PROJEKT: Politické procesy zmanipulované propagandou

Projekt mohl vzniknout především díky nálezu audiovizuálního záznamu z procesu se Slánským před čtyřmi lety / Pomocí odezírání ze rtů se pracovnímu týmu podařilo ozvučit i řadu „němých“ záběrů

Do jaké míry ovlivňuje obyčejný život propaganda? To byla jedna z otázek, na níž se zaměřil projekt Politické procesy, který v posledních čtyřech letech ve spolupráci s Národním archivem a Ústavem pro studium totalitních režimů připravoval tým dokumentaristy Marka Janáče.

Unikátní internetový projekt www.politickeprocesy.cz byl symbolicky spuštěn přesně 70 let od popravy odsouzených v procesu s protistátním spikleneckým centrem v čele s Rudolfem Slánským, tedy uplynulou sobotu 3. prosince v 3.03 h. „Jádrem celého webu je jedinečný nástroj, kterým si bude kterýkoliv návštěvník stránek moci vizualizovat všechny manipulace, které doboví propagandisté s jednotlivými výstupy procesu udělali,“ vysvětluje vedoucí projektu Marek Janáč. „Lze tu najít slyšitelné střihy v rozhlasovém záznamu vysílání, ale i rozsáhlé manipulace s textem, který je na mnoha místech zpřeházen tak, aby výsledek vytvořil jiný obraz dění v soudní síni. V takzvané hnědé knize, pojmenované podle barvy přebalu, kterou dobový režim o procesu vydal tak, aby se tvářila jako doslovný přepis toho, co se mezi 20. a 27. listopadem 1952 odehrálo u Státního soudu v Praze na Pankráci, jsou vynechané celé odstavce, a manipulace postihla i jména osob, které si čtenář s procesem neměl dávat do spojení.“

„Výsledkem byl textový soubor o rozsahu 7,5 milionu znaků, tedy přes 4100 normostran.“

Celý náročný projekt víceméně odstartoval nález audiovizuálních záznamů v březnu 2018 v Panenských Břežanech u Prahy, který znamenal doslova průlom v dosavadní interpretaci a vyznění celého procesu. Pracovní tým nechal všechny nalezené audiovizuální záznamy přepsat do textu, současně s nimi pak záznamy rozhlasového vysílání, dochované v Kongresové knihovně USA, jež se podařilo získat Českému rozhlasu, a magnetofonové pásy se záznamem rozhlasového vysílání, které se v posledních letech dostaly do Národního archivu. „Výsledkem byl textový soubor o rozsahu 7,5 milionu znaků, tedy přes 4100 normostran. Nejrozsáhlejším materiálem je přepis 62 hodin záznamu ze soudní síně, který po převodu do textu tvoří více než 2 200 000 znaků s mezerami, něco přes 1222 normostran. Oproti tomu takzvaná hnědá kniha, tedy jediný zdroj, který měla veřejnost celých 65 let k dispozici jako obraz dění v soudní síni, obsahuje textu o 27 % méně,“ zdůrazňuje autor projektu, dokumentarista Marek Janáč.

V procesu s Rudolfem Slánským v nějaké formě padla jména více než 650 osob. Mnohá z nich byla v dobovém kontextu srozumitelná, jiná nikoliv. „Proto pro tento projekt vznikl unikátní soubor více než 500 životopisných medailonů osob, o kterých se v procesu hovoří, z nichž čtenář získá nekomentované ověřené informace o daných osobnostech,“ říká historik Luboš Kokeš z Ústavu pro studium totalitních režimů, jeden ze dvou autorů tohoto životopisného souboru. Informace pro tvorbu životopisných medailonů tvůrci projektu z velké části čerpali z dobových dokumentů uložených v Národním archivu.

Marek Janáč ukazuje viditelné manipulace s textem při zpracovávání Slánského procesu / Na webovém projektu se podílel také historik Jan Chadima, autor letos vydané rozsáhlé monografie o Slánském

„… se pracovnímu týmu rovněž podařilo znovu vrátit zvuk záběrům, jimž propagandisté vzali zvukovou stopu.“

Vše je nyní k dispozici široké veřejnosti na www.politickeprocesy.cz. Podstatnou částí eBadatelny je možnost spuštění nahrávek či filmových pasáží, jejichž text právě uživatel čte a současně může kliknutím vyvolat informaci o osobě, o které se právě hovoří. Ve spolupráci s Kateřinou Holubovou, která klíčová slova odezírala z pohybu rtů osob na němých filmových záběrech, se pracovnímu týmu rovněž podařilo znovu vrátit zvuk záběrům, jimž propagandisté vzali zvukovou stopu. „Díky tomu lze třeba vidět v roli „svědkyně“ i konfidentku Věru Hložkovou, která jako donašečka Státní bezpečnosti působila už ve vězeňské cele Milady Horákové. Jde o, pokud víme, jediné dochované filmové záběry této nechvalně proslulé postavy politických procesů té doby,“ dodává Marek Janáč.

Třetím nosným „pilířem“ projektu jsou pak studie týmu odborníků. Historický kontext, důležitý pro pochopení některých souvislostí zobrazovaných politických procesů, reprezentují například texty historika Jana Chadimy, který v letošním roce vydal o Rudolfu Slánském rozsáhlou biografii, jejíž pasáž nedávno zveřejnila také naše revue Paměť a dějiny 3/2022.

Projekt Politické procesy tímto obsáhlým příspěvkem k detailnímu poznání politických procesů v 50. letech minulého století nekončí, v příštích letech bude stejným způsobem mapovat a zpřístupňovat audiovizuální materiály z dalších případů zneužití justice v tomto období. Tým se podle dokumentaristy Marka Janáče nyní zaměří na dochované materiály z procesu s Miladou Horákovou.