Dáte za Vánoce (v součtu výdajů) letos víc než loni?Anketa
„Asi všichni víme, že končící prezident byl ‚žábou na prameni‘ a roky ovlivňoval českou zahraniční politiku. Miloš Zeman se naprosto otevřeně snažil vytvořit ‚východní‘ mocenské centrum na Hradě. Oslaboval roli ministerstva zahraničí, foukal pod kotel pokaždé, kdy šlo ministerstvo personálně oslabit. Podílel se na devalvaci diplomacie, když se z ambasád stala hřiště pro staré politické kohouty,“ začal Kolář.
Ing. Miloš Zeman
Přitom k tomu podle Koláře nemuselo docházet, kdyby vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) a Andreje Babiše (ANO) Zemanovi tolik neustupovaly.
„Ve chvíli, kdy se ministerstvo zahraničí nechá upozadit ve prospěch prezidenta, tak to nemůže dopadnout dobře. A ono to také dobře nedopadlo. Nedivil bych se, kdyby se pan ministr Lipavský těšil na výměnu na Hradě a na to, až mu nikdo nebude nutit všelicos od podivných názorů až po podivné lidi. Až bude mít v prezidentovi partnera, který se drží svých kompetencí a se zahraniční politikou ministrovi pomáhá, ne mu přidělává práci,“ pokračoval Kolář.
Kolář se těší, až bude prezidentem někdo, kdo české zahraniční politice prospěje a nebude jí škodit tak, jak jí škodil Miloš Zeman, o čemž se v analýze rozepsala Tereza Šídlová.
Ta poukázala na to, že Zeman prosazoval své lidi na některé diplomatické posty a když nebylo po jeho, pak výměny diplomatů blokoval, což nebylo ku prospěch české diplomacie jako celku.
Někdejší eurokomisař, europoslanec a pracovník ministerstva zahraničí Pavel Telička pár slovy popsal, kam Zeman přehodil hradní kormidlo zahraniční politiky. „Na Hradě byly zájmy ve vztahu k Rusku, Číně a dalším teritoriím bývalého Sovětského svazu. Změnil se vztah k EU, z povrchně proevropského na stejně povrchní a populisticky kritický přístup,“ napsal Telička s tím, že prezident vyžadoval celou řadu konzultací nad rámec toho, co bývalo zvykem před jeho prezidentstvím.
Podle Ústavy ČR má prezident v zahraniční politice své země hrát roli, je prvním reprezentantem republiky navenek. Na druhé straně zahraniční politiku státu určuje vláda. Jenže Zeman je prvním přímo zvoleným prezidentem a fakt přímého zvolení dával Zemanovi pocit, že může v této oblasti projevovat svou vůli.
Vpád ruské armády na Ukrajinu to částečně změnil, ale jen částečně.
„Přestože se navenek zdá, že zejména po ruské invazi na Ukrajinu si vláda vzala zpět zahraniční politiku a v podstatě neviditelný Zeman už nemá vliv, ministerstvo zahraničí zůstává v jisté křeči. Zvlášť když jde o Zemanovo ‚oblíbené‘ Rusko,“ napsala Šídlová s tím, že Lipavský v poslední době mlžil v otázce výměny velvyslance v Rusku.
Novým velvyslancem by se měl stát zkušený Jiří Čestecký, a ač Poslanecká sněmovna označila Rusko za „stát podporující terorismus“, Lipavský zdůrazňoval, že i s takovouto zemí je třeba udržovat jakés takés diplomatické vztahy.
Šídlová tady citovala Ondřeje Koláře, který dával najevo, že není s děním kolem ambasády v Moskvě spokojen.
„V diplomacii to máte jako v armádě – jsou nižší hodnosti diplomatů, a pak máte samozřejmě vyšší. Velvyslanec je tady něco jako generál a představuje nejvyšší možnou úroveň zastoupení v cizině. Takže pokud někteří kolegové považují za normální, aby základní úroveň diplomatických vztahů, tím spíš u teroristického režimu, kterému tím dáváme zbytečně váhu, zabezpečoval ‚diplomatický generál‘, tedy velvyslanec, spíš to vypadá, že neví, o čem mluví,“ napsal Kolář.
V textu Šídlová také zmínila, že ať už bude prezidentem kterýkoliv ze tří nejvýraznějších uchazečů – Andrej Babiš (ANO), Petr Pavel, nebo Danuše Nerudová – tak že nikdo z nich se nebude chovat na Hradě tak, jak se choval Miloš Zeman.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
kocůr
