Europoslanci přijali návrh na zavedení kvót, které mají zlepšit zastoupení žen ve vedení firem. Podle ní budou muset firmy obchodované na burze provádět nábory zaměstnanců ve společnostech tak, aby do roku 2026 navýšily počet „osob nedostatečně zastoupeného pohlaví“ v řídících pozicích. Ve většině případů jde o ženy. Výběrová řízení budou muset být transparentní a má se při nich rozhodovat především podle kvalit uchazečů.
Ekonomka Martina Rašticová z Mendelovy univerzity směrnici vnímá jako krok správným směrem. „Diverzitní týmy jsou základem úspěchu a budoucích inovací, tedy podpora vyššího zastoupení žen je ku prospěchu,“ uvedla. Dodává, že ale bude nutné hlídat, aby taková volba neměla vliv na odbornost a expertizu, které jsou potřebné pro danou pozici.
Společnosti budou podle schváleného návrhu muset zajistit, že ženy budou zastávat 40 procent pozic členů dozorčí rady nebo nevýkonných členů správní rady nebo 33 procent všech pozic členů správní rady.
Více žen ve vedení firem. Europoslanci schválili pravidla genderové rovnosti |
„Jakmile se dosáhne hranice minimálně čtyřicetiprocentního zastoupení obou pohlaví po dobu několika let, podaří se mít pak v dalších letech dostatečně velký ‚rybník‘ kvalitních kandidátů na danou pozici zcela bez ohledu na gender,“ vysvětlila přínos opatření Rašticová.
Odborová právnička a místopředsedkyně Výboru ČMKOS pro rovné příležitosti žen a mužů Šárka Homfray tvrdí, že není možné od směrnice očekávat revoluci v zastoupení žen ve vysokých byznysových pozicích. Týká se totiž pouze větších firem s více než 250 zaměstnanci, a jenom společností obchodovaných na burze. V Česku jde asi o deset firem.
Je správné, aby zastoupení žen ve vedení velkých firem určovaly kvóty?
„To ale neznamená, že by byla bez významu - jednak záleží na tom, jak přesně bude vypadat národní legislativa, jednak může jít o dobrý příklad pro další firmy,“ uvedla.
Členské státy budou mít na opatření vlastní podíl. Každá země musí stanovit sankce pro firmy, které nařízení nesplní. Může jít například o finanční postihy. Další z možností by bylo zrušení jmenování člena, který se do funkce dostal v rozporu se směrnicí. O zbavení funkce by rozhodoval soud.
Matky musí mít šanci pracovat, říká Hilšerová. Poplatky u lékaře by vrátila |
Společnosti budou muset jednou ročně informovat o tom, jak zastoupení žen a mužů v jejich řídících a dozorčích orgánech vypadá. Pokud nebudou plnit cíle, budou muset přijít s plánem na zlepšení.
Rašticová vysvětluje, že některé společnosti již dobrovolně přistoupily k tomu, že při výběrovém řízení na jakoukoliv vyšší pozici vždy musí doložit, že byli důkladně prodiskutováni všichni kandidáti. V případě, že na danou pozici byli dva stejně kvalitní kandidáti různého pohlaví, je nutné vysvětlit, proč nevybrali třeba právě ženu. „Dále firmy nebo výzkumné instituce získávají finanční benefity při vyšším zastoupení žen ve vedoucích pozicích,“ dodala příklad způsobů, jak zastoupení chybějícího genderu posílit.
V Česku jde o desítky firem
V Česku se nařízení dotkne například Moneta Money Bank. Tam však již nyní tvoří ženy v řídících pozicích 33 procent. V pětičlenném představenstvu sedí jedna žena, v dozorčí radě tři. „Poměr žen v nevýkonných řídících pozicích je 42 procent,“ řekla pro iDNES.cz mluvčí banky Zuzana Filipová.
Opatření se dotkne i Skupiny ČEZ, kde v roce 2021 činil podíl žen v manažerských pozicích 13,5 procent, přičemž celkový podíl žen je u nich 20,5 procentní. Mluvčí Alice Horáková poznamenává, že energetické společnosti mají v ohledu zastoupení žen těžší pozici.
Jde nám o systém. Podporujeme všechny ženy v politice, říká ředitelka Fóra 50 % |
„Zejména oblast výroby a distribuce, ale také těžby, byla tradičně ‚mužským oborem‘ a tento stereotyp se daří odbourávat jen velmi pomalu“ uvedla. Dodává, že větší zapojení žen do řízení společnosti je jedním z pilířů loni vyhlášené Vize 2030 – Čistá energie zítřka.
Homfray upozornila, že ženám v kariérním postupu brání řada překážek. Kromě těch, které může vyřešit konkrétní zaměstnavatel, jsou to i bariéry systémové, jako například nedostatek školek a dalších zařízení péče o děti. „V neposlední řadě ženám v růstu brání i genderové stereotypy nebo nerovnoměrné rozdělení péče a domácích povinností,“ uzavřela.
Česko je v rovnosti propadlíkem a zaostává za evropským průměrem. Podle Indexu rovnosti žen a mužů za rok 2022 se umístilo na 23. místě z 27 zemí Evropské unie. Pokrok byl během posledních deseti let nejpomalejší ze všech členských zemí, podle indexu se za dekádu nerovnosti ještě více prohloubily. Největším problémem je v České republice podle indexu absence žen v rozhodovacích pozicích a nerovnosti na trhu práce.
