V půlce ledna Hrad vystaví ve svatovítské katedrále korunovační klenoty

Klenoty budou vyjmuty z Korunní komory 16. ledna, vrátí se do ní o týden později. V komoře se budou v mezičase dělat restaurátorské práce. Klenoty Hrad vystaví u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky, využita bude původní vitrína Josefa Gočára.

„Korunovační klenoty budou vystaveny po pěti letech ve stejném datu, to znamená mezi 17. a 21. lednem. Bude tak navázáno na první vystavení korunovačních klenotů po příchodu svobody, kdy v roce 1993 byly vystaveny na přelomu ledna a února,“ přiblížil Mynář.

„Je to symbol této země, ale a je to také symbol, který nás přivádí k počátkům naší křesťanské identity,“ řekl kardinál Dominik Duka.

Klenoty mohli lidé naposledy vidět v lednu 2018, kdy je prezident Miloš Zeman nechal vystavit ve Vladislavském sále Pražského hradu na oslavu 100 let od vzniku Československa a 25 let od založení České republiky. Stalo se tak mezi prvním a druhým kolem tehdejších prezidentských voleb, v nichž Zeman post hlavy státu obhajoval. Také v lednu 2023 se výstava bude konat mezi prvním a potenciálním druhým kolem prezidentské volby.

Zástupci Pražského hradu představili i výsledky říjnového průzkumu Svatováclavské koruny. Odpovědět měl na otázku, zda v ní je umístěn trn z údajné Kristovy trnové koruny. Podle šéfa hradních památkářů Petra Kroupy byla v roce 2003 prozkoumána kamej na křížku koruny a bylo zjištěno, že dutina v ní je prázdná. Spekulovalo se proto poté, že se trn ztratil.

Odborníci letos v říjnu, kdy byly klenoty sneseny z Korunní komory, pomocí přenosného rentgenu ověřili, že další dutina je ve dně kříže. „Zvolená metoda rentgenového záření neumožňuje přímé potvrzení organické hmoty, tedy samotného trnu uvnitř schránky,“ řekl Kroupa. Neexistují ale podle něj žádné indicie, že by s nohou kříže bylo po zhotovení koruny manipulováno. „Tudíž nepochybujeme o přítomnosti trnu ve schránce, kam byl vložen při zhotovení koruny, jak o tom informuje latinský nápis,“ doplnil. Nevyloučil další průzkum do budoucna.

Je třeba sedm klíčníků

Klenoty jsou dlouhodobě uschovány v relikviáři v Korunní komoře v kapli svatého Václava ve svatovítské katedrále. Místnost otevírá sedm klíčů. První má prezident, druhý premiér. Následuje pražský arcibiskup a předsedové obou parlamentních komor. Šestý klíč je u probošta Metropolitní kapituly u svatého Víta a seznam klíčníků uzavírá primátor hlavního města. Tím je zatím stále Zdeněk Hřib (Piráti), protože Praha ještě nemá zvolené nové vedení.  

Ze sedmi klíčníků, kteří před téměř pěti lety klenoty po deseti dnech znovu uzavřeli, se v lednu ke korunní komnatě vrátí jen dva - Miloš Zeman a biskup Václav Malý.

Korunní komora je běžně nepřístupná, nahlédnout do ní ale lze díky virtuální technologii. Samotná místnost působí poměrně stísněně a není větší než běžný obývací pokoj. Většinu z ní zabírá dubový stůl a židle. Korunovační klenoty jsou pak uloženy v trezorové skříni z roku 1945.  Pseudogotický trezor je zdobený postavami tři význačných českých panovníků – svatého Václava, Vratislava I. a také krále Karla IV.

Koruna, žezlo a jablko

České korunovační klenoty sloužily jako odznaky vlády a moci českých králů. Souprava zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky. Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem v dalším roce.

O svatováclavskou korunu se tradičně stará šperkařská rodina Beldů, pracovali například na její replice. O záměru vystavit klenoty ani o jejich říjnovém vyjmutí z Korunní komory její zástupci nevěděli, řekl v pondělí České televizi Jiří Belda.

Veřejně vystavené budou klenoty už po patnácté. Vrátí se přitom na stejné místo, kde si je lidé prohlíželi vůbec poprvé, a to do svatovítské katedrály. Od roku 1958 bývaly k vidění v jiných reprezentačních prostorách Hradu, nejčastěji ve Vladislavském sále.