Za války pilot RAF, za komunistů asfaltér. Janšta má v Žitné ulici pamětní desku
8. prosince 2022 20:30
Přidejte si nás na domovskou 
Slavnostního odhalení pamětní desky se zúčastnili ministryně obrany Jana Černochová, radní Prahy 2 pro oblast kultury Jaroslav Šolc (oba ODS) a další významní hosté. Pozvání přijali i velitel Vzdušných sil AČR Petr Čepelka, ředitel VHÚ Praha Aleš Knížek, ředitel odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany Robert Speychal, představitelé Československé obce legionářské a další hosté. Nechyběla ani dcera plukovníka Janšty paní Jana Zachová a autor pamětní desky, kterým je akademický sochař Petr Císařovský.
„Naše městská část se může pochlubit desítkami hrdinů, jejichž jména, která byla léta neprávem opomíjena, se dlouhodobě snažíme vyzdvihovat. Patří k nim i další významný československý příslušník RAF plukovník in memoriam Karel Janšta, který dlouhá léta žil zde v tomto domě, kde bohužel také v zapomnění zemřel,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ve své řeči při slavnostním odhalení pamětní desky.
„Narodilo se zde a svůj život prožilo mnoho osobností i válečných hrdinů. A plukovník Karel Janšta se právem řadí mezi ně. Jeho životní příběh plný odvahy a statečnosti by neměl být zapomenut, “ poznamenala k dnešní příležitosti starostka Prahy 2 Alexandra Udženija (ODS).
Karel Janšta se narodil 9. prosince 1912. Žil mnoho let až do své smrti ve funkcionalistickém domě v Žitné ul. čp. 2055/32. Za první republiky byl ve Svazu letců republiky Československé. Po ukončení leteckého vzdělání byl 1. července 1936 zařazen jako polní letecký střelec-radiotelegrafista na letiště Praha k 71. leteckého pluku 6.
Po německé okupaci Československa odešel ilegálně přes Polsko a Francii do Anglie, kde se připojil k zahraniční armádě. Od 10. září 1940 se už zapojoval do prvních leteckých bojových úkolů 311. bombardovací perutě RAF. Odlétal předepsaný turnus 200 hodin a jako instruktor vedl výcvik nových posádek ve střelbě. V RAF dosáhl hodnosti F/Lt. a zastával funkci Gunnery Leader.
Prezident exilové vlády Edvard Beneš jej v roce 1943 jmenoval členem čs. Státní rady v Londýně. Jako jediný zástupce zahraniční armády zde zastával funkci předsedy branného výboru, a to až do návratu do vlasti a do vytvoření nového parlamentu.
Do převzetí moci komunisty se s ním počítalo pro vyšší funkci v nové poválečné vládě. V Londýně byl též členem a hlavním organizátorem Společnosti Štefánikova Fondu pro pozůstalé po čs. letcích, pro tento fond zajišťoval prostředky mezi letci, byl též řádným členem Československé sociální demokracie a řádným členem tělocvičné jednoty Sokol Londýn.
Z armády byl vyřazen roku 1952, poté pracoval manuálně jako asfaltér a dlaždič, stejně jako mnozí další, kteří se účastnili bojů v zahraničí. Tuto etapu připomíná nápis na pamětní desce: Za komunistů asfaltér. V roce 1991 byl rehabilitován a prezidentem Václavem Havlem povýšen na plukovníka letectva.
