z kohezní politiky. Komise je podle ní připravena udělat novou analýzu a navrhnout odblokování peněz z fondů, a to pokud Maďarsko dosáhne uspokojivého pokroku.

Peníze a „vydírání“ daly věci do pohybu. Komise je ochotná uvolnit post-pandemické miliardy pro Maďarsko

Podle zdrojů z unijních institucí je Evropská komise připravena uvolnit Maďarsku peníze z fondu obnovy na základě podmínek, podobně jako to udělala v případě Polska. Informovala o tom agentura Reuters. Maďarsko ale stále čelí dalším řízením.

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Marcela Kolaji (skupina Zelení / Evropská svobodná aliance v Evropském parlamentu). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 

Kalendář