Slovinská vláda se chystá vybudovat nový plynovod, který by umožnil transport klíčové energetické suroviny z Alžírska do Maďarska. Chce tak pomoci zemím střední Evropy zbavit se závislosti na ruském plynu. V rozhovoru s britským deníkem The Financial Times (FT) to prohlásil slovinský premiér Robert Golob.
Golobův kabinet uzavřel v listopadu kontrakt s Alžírskem, na jehož základě bude severoafrický stát dodávat Slovinsku 300 milionů metrů krychlových plynu ročně přes již existující plynovody v Itálii. Lublaň díky tomu sníží svou závislost na palivu z Ruska až o jednu třetinu. Země se o alžírský plyn nyní chce podle Goloba podělit i se svými sousedy.
„Maďarsko je zcela závislé na ruském plynu. Není ale samo. V podobné pozici se nachází také Rakousko. Jejich sousedé jim musejí pomoci, protože samy to nezvládnou,“ řekl slovinský premiér pro FT. Golob už o možnosti postavit novou infrastrukturu hovořil se svým maďarským protějškem Viktorem Orbánem. Ten s návrhem souhlasil. Plynovod, jenž by propojil Slovinsko s Maďarskem, by mohl vzniknout během příštích dvou až tří let.
Slovinci se navíc nebrání ani případnému rozšíření infrastruktury do dalších zemí střední Evropy, záležet prý bude na výši poptávky. „Jsme flexibilní. Nejprve založme dohodu o solidaritě, což bude základ, a potom požádejme Evropskou komisi, aby stavbu plynovodu podpořila. Nakonec proveďme průzkum trhu, na základě kterého by se určila jeho velikost a objem dodávek,“ vyzývá Golob. Šéf slovinské vlády je zároveň přesvědčen, že ve vzdálenější budoucnosti může tato trasa posloužit také pro přepravu vodíku ze severní Afriky.
Záměr hodnotí pozitivně i nezávislí experti. „Z dlouhodobého hlediska jde určitě o krok správným směrem, protože plyn bude Evropa potřebovat možná až do roku 2050,“ myslí si výzkumný pracovník z Institutu pro evropskou politiku Europeum Michal Hrubý. Současně však dodává, že v krátkodobém horizontu to samozřejmě Maďarům ani nikomu jinému nepomůže, protože žádný plynovod nelze zprovoznit přes noc.
Alžírsko jinak podle Hrubého celkově patří k významným dodavatelům, kteří by mohli své dodávky plynu do států Evropské unie v následujících letech navýšit. „Více alžírského plynu by mělo v budoucnu odebírat i Česko, v současné době o tom s tamní vládou jednají zástupci tuzemského ministerstva průmyslu a obchodu,“ doplňuje Hrubý.
Pro Maďarsko, jež si vyjednalo výjimku ze západních sankcí a nadále vozí kolem 85 procent plynu z Ruska, je jakákoliv pomoc od sousedů v tuto chvíli nesmírně důležitá. Země se potýká s více než dvacetiprocentní inflací a s nedostatkem pohonných hmot.
V pondělí Orbánovu vládu dokonce ostře zkritizoval guvernér maďarské centrální banky György Matolcsy. Kabinet podle Matolcsyho dělá špatná rozhodnutí, a země se proto nachází na pokraji hospodářské krize, napsal server Telex, který připomíná, že podobně tvrdé výroky na adresu Orbána z úst šéfa centrální banky ještě nikdy předtím nezazněly. Vlády zemí Evropské unie mají rovněž v nejbližších dnech rozhodnout o tom, zda Budapešť přijde o miliardy eur z unijních fondů kvůli trvajícím nedostatkům v boji s korupcí a při kontrole veřejných zakázek.
