Operní panorama Heleny Havlíkové (392) – Posmutnělá scénická Rybovka v Budějovicích

V Jihočeském divadle zahájili advent premiérou inscenace nazvané Hej Mistře, v níž scénickou verzi České mše vánoční Jakuba Jana Ryby zkombinovali s koncertním uvedením výběru písní z kancionálů Adama Michny z Otradovic. Autorem scénáře a režisérem je umělecký šéf zdejšího operního souboru Tomáš Ondřej Pilař, hudebního nastudování se ujal budějovický šéfdirigent David Švec.
Jan Jakub Ryba: Česká mše vánoční – Jihočeské divadlo, 27. listopadu 2022 (zdroj Jihočeské divadlo)
Jan Jakub Ryba: Česká mše vánoční – Jihočeské divadlo, 27. listopadu 2022 (zdroj Jihočeské divadlo)

Hned název inscenace Hej Mistře vyvolává spojení s Českou mší vánoční Jakuba Jana Ryby (1765–1815). Často jí tak říkáme podle prvních slov tenorového sóla – „Hej mistře, vstaň bystře“, jimiž mladší pastýř budí staršího mistra, aby vzhlédl na jasnost a uhlídal hvězdy ještě krásnější, přelibé cvrlikání ptáčků a další neobyčejné nebes švarnosti. Originální název Rybovky, jak jsme si vánoční mši rožmitálského kantora často také familiárně překřtili, je však v latině a dle úzu osmnáctého století květnatě dlouhý: Missa solemnis Festis Nativitatis D. J. Ch. acomodata in linguam bohemicam musicam – que redacta per Jac. Joa. Ryba / Slavnostní mše ku svátku Narození Páně Ježíše Krista v jazyk český uzpůsobena – kterou složil Jakub Jan Ryba.

Jihočeské divadlo tak chce oživlým příběhem jihočeských Vánoc založit novou tradici. Od premiéry 27. listopadu je do konce prosince naplánováno ještě devět představení v podvečerním i večerním čase. Připomeňme, že v podobném konceptu připravil Tomáš Ondřej Pilař scénickou verzi Rybovy mše vánoční už v roce 2020 za svého působení v Divadle J. K. Tyla, uvedení se kvůli proticovidovým restrikcím posunulo až na rok 2021.

Jakub Jan Ryba Českou mši vánoční komponoval v roce 1796 jako hudbu pro tento církevní obřad mše a pro mnoho lidí tradičně o půlnoci završuje Štědrý den. V předvánočním čase se Rybovka stala také součástí setrvalého zvukového smogu obchodních center. Bývá často uváděna i scénicky nebo jako živé obrazy. I když je členěná podle ordinária tradiční mše – Kyrie, Gloria až po Agnus Dei a závěr, má vlastně podobu jesličkové hry s příběhem o zvěstování Kristova narození, chystání darů, cestě pastýřů do Betléma, klanění Ježíškovi a oslavování jeho narození jako Spasitele.

Jan Jakub Ryba: Česká mše vánoční – Jihočeské divadlo, 27. listopadu 2022 (zdroj Jihočeské divadlo)
Jan Jakub Ryba: Česká mše vánoční – Jihočeské divadlo, 27. listopadu 2022 (zdroj Jihočeské divadlo)

Režisér budějovické inscenace Tomáš Ondřej Pilař, též autor scénáře, tento příběh pro divadelní ztvárnění mše zachoval, včetně české tradice nikoli betlémských palem, ale zasněžených Vánoc. S výtvarníkem scény a kostýmů Petrem Vítkem se drželi pastýřských motivů, stylizace krojů s plédy, vestami a huňatými svetry, přírodních materiálů včetně svíček, jablek a jejich překrajování nebo větví, které měly vypadat jako trnkové a šípkové. Základ scény tvořila stěna s průhledy vyřezanými do tvaru hvězd, podsvícené makety chalup a kostela a dřevěné jesličky. Z takového konceptu se ale vymykala dvojice andělů, v Rybově mši sopránové a altové sólo, zde ve zdobných dámských šatech moderního střihu – nikoli však bílých, jak bychom očekávali, ale šedivých. Tomáš Ondřej Pilař totiž do jesličkového příběhu radostného zvěstování příchodu Spasitele vsunul životní příběh Jakuba Jana Ryby, který byl spíše trudný. Rybovy snahy jako učitele v Rožmitále pod Třemšínem o zlepšení výuky zdejších dětí narážely na nepochopení až odpor, byl vystavován v beztak bídném postavení venkovského kantora ústrkům a příkořím a musel se vyrovnávat se smrtí svých dětí. Ve věku 49 let spáchal sebevraždu.

Tomáš Ondřej Pilař Rybův životní příběh do inscenace vložil prostřednictvím postav Jakuba Jana Ryby a jeho manželky Anny, které v provedení činoherců Marka Pavlíčka a Aniky Menclové procházejí dějem jako němé role, z nichž je zřejmý jejich neustálý smutek. Téma smrti dětí manželů Rybových režisér vyjádřil také symbolem hřebů, které jim předává kovář, sólista tenorového partu v mši. A zopakoval ho v závěru, kdy kovář pokládá hřeby k jesličkám.

Tyto vážné vrstvy inscenace zatěžkávají ještě verše Bohuslava Reynka – nesourodé s lidově prostou poetikou Rybovky a z hlediska doby Rybova života anachronické. Jejich výběr je sice také nesený adventním a vánočním tématem, ale v příliš patetickém přednesu Pavla Pavlovského z reproduktorů nepůsobí jako kontrast, ale společně s chmurně pojatou postavou Jana Ryby a jeho manželky vlastně zeslabují, ba téměř boří radostný charakter Rybovy vánoční mše. To nemůže zachránit na konci ani zjevení Anny Rybové jako madony – Reginy, královny nebes s korunou na hlavě ve tvaru aury.

Jan Jakub Ryba: Česká mše vánoční – Jihočeské divadlo, 27. listopadu 2022 (zdroj Jihočeské divadlo)
Jan Jakub Ryba: Česká mše vánoční – Jihočeské divadlo, 27. listopadu 2022 (zdroj Jihočeské divadlo)

Atmosféru inscenace ovšem prosvětlují děti Dětského pěveckého sboru Jitřenka, šikovné i pěvecky díky vedení Elvíry Gadžijevy. A radostné zvěstování narození Ježíška znělo z Rybovy hudby. I díky tomu, že hudební nastudování vychází z vydání, v němž Vojtěch Spurný jako editor rekonstruoval partituru podle nejstaršího zachovaného opisu, tedy v podobě co možná nejbližší nezachovanému originálu.

A budějovičtí v komorním rozměru vymezeném Jihočeským divadlem respektovali pojetí Rybovy vánoční mše nikoli jako velkolepého díla pro velký sbor a orchestr, ale skladby pro malou kruchtu rožmitálského kostela. Orchestr opery Jihočeského divadla sice nehrál na historické nástroje, ale dirigent David Švec hudebně putoval k Betlému „s chutí velikou, libým hraním, velebením duchem pokorným, radostným plesáním, veselostí a srdcem spokojeným“, když si pro charakteristiku jeho nastudování vypůjčím Rybův půvabný český text. A když si ještě vypomůžu citací z Rybova textu – pozval nejen všecky „dobré hudce a hodné trubce“, ale i dobré zpěváky – sopranistku Markétu Klaudovou, mezzosopranistku Markétu Cukrovou, tenoristu Marka Žihlu a basistu Josefa Kovačiče. Dobře se uplatnil i Sbor opery Jihočeského divadla nastudovaný Martinem Veselým.

Rybova Česká mše vánoční nemá délku celovečerní inscenace. Budějovické provedení včetně vsuvek Reynkova textu trvalo čtyřicet minut. Myslím, že by to stačilo a naplnilo cíl zážitku společně sdíleného radostného očekávání v adventním čase. Tomáš Ondřej Pilař ale scénickému provedení Rybovy mše předsadil koncertní provedení čtrnácti adventních a vánočních písní z kancionálů Adama Michny z Otradovic (cca 1600–1676) – České mariánské muziky a Svatoroční muziky. Tato část nese název Nové Hvězdy nové Světlo podle úvodních slov poslední zvolené písně O svatých třech králích. Úprava Mikoláše Troupa, jinak korepetitora Jihočeského divadla, a jeho instrumentace pro komorní orchestr a různé kombinace sól a sboru je půvabná a výběr písní sleduje také vánoční příběh. Ale operní způsob zpěvu se nehodil k upřímně prostým a roztomilým Michnovým písním. A je škoda, že v málo srozumitelné deklamaci zanikal půvab jeho textů s jejich rozkošnou zvukomalbou a obrazotvorností v kombinaci noblesy a líbezné lidové naivity. A protože v této první, koncertní části je orchestr na jevišti, při jeho přemístění do orchestřiště (i přes rychlou práci techniků) více než půlhodinová přestávka inscenaci přece jen příliš protahuje.

Jan Jakub Ryba: Česká mše vánoční – Jihočeské divadlo, 27. listopadu 2022 (zdroj Jihočeské divadlo)
Jan Jakub Ryba: Česká mše vánoční – Jihočeské divadlo, 27. listopadu 2022 (zdroj Jihočeské divadlo)

I když jsou časy covidových restrikcí snad za námi, připomeňme, jak před dvěma lety brněnská Janáčkova opera přišla s nápadem karaoke verze Rybovy České mše vánoční. Zatímco doprovod obstaral Orchestr Janáčkovy opery usazený na pódiu Janáčkova divadla s velkými rozestupy a hráči na dechové nástroje oddělenými stěnami z plexiskla, sólové party zpívali brněnští sólisté – Pavla Vykopalová, Jana Hrochová, Ondřej Koplík a Jan Šťáva, ke sborovým částem běžely na obrazovce noty i slova, která ještě napovídal i dirigent Marko Ivanović. Pojal Rybovku sympaticky zvesela. Z více než deseti tisíc zhlédnutí bylo zřejmé, že o karaoke Rybovku v těch divných časech zájem byl. A Janáčkova opera pak na ni navázala standardním záznamem Moravské mše vánoční Josefa Schreiera.

S Rybovkou si v té době pohrálo také Moravské divadlo Olomouc. Se scénářem a v režii Dagmar Hlubkové tu připravili inscenovanou verzi jako divadlo na divadle. Pan učitelský, Jiří Přibyl, chystá předvést vánoční hru. Anděl zvěstuje narození Páně a pak už pastýř Matouš alias tenorista Jakub Rousek budí z postele Mistra Bartoše alias basistu Davida Szendiucha, zatímco kolem plesají děti coby rozpustilí andílci. Společně se vydají do Betléma. Rybovkou se pak prolíná příběh Marie a Josefa na způsob lidových jesličkových her s Archandělem Gabrielem, nezbedným Čertem, výhružnou Smrtkou, Herodem a trojicí mudrců. Z inscenace, kterou hudebně řídí Petr Šumník, vyzařovala i prostřednictvím záznamu, tehdy jediného způsobu, jak ji zprostředkovat, nakažlivá radost.

V Plzni v roce 2021 Tomáš Ondřej Pilař Rybově mši předsadil Sonatu Natalis pro dvě trubky Pavla Josefa Vejvanovského a Koncert pro housle a orchestr č. 3 G dur Wolfganga Amadea Mozarta. I tehdy do scénického provedení doplnil postavy Jakuba Jana Ryby a jeho manželky, ovšem obsazené pěvci, kteří zpívali některé tenorové a mezzosopránové části mše. A v Budějovicích znovu použil nahrávku Reynkových veršů namluvených Pavlem Pavlovským. Plzeňské obří kolo osazené žárovkami v závěru nahradila postava madony.

Jan Jakub Ryba: Česká mše vánoční – Jihočeské divadlo, 27. listopadu 2022 (zdroj Jihočeské divadlo)
Jan Jakub Ryba: Česká mše vánoční – Jihočeské divadlo, 27. listopadu 2022 (zdroj Jihočeské divadlo)

Založení vánoční tradice Jihočeského divadla je dozajista výborný nápad, jak dnešní komerčně vystupňované pojetí těchto svátků vyvážit nabídkou divákům ke společnému setkání a usebrání.

Hej Mistře
Hudební nastudování David Švec, režie, scénář a světelný design Tomáš Ondřej Pilař, scéna a kostýmy Petr Vítek, sbormistr Martin Veselý, sbormistryně DPS Jitřenka Elvíra Gadžijeva
Účinkující:
soprán – Kateřina Špilauer Hájovská / Markéta Klaudová, alt – Markéta Cukrová / Jana Piorecká, tenor – Peter Malý / Marek Žihla, baryton – František Brantalík / Tomáš Maliniak, bas – Josef Kovačič / Jaromír Nosek, Hlas J. J. Ryby – Pavel Pavlovský, Anna Rybová – Anika Menclová, J. J. Ryba – Marek Pavlíček
Obsazení premiéry vyznačeno tučně.
Dětský pěvecký sbor Jitřenka, Sbor opery Jihočeského divadla, Orchestr opery Jihočeského divadla
Jihočeské divadlo, Budova JD, premiéra 27. listopadu 2022

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


2 4 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments