Vnitřní trh v listopadu 2022

Komise podporuje transparentnost v odvětví krátkodobých pronájmů, Bulharsko, Chorvatsko a Řecko získaly pozitivní hodnocení k žádostem o podporu z Nástroje pro oživení a odolnost, Rada se dohodla na postoji k provádění reforem Basel III, Rada schválila směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti

  • Komise chce transparentnější krátkodobé pronájmy
  • Bulharsko, Chorvatsko a Řecko se přiblížily další pomoci z Nástroje pro oživení a odolnost
  • Členské státy se dohodly na reformě Basel III
  • Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti vstoupí v platnost

Komise podporuje transparentnost v odvětví krátkodobých pronájmů

  • Komise přijala návrh nařízení, jehož cílem je zvýšit transparentnost v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování.
  • Nařízení má taktéž pomoci orgánům veřejné správy zajistit jejich vyvážený rozvoj coby součásti udržitelného odvětví cestovního ruchu.
  • Návrh byl oznámen ve strategii Komise pro MSP z března 2020 s cílem podpořit vyvážený a odpovědný rozvoj ekonomiky sdílení na jednotném trhu při plném respektování veřejných zájmů.

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on data collection and sharing relating to short-term accommodation rental services and amending Regulation (EU) 2018/1724 (COM(2022)571)

  • Komise 7. 11. 2022 přijala návrh nařízení o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování.

Pozadí

Krátkodobé pronájmy zažívají v EU rychlý rozvoj, k čemuž do značné míry přispívá ekonomika platforem. Připadá na ně přibližně ¼ veškerého turistického ubytování v EU a jejich počet se v celé EU výrazně zvyšuje. Tento trend byl potvrzen během covidové krize: počet rezervací v rámci krátkodobých pronájmů v létě 2020–2021 byl vyšší než v roce 2018. Kromě toho se počet rezervací v pol. roku 2022 ve srovnání se stejným obdobím v roce 2021 zvýšil o 138 %. Krátkodobé pronájmy mají zásadní význam pro ekosystém cestovního ruchu v EU, a to jak pro hosty a hostitele, tak pro mnoho komunit, což s sebou nese příležitosti i výzvy. Návrh nařízení o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování je klíčovým opatřením v rámci Cesty transformace pro cestovní ruch, která byla zveřejněna v únoru 2022. Návrh byl oznámen ve strategii Komise pro MSP z března 2020 s cílem podpořit vyvážený a odpovědný rozvoj ekonomiky sdílení na jednotném trhu při plném respektování veřejných zájmů (více v příspěvku „Komise představila novou průmyslovou strategii pro „celosvětově konkurenceschopnou, ekologickou a digitální Evropu“, Vnitřní trh v březnu 2020). Má rovněž doplnit stávající nástroje, zejména nařízení č. 825/2020 o digitálních službách (DSA), které reguluje online platformy, a pravidla směrnice č. 514/2021 o správní spolupráci v oblasti daní (DAC7) (více v příspěvku „Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru”, Informační společnost v prosinci 2020, v příspěvku „EU podporuje posílení správní spolupráce v oblasti daní”, Daně v březnu 2021 a v příspěvku „Rada se dohodla na postoji k DSA”, Informační společnost v listopadu 2021).

Klíčové a sporné body

Navrhovaný nový předpis má jednak zvýšit transparentnost identifikace a činnosti hostitelů poskytujících krátkodobé ubytování a pravidel, která musí dodržovat, jednak usnadnit jejich registraci. Měl by rovněž řešit současnou fragmentaci, pokud jde o způsob, jakým online platformy sdílejí údaje, a v konečném důsledku má přispět k zamezování nezákonných nabídek ubytování. Tím by měl přispět k udržitelnějšímu ekosystému cestovního ruchu a podpořit jeho digitální transformaci.

Cíle nově navrhovaného rámce:

  • Harmonizovat požadavky na registraci hostitelů a jejich nemovitostí pro krátkodobé pronájmy stanovené vnitrostátními orgány: registrační systémy budou muset být plně online a uživatelsky vstřícné. Měl by být vyžadován podobný soubor relevantních informací o hostitelích a jejich nemovitostech. Po vyplnění registrace by hostitelé měli obdržet jedinečné registrační číslo.
  • Vyjasnit pravidla, jejichž cílem je zajistit zobrazování a kontrolu registračních čísel: online platformy budou muset hostitelům umožnit zobrazovat registrační čísla. Rovněž budou muset namátkově kontrolovat, zda hostitelé registrují a zobrazují správná čísla. Orgány veřejné správy budou moci registrační čísla pozastavit a požádat platformy, aby ze seznamu vyřadily hostitele, kteří nedodržují předpisy.
  • Zjednodušit sdílení údajů mezi online platformami a orgány veřejné správy: online platformy budou muset automatizovaným způsobem sdílet údaje o počtu ubytovaných hostů a počtu nocí, na které je daná nemovitost pronajata, s orgány veřejné správy. Pro malé a mikro platformy jsou stanoveny jednodušší možnosti vykazování. Orgány veřejné správy budou moci tyto údaje získávat prostřednictvím vnitrostátních „jednotných digitálních kontaktních míst“. To by podpořilo dobře cílenou tvorbu politik.
  • Umožnit opakované použití údajů v souhrnné podobě: údaje získané na základě tohoto návrhu budou v souhrnné podobě příspěvkem do statistik Eurostatu v oblasti cestovního ruchu a podkladem pro připravovaný evropský datový prostor pro cestovní ruch. Tyto informace podpoří rozvoj inovativních služeb v této oblasti.
  • Vytvořit účinný prováděcí rámec: členské státy budou monitorovat provádění tohoto rámce transparentnosti a zavedou příslušné sankce za neplnění povinností vyplývajících z tohoto nařízení.


Předpokládaný další vývoj

Návrh Komise budou nyní projednávat a následně schvalovat EP a Rada. Po jeho přijetí a vstupu v platnost budou mít členské státy 2 roky na zavedení nezbytných mechanismů pro výměnu údajů. 

Odkazy

Krátce…

Bulharsko, Chorvatsko a Řecko získaly pozitivní hodnocení k žádostem o podporu z Nástroje pro oživení a odolnost

  • Komise se pozitivně vyjádřila k hodnocení Bulharska na žádost o 1,37 mld. €.
  • Pozitivní stanovisko dala taktéž k žádosti Chorvatska na vyplacení 700 mil. €.
  • Rovněž Komise potvrzuje, že i Řecko bude mít z nástroje NextGeneration EU k dispozici 3,6 mld. €.

Komise se 7. 11. 2022 vyjádřila pozitivně k předběžnému hodnocení Bulharska na žádost o o vyplacení 1,37 mld. € z nástroje NextGeneration EU (více v příspěvku „Komise pokračuje v přípravě nástroje Next Generation”, Institucionální záležitosti v září 2020). Následně Komise 10. 11. 2022 podpořila i chorvatskou žádost na čerpání finanční podpory v hodnotě 700 mil. € z Nástroje pro oživení a odolnost (více v příspěvku „Rada schválila Nástroj pro oživení a odolnost”, Institucionální záležitosti v únoru 2021). V poslední řadě Komise 25. 11. 2022 taktéž schválila řeckou žádost na 3,6 mld. €, z čehož 1,7 mld. € se týká grantů a 1,9 mld. €  v půjčkách, obdobně jako v předchozích případech. Všechny 3 státy předložily Komisi žádost o platbu v souladu s danými prováděcími nařízeními. Dne 31. 8. 2022 předložilo Bulharsko Komisi žádost o platbu na základě dosažení 22 milníků a cílů vybraných v prováděcím rozhodnutí Rady pro 1. splátku. Zahrnují reformy a investice v oblastech vzdělávání, inteligentního průmyslu, klimatické neutrality, digitální konektivity, udržitelné dopravy a bezpečnosti silničního provozu, spravedlnosti, boje proti praní špinavých peněz, sociálního začleňování, zdravotní péče a systému auditu a kontroly spojeného s obnovou a odolností. Bulharský plán oživení a odolnosti zahrnuje škálu investičních a reformních opatření ve 12 tematických složkách. Plán má být podpořen granty ve výši 5,7 mld. €. Rovněž Chorvatsko 19. 9. 2022 zaslalo svou žádost na základě dosažení 25 milníků a cílů vybraných v prováděcím rozhodnutí Rady pro 2. splátku. V jeho případě zahrnují transformační reformy v oblasti veřejné správy, soudnictví, sociální politiky, zaměstnanosti, vzdělávání, dovedností, energetiky, energetické účinnosti a konektivity. Několik cílů se také týká velkých investic v oblasti vodního hospodářství, trhu práce, vzdělávání, sociálního a soudního systému, jakož i ekologických a digitálních přechodů veřejných orgánů, MSP a společností se střední tržní kapitalizací. Chorvatský plán oživení a odolnosti zahrnuje širokou škálu investičních a reformních opatření v 6 tematických složkách. Plán má být podpořen granty ve výši 5,5 mld. €, z nichž 818 mil. € bylo Chorvatsku vyplaceno v rámci předběžného financování v září 2021. Kromě toho byla Chorvatsku vyplacena 1. platba v hodnotě 700 mil. € dne 28. 6. 2022. Dne 30. 9. 2022 následovalo Řecko a předložilo Komisi žádost o platbu na základě dosažení 28 milníků a cílů stanovených v prováděcím rozhodnutí Rady pro 2. splátku. Vytyčené cíle zahrnují reformy a investice podporující využívání OZE, aby byl trh s elektřinou přizpůsoben vysokému podílu OZE. Dále zahrnují také reorganizaci železničního sektoru za účelem rozvoje, provozu a údržby moderní železniční sítě, otevření trhu veřejné autobusové dopravy za účelem zlepšení služeb a podpory ekologičtějšího vozového parku. Další reformy a investice mají podporovat digitální transformaci MSP a také propojení platebních terminálů s daňovou správou, pobídky soukromého sektoru k zeleným a digitálním investicím, povzbuzení malých firem k růstu a exportu, posílení dohledu nad kapitálem trhy, vytvářet nové možnosti financování pro výzkum a povzbuzovat nové investice do odvětví cestovního ruchu, výroby a zemědělství. Řecký plán oživení a odolnosti má být podpořen granty ve výši 17,4 mld. € a půjčkami ve výši 12,7 mld. €, z nichž 4 mld. € byly Řecku vyplaceny v rámci předběžného financování v srpnu 2021. 1. žádost Řecka o platbu byla posouzena kladně. Komise v únoru 2022, což vedlo k vyplacení 3,6 mld. € v dubnu 2022 (více v příspěvku „Komise získala dalších 5 mld. € na podporu oživení Evropy”, Institucionální záležitosti v únoru 2022).Orgány žadatelských zemí se svou žádostí poskytly podrobné a komplexní důkazy prokazující splnění milníků a cílů. Před předložením kladného předběžného posouzení žádosti o platbu Komise tyto informace důkladně posoudila. Platby v rámci Nástroje pro oživení a odolnost jsou založeny na výkonnosti a závisí na tom, zda členské státy provedou investice a reformy uvedené v jejich příslušných plánech obnovy a odolnosti. Komise nyní zaslala své kladné předběžné hodnocení plnění milníků a cílů požadovaných pro tuto platbu ze strany Bulharska, Chorvatska a Řecka Hospodářskému a finančnímu výboru (EFC) a požádala ho o stanovisko. Při hodnocení Komise by mělo být zohledněno stanovisko EFC, které má být doručeno maximálně do 4 týdnů. Na základě stanoviska EFC přijme Komise konečné rozhodnutí o vyplacení finančního příspěvku v souladu s přezkumným postupem prostřednictvím výboru komitologie. Po přijetí rozhodnutí Komisí může dojít k vyplacení zmíněných zemí Komise plánuje posoudit další žádosti Bulharska, Chorvatska a Řecka o platby na základě splnění milníků a cílů uvedených v prováděcích rozhodnutí Rady, které odrážejí pokrok v provádění investic a reforem. Částky vyplacené členským státům jsou zveřejněny ve srovnávacím přehledu obnovy a odolnosti, který ukazuje pokrok při provádění vnitrostátních plánů obnovy a odolnosti.

Rada se dohodla na postoji k provádění reforem Basel III

  • EU se chystá dokončit provedení celosvětových reforem Basel III.
  • Dosáhla by tak zvyšení odolnosti bank působících v EU a posílil by se tak dohled nad nimi a jejich řízení rizik.
  • V této souvislosti Rada dosáhla svého postoje k návrhům, kterými se mění směrnice o kapitálových požadavcích a nařízení o kapitálových požadavcích.

Rada 8. 11. 2022 dosáhla obecného přístupu k návrhům, kterými se mění směrnice o kapitálových požadavcích a nařízení o kapitálových požadavcích. EU plánuje dokončit provádění mezinárodních dohod Basel III do práva EU. Dohod Basel III dosáhli EU a její partneři ze skupiny G20 v Basilejském výboru pro bankovní dohled s cílem zvýšit odolnost bank vůči možným hospodářským otřesům. Rámec Basel III zahrnuje řadu opatření ke zlepšení obezřetnostních regulačních standardů, dohledu a řízení rizik bank v reakci na celosvětovou finanční krizi v letech 2007/2008. Komise předložila své návrhy na přezkum směrnice o kapitálových požadavcích a nařízení o kapitálových požadavcích v říjnu 2021 (více v příspěvku „Komise navrhuje přezkum bankovních pravidel EU”, Vnitřní trh v říjnu 2021). Cílem návrhu směrnice o kapitálových požadavcích, který předložila Komise v říjnu 2021, bylo posílit regulační a dohledové prostředí pro banky působící v EU tím, že má odstraňovat mezery pro pobočky ze třetích zemí, posílit a harmonizovat dohledové nástroje a pravomoci v důležitých oblastech, a tím, že má zajistit, aby orgány dohledu byly dostatečně nezávislé na ekonomickém a politickém vlivu, a začlenit environmentální, sociální a správní rizika. Cílem nařízení o kapitálových požadavcích předloženého Komisí bylo posílit a usnadnit alokaci kapitálu a likvidity v rámci bankovních skupin v EU, aniž by došlo k výraznému zvýšení jejich kapitálových požadavků. Rámec pro úvěrové riziko a operační riziko by měl být dále zlepšen a podpořen tzv. minimální výstupní úrovní, jejímž cílem má být snížit neodůvodněné rozdíly v měření rizik bank. Pokud jde o omezení variability úrovní kapitálu bank vypočtených pomocí interních modelů, k čemuž má sloužit tzv. minimální výstupní úroveň, Rada upřesnila, že tento limit platí jak na úrovni bankovní skupiny, tak i na úrovni každé jednotlivé banky. Členské státy by však měly mít možnost, budou-li si to přát, uplatnit pro subjekty ve své zemi minimální úroveň v rámci konsolidace na nejvyšší úrovni. Rada ve svém postoji doplnila technická zlepšení v oblasti úvěrového, tržního a operačního rizika. Rovněž doplnila lepší pravidla proporcionality pro malé banky, zejména pokud jde o požadavky na zveřejňování informací pro malé a nepříliš složité instituce. Rada také návrhy Komise revidovala, pokud jde o rámec pro posuzování způsobilosti a bezúhonnosti členů řídících orgánů bankovních institucí a osob, které v nich zastávají klíčové funkce, a to s ohledem na vnitrostátní specifika a postupy. Podobně byly přiměřeněji a cíleněji stanoveny „čekací lhůty“ pro zaměstnance a členy vedení příslušných dohledových orgánů předtím, než budou smět začít pracovat v bankovních institucích, nad nimiž jejich bývalý zaměstnavatel vykonává dohled. V neposlední řadě je cílem návrhu harmonizovat minimální požadavky vztahující se na pobočky bank ze třetích zemí a dohled nad jejich činností v EU a rovněž harmonizovat dohledové nástroje a pravomoci, aby byl daný rámec vhodnější pro specifické tržní podmínky členských států. Poté, co Rada stanovila svůj postoj k těmto návrhům, je nyní připravena zahájit jednání s EP s cílem dohodnout se na jejich konečných zněních.

Rada schválila směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti

  • Rada s konečnou platností schválila směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.
  • Společnosti budou povinny zveřejňovat podrobné informace týkající se otázek udržitelnosti.
  • To by mělo zvýšit odpovědnost společností, zabránit rozdílným standardům udržitelnosti a usnadnit přechod k udržitelnému hospodářství.

Rada 28. 11. 2022 schválila směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti. Společnosti by měly být nově povinny zveřejňovat podrobné informace týkající se otázek udržitelnosti.To by mělo zvýšit odpovědnost společností, zabránit rozdílným standardům udržitelnosti a usnadnit přechod k udržitelnému hospodářství. V dubnu 2021 předložila Komise návrh směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti jako součást Zelené dohody pro Evropu a programu udržitelného financování. Cílem směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti je odstranit mezery ve stávajících pravidlech, pokud jde o informace o udržitelnosti. Pokud se má prostřednictvím soukromého kapitálu financovat ekologická a sociální transformace, potřebují mít finanční trhy přístup ke spolehlivým, relevantním a srovnatelným informacím týkajícím se environmentální a sociální oblasti a také správy a řízení. Zveřejňování nefinančních informací by mohlo přilákat další investice a financování, a usnadnit tak přechod k udržitelnému hospodářství, jak je popsáno v Zelené dohodě pro Evropu. V únoru 2022 se členské státy EU jednomyslně dohodly na postoji Rady k návrhu směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti. Rada a EP dosáhly o této směrnici předběžné dohody v červnu 2022, přičemž následně tuto dohodu potvrdili i zástupci členských států EU. V praxi přijetí směrnice znamená, že budou muset společnosti podávat zprávy o tom, jak jejich obchodní model ovlivňuje jejich udržitelnost a jaký dopad mají na jejich činnost vnější faktory udržitelnosti (jako je změna klimatu nebo otázky lidských práv). Investoři a další zainteresované strany tak budou lépe připraveni přijímat informovaná rozhodnutí o otázkách udržitelnosti. Směrnicí o podávání zpráv podniků o udržitelnosti se posilují pravidla pro vykazování jiných než finančních informací, která do směrnice EP a Rady č. 34/2013 o účetnictví zavedla směrnice EP a Rady č. 95/2014 o vykazování nefinančních informací a která již nevyhovují z hlediska přechodu EU na udržitelné hospodářství. Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti zavádí podrobnější požadavky na podávání zpráv a zajišťuje, aby velké společnosti a kótované MSP měly povinnost zveřejňovat informace týkající se otázek udržitelnosti, jako jsou environmentální, sociální a lidská práva nebo aspekty správy a řízení. Tyto společnosti by měly být rovněž odpovědné za posuzování informací, pokud jde o jejich dceřiné podniky. Uvedená pravidla by měla platit také pro kótované MSP, u kterých se však zohlední jejich specifika. Tyto podniky musí podávat zprávy o svých dopadech v environmentální a sociální oblasti a v oblasti správy a řízení („ESG“), jak jsou definovány ve schválené směrnici. Vypracování návrhů standardů EU bude mít na starost Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG). Jejich konečnou verzi pak přijme jako akt v přenesené pravomoci Komise po konzultacích s členskými státy EU a dalšími evropskými subjekty. Pravidla se mají začít uplatňovat ve 4 fázích: (1) v roce 2025 bude podávání zpráv o účetním roce 2024 povinné pro společnosti, na které se již vztahuje směrnice o vykazování nefinančních informací; (2) v roce 2026 bude podávání zpráv o účetním roce 2025 povinné i pro velké společnosti, na které se v současné době směrnice o vykazování nefinančních informací nevztahuje; (3) v roce 2027 bude podávání zpráv o účetním roce 2026 povinné i pro kótované MSP (s výjimkou mikropodniků), malé a nepříliš složité úvěrové instituce a kaptivní pojišťovny a (4) v roce 2029 bude podávání zpráv o účetním roce 2028 povinné i pro podniky ze třetích zemí, které v EU vytvářejí čistý obrat vyšší než 150 mil. € a které mají v EU alespoň 1 dceřinou společnost nebo pobočku přesahující určité prahové hodnoty. Poté, co Rada schválila postoj EP byl legislativní akt přijat. Následně bude akt vyhlášen v Úředním věstníku EU a 20 dnů poté vstoupí v platnost. Členské státy budou povinny provést nová pravidla o 18 měsíců později.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality